Dokonalost

Originálně vypointovaná thrillerová jednohubka, která ještě navíc posiluje o vytříbený soundtrack. Tím vším je snímek The Perfection, jehož celkové pojetí a styl vyprávění působí příjemně mrazivým dojmem. Režisér Richard Shepard tedy stvořil výtečnou žánrovou pecku, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Skvělá práce! (25.08.2019)

Nechal jsem se zlákat obsahem a naopak nedal odradit místním hodnocením. Chyba, za kterou naštěstí nemusím zaplatit jako postavy, které si Shepardova chorá mysl vymyslela, ale stála mě "pouze" 90 minut času. Zapomeňte na drama z hudebního prostředí. Resp. ano, prvních cca 20 minut se tak The Perfection tváří. Jenže zcela plynule to přejde v thriller, který je postaven na několika za vlasy přitažených momentech, a který následně vygraduje v nemístně hororové finále. Jde o zástupce typicky sračkovitého scénáře, který se pokouší obalit zbytečnou fyzickou brutalitu hloupým příběhem. Se slabší produkcí a horšími hereckými výkony, by to bylo pouhé béčko s artovými ambicemi. Kdyby to nebylo tak nesmyslně fyzické, mohla to být skvělá záležitost. Ale to je jako napsat, že kdyby se nepoužila bulka a mleté maso, mohl to být skvělý hamburger. Shepardově "tvorbě" se budu vyhýbat obloukem. Ty dvě hvězdy jsou za herecké výkony obou děvčat a za těch pár minut smyčců. (23.09.2019)

[15%] Dokonalost byla, když jsem u toho filmu vypil dvě pivka, ale film jako takový? Ten už mi moc dokonalý nepřišel. A tím bych mohl i komentářem skončit. Vůbec mě to nebavilo. 1/3 filmu byla nudná, děsná, pak se uprostřed něco dělo, ale mou pozornost si to neudrželo. A to ani ve finále, které chvílemi dává smysl, ale já se nudil a usínal u toho. Ani žánrově to není v ničem dobré. Postavy mi taky vadily, takže odpad nedám, ale daleko to k tomu nemělo. (02.09.2021)

Zpočátku tuctové drama o violoncellistkách se zdálo pokračovat jako bodyhorror, pak se z toho stal thriller o pomstě, která ovšem měla pokračovat další pomstou, a závěr byl masakrálně bizarní. Ano, ty rituály! Člověk si při tom tak nějak vzpomene na Suspirii, jenže tady je to horší - žádné temné síly, žádná magie, nýbrž lidská zvrácenost. Pěkná kamera, hra v kapli má až vizuál italských podivností, a odpovídající hudba. Hlavní hrdinky jsou i ve své zlobě a naštvanosti sympatické a postelové scény jsou krásné bez laciné vulgarity. Možná bych pustil kameru i do momentů, kdy došlo na řezničinu, jejíž výsledek si divák může vychutnat, ale jako celek se mi film líbil, takže umírněnost beru. Někdy je třeba vydržet, i když to bolí... (07.07.2020)

„Byla jsi a vždy budeš člověkem, který mi při hraní zastaví srdce.” Taková klišé vypouští z úst Lizzie směrem k Charlotte a diváci mají být svědky něčeho výjimečného. Dvě hvězdy Bachoffovy akademie v Bostonu, prestižní hudební školy pro mladé cellisty, totiž budou hrát spolu. Jedna z dívek je vycházející hvězdou, druhá talentovaná ji byla, dokud její kariéru nepřerušila vážná nemoc matky. Úvod možná vypadá děsivě, ovšem postupně nás tvůrci několikrát překvapí. Vesměs mile. Ano, je tam sice spousta ALE, nicméně se postupně dostaneme k tomu, že na soukromé škole se vyučuje leccos. Televizní režisér Richard Shepard poměrně příjemně překvapil. Nebál bych se napsat, že jsem občas cítil „úchyla“ Davida Cronenberga, působí docela suverénně, ač v druhé půlce výrazně ztrácí tempo. Amputační taškařice je mile zvrácená, překvapivě originálních momentů je nakonec víc. Tvůrci se navíc trefili i výběrem ústředního hereckého dua. Takže nečekaná spokojenost. Tři až čtyři hvězdy. (11.07.2019)