Volanie divočiny

Jsem z toho poněkud rozpolcený. Na jednu stranu jsem rád, že se nepustili do natáčení s živými zvířaty (jelikož by to bylo hodně náročné a některé scény by natočit ani nešly), ale na druhou stranu koukat se celou dobu na digi zvířata, která k těm reálným mají daleko, to taky chce odvahu. Ale když na tu ideu přistoupíte a budete to brát jako rodinný film, dá se to přežít. Líbí se mi, že se snažili držet se předlohy, kterou jsem náhodou toto léto četl. I když se nemohli inspirovat zcela stejně, protože se vydali směrem rodinného filmu a ne drsného dramatu jako v knize, tak to působilo velmi dobře. Příště bych vypiloval digitální zvěř, která by v dnešní době dle mého názoru mohla vypadat už lépe, a byl by to skvělý rodinný film, který by si užili nejenom děti, ale i my ostatní. (16.10.2020)

Nádherné reálie Aljašky, plně digitální smečka psů s lidskou mimikou a prostince nudný příběh, který nezachrání ani tradičně skvělý Harrison Ford. Snímek The Call of the Wild se zkrátka moc nepovedl, přičemž za to paradoxně může nejvíce právě přemíra digitálních efektů, díky nimž celý snímek vypadá jako laciné omalovánky plné přepálených barev. Škoda. „Some say that's the legend. Not so. You see, I knew him once, when he was just a dog at a men side. And even all this land is his, every summer, when he comes down to the valley, he remembers kind hands and old masters... before he went to his own... became his own master... before he heard the call.“ (20.04.2020)

Tohle se moc nepovedlo. Zjednodušení Londonově klasice neprospělo. Celé to má zachránit Harrison Ford, ale nemá prostor ani čas, protože jeho postava se na plátno dostane někde v půlce filmu. Jako by první a druhá část filmu k sobě ani nepatřily a vyprávěli odlišné příběhy. Přitom druhá polovina filmu měla potenciál to ještě zachránit. Technická stránka je to jediné, co vám zůstane po shlédnutí v hlavě, naprosto nevyužitý potenciál předlohy. (28.09.2020)

Pamätám si, že keď som ešte chodil na strednú, Volanie divočiny bolo mojou obľúbenou knihou. A celkovo som vtedy hltal od Londona všetko, čo som mohol. Myslím si, že dnešná doba nepraje takým príbehom. Tá drsnosť sa už nenosí a na to aby sa to spravilo dobre a možno s umeleckým presahom, by bolo treba veľa peňazí a odvážlivcov. Každopádne treba povedať, že toto má s Londonom spoločného len pramálo. Na druhú stranu sa toho Sanders chopil s gráciou. Jeho skúsenosti na poli animovaného filmu mu pomohli dodať emócie tam, kde treba, s tým, že si na to ako divák pomerne ľahko zvykneme. No a čo, že väčšina zvierat sa tam nespráva úplne normálne a majú skôr ľudské rysy ako empatia a pochopenie. V rámci príbehu, ktorý sa tu namixoval je to skvelý spôsob ako najmenším sprostredkovať potrebné myšlienky a pri trochu šťastia im aj priblížiť lásku k prírode. A v tomto smere je film funkčný, aj keď by sa mu mohlo vyčítať kadečo. Je o putovaní, nepôsobí strnulo alebo ťažkopádne, stále sa tam niečo deje a a ľudské postavy tu pekne sekundujú tým animovaným. Je to taká chuťovka. Viem si predstaviť, že ako dieťa by som to žral. A Ford si to zjavne užíva. Teraz už len nájsť taký zrub pri rieke a znova sa začítať do Londona. To by bola spokojnosť. (04.04.2020)

On od něj dostane volnost k uplatnění vrozených instinktů a pudů, ten o něco méně zablešený na oplátku dostane to, v co už na sklonku života nedoufal (a teď nemyslím suchý únor). Hodnocení této family-friendly verze klasiky Londona se bude odvíjet od toho, jak přijmete technický koncept zobrazení psovitých šelem a jejich polidštění. Hledejte na tom to pozitivní. Mohli třeba mluvit.. (13.02.2024)