Coco

Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. (11.11.2018)

Disneyho Coco rozosmeje i dojme. Deťom i dospelým ukazuje, že ísť cez mŕtvoly kvôli vidine vlastného úspechu, nie je vždy najlepším riešením. Nechýba mu humor, silná myšlienka ani výborné technické spracovanie, originálny námet ani do detailu prepracované prevedenie. Veľmi ľahko malých i veľkých divákov vtiahne do deja a oni behom chvíľky splynú s veselým a hudbou pretkaným mexickým mestečkom. Veľmi podarený animák, ktorý zas prišiel s niečím úplne novým a za originalitu určite pochvalu zaslúži. Záver je v nejednom smere odlišný aj kvôli kultúre, kde sa odohráva - o to viac si miestny divák užije iné prostredie, tradície a dokonca aj vnímanie sveta živých a mŕtvych. A je to veľmi fajn sledovať. Na koho si totiž živí stále pamätajú, ten ešte v onom druhom svete naozaj nezomrel. (11.09.2019)

Spoilery! Úplně nechápu, nad čím celé zástupy lidí onanovaly. Neměl jsem pocit, že sleduji něco výjimečného. Jediné, co odlišuje tuhle pohádku od tuctu tuctů dalších, je originalita. Tou se zde nešetřilo. Příběh je do jistého momentu velmi nepředvídatelný, což je také fajn. Uši potom potěší velmi pěkný soundtrack. Lehce mi scházel větší příval humoru. Je fajn, že už i mexikánská menšina má v USA vlastní animovaný film. Není úplně zvykem, že by do hlavní role Pixar někdy stavěl postavy jiné barvy než bílé. Jsou to staří rasisti. Zřejmě tímto filmem otevřeli novou éru. Sympatický mi hlavní hrdina bohužel nebyl a sympatický mi nebyl ani jeho divný kámoš, ze kterého se brzy vyklubal jeho ještě divnější táta. Myšlenka snímku byla rozhodně fajn a finále bylo správně dojemné, ačkoli se slzičky nedostavily. Také cesta k němu byla strašně zdlouhavá a v mnoha pasážích otravná a nudná. Úplně si nedovedu představit, že by si tento animák užily děti. Coco je zkrátka popo loco. Svoji fanouškovskou základnu si evidentně našel. Lepší dva kousky. (11.02.2018)

Pro začátek. Animované filmy nejsou nic pro mě. Nikdy mě to nedojímalo, nějak zvlášť nerozesmálo, nepřišlo mi to roztomilé ani nic podobného. Já sám bych na to do kina nikdy nešel. Trailer také nenaznačoval, že by mělo být něco jinak. Přesto tomu tak je. A ne že by si mě to získalo humorem. Coco boduje úplně jinak, na takové animáky by měly chodit malé děti do kina a ne na ty nicneříkající blbosti. Dojemná připomínka toho, že na zesnulé nemáme zapomínat. (19.01.2018)

Mexiko, záhrobí, písničky. A ještě sympatické poselství. No, zajímavé spojení. Na druhou stranu animované filmy dnes svedou díky moderním technologiím zázraky, pokud navíc tvůrci přidají promyšlený příběh, dá se očekávat velká událost. Coco něco takového splňuje. Malý Miguel má sen. Chce se stát muzikantem a na svátek Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, se koná soutěž pro hudebníky. Jeho rodina staví oltáře s fotografiemi mrtvých, zdobí si domy a chodí k hrobům, o hudbě nechce ani slyšet. Protože slavný pradědeček-muzikant kdysi opustil babi Coco, takže kytara a zpěv mají v rodině špatnou pověst. Hoch si ovšem postaví hlavu, čmajzne kytaru mrtvého a ocitá se kvůli prokletí ve světě mrtvých. Před divákem se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. A je to moc fajn sledovat. Na koho si totiž živí stále pamatují, ten ještě v onom druhém světě doopravdy nezemřel. Nechybí patos a kýč, ovšem celé je to zabalené do velmi povedené slupky s vtipnými dialogy, občasným černým humorem a nápaditými situacemi. Výsledek udrží pozornost dětí i jejich rodičů. Například jako u vydařeného animáku V hlavě jde o vyzrálý kousek, kterému úspěch jen a jen přeju. (05.12.2018)