Volanie divočiny

O problémech s digitálními zvířaty jsem se vyjádřil zde a u Volání divočiny je to úplně stejná písnička. Taktéž nesmyslně drahý film s divně digitálními zvířaty, který studiu prodělal bačkory, tentokráte Disneymu a dalšímu smolnému pohrobku Foxů. V tom nejzásadnějším se však od Dolittla liší a to tím, že se jedná o dobrý dobrodružný film, který má duši a nejednou jsem si v závěrečné půlhodince vzpomněl na Tanec s vlky. Harrison Ford tu zase jednou nevypadá nasraně a přinejmenším o deset let mladší (jako zdatný šedesátník), příště snad bude mít větší štěstí, co se týče neznačkových filmů. Čekal jsem průměr a proto mě neúspěch filmu z tohoto pohledu citelně mrzí, na druhou stranu to nenalákalo do kina ani mě. Třeba ještě bude šance po znovuotevření kin...7,5/10 (04.05.2020)

(7/10). 3. Z nejočekávanějších filmů roku 2020. Skvělá nedělní oddychovka na kterou můžete klidně vzít děti. Protože pro ně je hlavně tento film. Musím, ale konstatovat, že já, 20 - ti letý jsem se většinu času dobře bavil. Je to přesně takový pohodový ten feel good film. Co mě ale překvapilo bylo, že ti digitální pejsci vypadali vážně přesvědčivě. Je až neuvěřitelné, co všechno lze v dnešní pomocí CGI vytvořit. Za chvíli už i herci budou digitální. Jako poslední bych chtěl vyzvednout výkon Omara Sy, protože jeho výkon v mých očích zastínil Harrisona Forda. (09.03.2020)

Byl jednou jeden bodrý pes jménem Buck, jenž byl jakýmsi morálním kompasem pro své páníčky a členy smečky, přičemž se snažil najít své místo v přírodním řádu, které by mu nejvíc vyhovovalo. Volání divočiny upoutá diváka zejména pěknými přírodními lokacemi a účastí Harrisona Forda, kterému role Johna vážně seděla. Příběhově nemá film moc čím překvapit, a to i člověka, který nečetl předlohu (jako například já). Avšak nejvíce rušivým elementem byla animace zvířat, která místy působila až příliš uměle a nevěrohodně - člověk je přece jen po Pí a jeho život či Knize džunglí zvyklý na jistou míry kvality. Film uteče v kině jako divoká voda, zároveň se však po projekci rychle vypaří z podvědomí, protože nenabízí žádnou silnou a vyloženě zapamatovatelnou scénu, což je škoda. (27.02.2020)

Tato pohádka je prakticky určena pro děti, ale klidně místo ní mohli dát dětem omalovánky zvířat. Dětský film vyžaduje legraci, akci, přehlednost a doslovnost. Padouch musí být zlý zcela nejlépe s holí v ruce. To Volání divočiny splňuje. Stylizované chování psa hraničí až z parodií, kdy léčí svého pána z alkoholismu.... Zdálo se mi, že ve filmu účinkují plyšáci. Podle tvůrců filmu jsou psí kolegové Bucka vytvoření podle trpaslíků ze Sněhurky. Potud je pro mě všechno OK. Ale film se stal obětí současné fašistické korektnosti. London byl znám svou láskou k přírodě a tvůrci filmu měli strach z protestů ochránců práv zvířat a báli se použít skutečná zvířata. Vytvořili jejich počítačové náhrady. Film také korektně vyškrtl původní motiv indiánů, jejichž krvavá stopa už by asi dneska také nezněla korektně. Výsledkem je příšerná umělost. Zvlášt pro ty z nás, kteří si pamatují starší verze s Clarkem Gablem nebo s Charltonem Hestonem. Divím se, že tvůrci neudělali počítačově také Yukon, peřeje řeky , lesy a celou londonovskou romantiku severu – ovšem až na vánici nebo lavinu, které již jsou opět dílem efektů. Lavina se sněhovou vánicí tedy počítačové jsou. Uvažoval jsem film ocenit alespoň jednou hvězdou za to, že kouzlo Yukonu se tvůrcům zcela nepodařilo zaplašit a pošta se tu stále musí vozit saněmi. (29.03.2020)

Pamätám si, že keď som ešte chodil na strednú, Volanie divočiny bolo mojou obľúbenou knihou. A celkovo som vtedy hltal od Londona všetko, čo som mohol. Myslím si, že dnešná doba nepraje takým príbehom. Tá drsnosť sa už nenosí a na to aby sa to spravilo dobre a možno s umeleckým presahom, by bolo treba veľa peňazí a odvážlivcov. Každopádne treba povedať, že toto má s Londonom spoločného len pramálo. Na druhú stranu sa toho Sanders chopil s gráciou. Jeho skúsenosti na poli animovaného filmu mu pomohli dodať emócie tam, kde treba, s tým, že si na to ako divák pomerne ľahko zvykneme. No a čo, že väčšina zvierat sa tam nespráva úplne normálne a majú skôr ľudské rysy ako empatia a pochopenie. V rámci príbehu, ktorý sa tu namixoval je to skvelý spôsob ako najmenším sprostredkovať potrebné myšlienky a pri trochu šťastia im aj priblížiť lásku k prírode. A v tomto smere je film funkčný, aj keď by sa mu mohlo vyčítať kadečo. Je o putovaní, nepôsobí strnulo alebo ťažkopádne, stále sa tam niečo deje a a ľudské postavy tu pekne sekundujú tým animovaným. Je to taká chuťovka. Viem si predstaviť, že ako dieťa by som to žral. A Ford si to zjavne užíva. Teraz už len nájsť taký zrub pri rieke a znova sa začítať do Londona. To by bola spokojnosť. (04.04.2020)