Oni a Silvio

Popisek "životopisný" v případě téhle zbytečné a obsahově vyprázdněné vyhoněniny pobavil. Po hříchu to však byl jediný zábavný moment, neboť obecně snímek nefunguje v žádné z myslitelných rovin či kategorií. Alespoň pokud to berete tak, že film jako médium má člověka (jakkoliv) obohatit. Bohužel, Sorrentinův poslední kousek mi spíše něco vzal. 1/10 (za scény s manželkou). (13.12.2018)

Paolo Sorrentino v satiře o Silviu Berlusconim rozjíždí velkou párty plnou sexu, koksu a obnažených ňader. Aby se pak tradičně umírnil a představil samotného nechvalně proslulého politika. I když v úvodních titulcích tvrdí, že to on není, ale vlastně tak trochu je. Abyste si film užili, nemusíte nutně znát všechny detaily italské politické scény. Satirický humor pobere každý (ne každému však sedne), a obzvláště český divák zcela jistě ocení paralely se současným českým politickým bizárem. Komu sedne Sorrentinovo filmové velebení italské smetánky, sedne mu i Oni a Silvio. Toni Servillo je v roli politického magnáta precizní a bravurně mu sekunduje především hysterický Riccardo Scamarcio. Dokážu si nicméně představit, že v prodloužené verzi by vše mohlo fungovat ještě o něco lépe. [TIFF18] (17.09.2018)

Velmi zajímavý snímek, který trochu vykrádá Vlka z Wall Street a přitom zůstává plně typicky Sorentinovská. Spousta krásných a vtipných přitom zároveň smutných záběrů. Film je jakoby rozdělen do dvou částí, přičemž mají spolu pramálo společného. Délka neodpovídající, ale přitom ve výsledku stále efektní film, co řekne to co má a moc nenudí (krom natahovaného konce). Herecky brilantní, hudba též skvělá, Ikdyž na Mládí nemá. Za vidění film rozhodně stojí, ale podruhé už si to narozdíl právě od Mládí nepustím....70%. (14.01.2019)

Bohužiaľ - moje obavy sa naplnili. Jedna vec je nadchýnať sa nad tým, aký pestrofarebný, výrazný a rozpoznateľný, svojrázny a vyhranený štýl a rukopis autor za svoju kariéru nadobudol a druhá vec je priznať si, že neponúka nič nové, než práve len tento už dobre známy a do až vyumelkovanej podoby vyšperkovaný štýl. A nič iné. Tento "film" je po stránke dramatickej, naratívnej, štrukturálnej a emočnej prázdny. Mám pocit, že inak zručný a nápaditý režisér, ktorý stojí za jedným z najoriginálnejších a najlepších seriálov všetkých čias a ktorého dva filmy (This must be the place a Veľká nádhera) sú naozaj kvalitné a neprerečiem voči nim pol krivého slova, sa zacyklil, vykráda sám seba a dve a pol hodiny nám servíruje ligotavé, lesklé, voňavé - no prázdne bubliny. Pritom sa na žiadnu postavu emočne nenapojím, nič ma nedrží pri deji, nič ma nečaká za najbližším "príbehovým" rohom a po osemstej nahej modelke dokonca začínam pochybovať, či mám rád nahotu vo filme (pričom som bol až doteraz 30 rokov presvedčený, že to je na filmoch to najlepšie). Ak bol zámer autora ukázať, že všetkého veľa škodí a keď sa to preháňa s čímkoľvek, človeku sa to zunuje, podarilo sa mu to až na meta-úrovni: práve sa mi pán Sorentino a jeho štýl dokonale zunoval. (16.09.2018)

...tentokrát byl Mistr velmi vázán žijící ikonou italské politiky - ohled na lavírování mezi provokativností interpretace a přiměřeností a lidským taktem nakonec působí proti umělecké svobodě. V Mladém papeži se Sorrentino vyřádil na konto anonymní instituce, neanalyzoval žádného konkrétního papeže - a dopadlo to výborně. Tady si kousl do živého a potkal se s publicistickou linkou komentáře a politickou satirou, kterou do vyššího levelu umělecké reflexe nevytáhne ani Ježíš, kterého v závěru vynáší jeřáb z rozbořeného kostela... (17.12.2018)