Oni a Silvio

Pustil jsem si to jako nějaký provinční film nevědom, že to natočil mistr Sorrentino a už na úvodní scénu fascinovanou obrazovkou jsem byl také fascinován zajímavým nápadem. Bylo to požitkářské, ale celkově to není tak soudržný příběh jako v jiných jeho filmech. Spíš o jednotlivostech. V první části je to přehlídka sladkého života a obrázek pokřivených charakterů, cynických týpků, kteří jsou Berlusconimu podobní, ale ne tak schopní, mejdanů s otrlými kráskami, striptýzu, kokainu a pokoutních obchodů s veřejnými zakázkami za sex, ochotných provinčních krásek a místních šíbrů propojených vidinou, jak se proderou výš, do centrály, do Říma, až k Němu. S příchodem Servilla vyjde slunce. V sedmdesáti je až dojemně směšný pěstitel dojmu „věčného mladíka“, který chce zpátky k moci. Pohodlné zahnívání se mu až fyzicky zajídá. Místy by filmu slušel spíše seriál. Jeho osamělost není největší objev kinematografie. (20.04.2020)

Trefné, přesné, výstižné. Komplexní satirický obraz současných mocipánů i (a zejména) těch kdo jim vládnout umožňují a kdo je volí, panoptikum ziskuchtivých kuplířů i přičinlivých objektů vášní, snažících se využít svojí sexualitu nevybíravě a s maximálním nasazením. Řada scén dokumentujících zdatného obchodního ducha, bodrou "lidovost", až patologicky nulovou sebereflexi i bezskrupulózní vypočítavost je nezapomenutelných ("obracení" senátorů, "prodej" bytu, setkání "u kaktusů"). Tento snímek skvěle charakterizuje nejen podobu současné italské politiky a Silvia Berlusconiho - jeho daleko obecnější platnost je očividná a já už jen čekal, kdy se Servillo na diváky obrátí a se svým neodolatelným úsměvem zvolá "Čau, lidi!" (21.11.2018)

Pitva instapolitiky. Tento film nie je o skutočnom Silviovi, je skôr zrkadlom toho čo dnes vnímame ako politiku, či skôr čo nás politický marketing núti vnímať ako politiku. Predstavuje depolitizovanú politiku založenú na instagramovom image pre voliča (hence instapolitika) kde ako kandidátky do europarlamentu potrebujeme mladé kočky a kde inaugurácia premiéra má rovnako sexi estetiku a vyprázdnený obsah ako kurva ležiaca medzi automatickými kosačkami na trávu kosiacimi golfové hrisko. Divák sa nemení na follovera, pretože ten má len dve možnosti; buď podľahne a ako ovečka sa rozpleští na zemi a odvolí, alebo sa zdvihne a zavelí koniec prázdnin ako Stella pretože na smútku nevystaviaš nič ani súlož. Jej rozhovor so Silviom je vlastne nosná scéna filmu; ukazuje tristnú dieru medzi realitou a instapolitickým image, ktorý vás môže dostať do kolien len ak uveríte, že je reálny. 9/10 P.S. a vždy, keď si budete myslieť, že ste chytrejší ako oni, prehráte...a vy ste všade videli kozy a zadky, však ? (23.09.2020)

Nejde nemilovat film s tak neuvěřitelnou koncentrací krásných holek. Klidně jich tam mohlo být ještě víc - a současně by to mohlo být tak o hodinu kratší - a bylo by to svým způsobem dokonalé. Božský byl zcela jistě lepší - a vážnější - film, ale tento se mi asi soukromě líbil víc coby sled opulentně krásných záběrů. Paradoxně nejvíc mě to ale bavilo v první části, než na scénu nastoupil sám Berlusconi - snad protože mi postava Sergia, podivného chlapíka (v dokonalém hereckém ztvárnění Riccarda Scamarcia, mého italského oblíbence), který se Berlusconimu snaží vetřít do přízně, přišla možná zajímavější než samotný Berlusconi - ten mi zde v mnohém připomínal našeho Babiše - tomu často zmiňovanému přirovnání se člověk prostě nevyhne - tím, jak se zde jeví prázdný, dokonale přizpůsobivý, a vlastně zcela necharismatický a nezajímavý - v tomto ohledu za dva vrcholné momenty filmu považuji dialog se Stellou - 20 letou dívenkou, která jako jediná před Berlusconim neroztáhla poslušně nohy a naopak mu otevřeně řekla, jak je trapný - a potom scénu, v níž mu manželka Veronica oznamuje, že se s ním rozvádí a do očí mu metá zraňující invektivy, které v ní zrály dlouhá léta (naprosto mistrovsky napsané dialogy) - v těchto dvou momentech se naplno odhaluje, jak odpudivá figura ten člověk je, ačkoli dodnes z jakýchsi iracionálních důvodů celé řadě lidí - a nejenom v rodné Itálii - imponuje. Přijde mi hrozné, že dnešní doba takové lidi vynáší k moci, zatímco měli dávno sedět ve vězení. Výtečný film, který - kromě svých nesporných vizuálních kvalit - skýtá mnoho látky k přemýšlení. (11.05.2019)

Vizuálně úchvatná sorrentinovka, casting musel být zábavný, lokace, výprava, humor, ironický výsměch městu i světu, absurdity všedního dne žraloků, kteří chtějí vládnout a malých rybek, které se k nim sbíhají jako piraně na kus živého. Více se mi líbila první část bez Silvia, vlastně bych se bez druhé poloviny obešla. Nesedl mi tak výrazný přechod do jiné, nudnější atmosféry, proměna filmu jistě byla zaměrná, osobně bych raději zůstala u nýmanda, který se tolik marně činil. (01.07.2020)