Šofér slečny Daisy

[LFŠ 2007] Morgan Freeman v roli, která ho zřejmě definitivně proslavila (myslim), tak jak ho máme nejradši - coby mudrce životních pravd, který důstojně čelí jakýmkoliv nástrahám osudu, zde konkrétně rasovým předsudkům v USA v 50. letech. Potěšil i Dan Aykroyd ve vedlejší roli. Skvěle natočený a velmi milý film. (28.07.2007)

Kdykoli Řidiče slečny Daisy vidím, vzpomenu si na povídku geralda Durrella Fred neboli Dotek teplého jihu (hledejte ji v knize Vdáváme matku), kde popisuje svůj krátký pobyt v domácnosti jisté americké dámy, veselé a milé, která ale spolu se svými přítelkyněmi velmi odsuzovala černochy. Durrella to uvádělo do rozpaků o to víc, že jejich rozhovorům netečně naslochal její starý černošský sluha Fred. Ptal se jí, zda jí není trapné před ním mluvit o negrech atd. Velmi se tomu podivila o odpověděla: "Můj prapradědeček koupil Fredova prapradědečka už v roce 1850. Mám na to stále účtenku. Fred není žádný negr. Fred patří do rodiny." :-) Takhle nějak to zjevně bere i slečna Daisy. S krajní nedůvěrou se dívá na nového šoféra, ale ke své letité černošské kuchařce výhrady nemá. Ta přece patří do rodiny. Ten film totiž není o rasismu, ale xenofobii a to je něco jiného. Strach z neznámého. Jinak krásný příběh a výjimka, popírající pravidlo, že každý hollywoodské melodrama chce diváka dojmout násilím, asi jako když vám skřípnou ruku do mandlu. Tak tady ne. Kultivovaný sentimentální film. 100% (08.02.2006)

Překrásný příběh o jednom neobyčejném přátelství mezi bohatou židovkou a černošským řidičem. Příběh plyne poklidně a celkem nerušeně, ale jeho podtext je neuvěřitelně silný. Krásný příklad toho, že k obrazovce dokáže přitoutat snímek bez mnoho akčních scén, sprostých slov, létajích postav a předmětů, potoků tělních tekutin atd. Výborné herecké obsazení je největší pýchou filmu. Jessica Tandy a její Daisy je okouzlující a Oscarem byla náležitě odměněna. Morgan Freeman hraje Hoka tak přirozeně a citlivě, že by si Oscara zasloužil taktéž, ale konkurovat Danielu Day-Lewisovi v Mojí levé noze bylo málo platné. Dan Ackroyd předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. A v neposlední řadě mě zaujala i Esther Rolle a její Idella, která na mě udělala dojem té nejoddanější posluhovačky pod sluncem. Pak mě asi v polovině filmu doslova omráčilo zaznění nejkrásnější árie z Dvořákovi Rusalky, kterou mistrovsky podala Gabriela Beňačková. To pro mě bylo v americkém filmu příjemným překvapením. Jinak hudba Hanse Zimmera taky neměla chybu (jako skoro vždy), sice bez velkého orchestru, jen klávesy, ale ta melodie... ta mě vždycky dostihne. Velmi se mi líbil i český dabing pro TV Nova (v roce 1995 to ještě uměli), Blanka Bohdanová s Luděkem Munzarem byli naprosto vynikající. Velmi silný zážitek, který si vždy rád připomenu. (24.05.2008)

Možno trochu jednoduché, no zato o to viac príjemnejšie, pričom tam niekde v pozadí rezonuje aj pekná myšlienka s odkazom. Nezáleží na tom, kto je biely a kto čierny, stále platí, že sme všetci ľudia... V niektorých momentoch ma film dokonca príjemne dramaticky naladil, pričom by sa tu našlo aj niečo málo emócií (hlavne ku koncu). Odporúčam. Nadpriemer. 75/100 (31.08.2017)

Naprosto úchvatný film. Skvělý scénář, výborní herci, krásná hudba. Je to film o životě a o vskutku poutavém přátelství mezi dvěma stárnoucími lidmi. Morgan Freeman si lepší start své hvězdné kariéry nemohl přát a za mě měl Oscara brát už za tenhle film. Jeho Hoke Colburn, věčný optimista s úsměvem na tváři a nadhledem pro každou situaci, je jedním z mých nejoblíbenějších hrdinů. Jessica Tandy na druhé straně představuje ráznou slečnu Daisy, zprvu zatrpklou starou dámu s vytříbeným vkusem i ostrým slovníkem, která se ovšem s příchodem svého nového řidiče postupně proměňuje v sympatickou společnici. S Freemanem tvoří jedinečnou dvojku a jejich vzájemné "pošťuchování" je vděčným pepřem celého příběhu. Podstatou je jejich společný výkon, tudíž nelze říct, zda je lepší on či ona. Jako celek je Řidič slečny Daisy spíše malý, komorní snímek. O to větší radost mám pokaždé, když na něj náhodou narazím v televizi a musím ho zkrátka vždycky dokoukat až do konce. Na rozdíl od jiných filmů se nesnaží ohánět rasovou tematikou ani přílišnou korektností. Jednoduše vypráví (navíc s humorem) svůj příběh a funguje to! Všechno pak spojuje skutečně nádherná hudba Hanse Zimmera (jeden z jeho prvních filmů). Je tu plno památných scén (učení abecedy, přejezd z Georgie do Alabamy), ale finální scéna je tak neskonale milým a dojemným zakončením letitého přátelství mezi Freemanem a Tandyovou, že mě s každým dalším zhlédnutím dostává víc a víc. U mě to nejlepší hodnocení. Čtyři Oscary za nejlepší masky (báječná proměna herců), adaptovaný scénář, hlavní herečku a film. Ještě jednou to zopakuji: Moc hezký film, který si vždycky rád pustím. (30.04.2017)