Free Solo

Moc mě nebaví dokumenty, které jsou tak strašně okouzlené tím, co dokumentují, že většinu času věnují dojímání se nad vlastním námětem. Ne že by to nemohla být funkční část. Ale mně jde o to, aby to byla jen "část", a ne celý zážitek. O kolik zajímavější je, když se toho chopí třeba Werner Herzog, jehož Grizzly Man námětem Free Solo trochu přípomíná? Jenže tam se zkoumají aspekty sledovaného, tady se jen klouže po povrchu. Nemůžu říct, že by ten film byl udělaný špatně, ale přijde mi tak hrozně řídký a poloprázdný. Tři hvězdy se nakonec zdají celkem málo, ale nemůžu si pomoct. Možná kdybych to viděl v kině. 70 % (24.02.2019)

Zajímavej člověk ten Honnold. Škoda jen, že většinu času leze na nějakou přiblblou skálu. Zámořská fascinace tímto neuchopitelným lezcem je nicméně pochopitelná. Velký příběh nezdolného lidského ducha, vůle k boji a překonání svých limitů je pochopitelně naprostá mana pro všechny motivation freaky, kteří potřebují velké lidské příběhy, aby je to donutilo něco dělat. Skvěle však s tím pak kontrastuje Honnoldova naprostá neschopnost sebeprezentace, uzavřenost a odzbrojující pragmatická upřímnost, která v zemi běžící na mantře expresivního sebevyjádření musí působit jako takřka mysteriózní element, jakkoli třeba u nás je podobných lidí plný Barréčko. Úmorné pokusy o komunikaci s jeho průměrnou, nezajímavou a trošku připitomělou přítelkyní vás pak alespoň identifikují na které straně stojíte. Protože tak trochu podezírám tvůrce, že ona tam je jako identifikační element pro diváka. (13.08.2019)

"Uděláte jednu chybu a umřete." ■ Všem, kdo tvrdí, že to mohlo jít víc do hloubky: 1) Podle mě to do hloubky šlo dost (a občasná pomalost mi nevadila) - záleží jen na tom, jakou má kdo představivost a empatii vcítit se do pocitů jiných (doslova) lidí. 2) Začít točit profesionální dokument s tím, že netuším, jestli zachytím unikátní horolezecký výkon nebo smrt - uff!! 3) Alex Honnold je minimálně, co se vnímání pocitů týče, autista - nejsem v jeho kůži a neodvážil bych se tvrdit, že se z něj dalo vydolovat víc. ■ Stručně: Dost úžasné a obdivuhodné (přestože bych vlastním potomkům něco podobné okamžitě zatrhl). Film zachycuje poměrně realisticky emoce a současně místy neguje nespolehlivého vypravěče - když ukazuje, že to, co vysloví jedna postava, může druhá osoba vidět úplně jinak. Je velmi těžké rozhodnout se, co k hlavnímu hrdinovi cítit, protože rozumím, jak všem v jeho okolí tečou nervy, ale nechávají ho žít jeho život, protože bez něj by to nebyl on. Možná má nakonec pravdu, když říká: "Kdyby všichni žili pohodlný a příjemný život, tak nikdo nic nedokáže a nezmění." ■ Úplně samostatným prvkem je kamera. Ve stěně 900 metrů vysoké nesměla ohrozit, nesměla znervózňovat a přesto se podařily dechberoucí, fascinující záběry. Asi ne úplně pro každého, protože člověk vedle mě ke konci opakovaně skládal brýle - nicméně i to je podle mě důkaz, jak výjimečný počin se podařilo vytvořit. Maximální respekt. ■ Trailer https://www.youtube.com/watch?v=urRVZ4SW7WU (31.07.2019)

Podobných dokumentů existuje více. I v pečlivém focusu na charakter protagonistu. Free Solo z nich lehce vyčnívá grafikou a hudbou (Beltrami z toho nenápadně dělá nejnapínavější thriller roku), a VÝRAZNĚ Honoldovým výkonem, který už se vymiká zdravému rozumu a je něčím daleko větším než sportem. Koukat se na to “live” by ani nešlo. Už takhle, s vědomím jak to dopadne, jsem se potil. Oscarová výhra v dokumentární kategorii mě moc potěšila, i proto, že horolezectví nebylo dlouho uznáno jako disciplína hodna Olympijských her (poprvé se na nich objeví v roce 2020). Ono to bylo naopak - to Olympijské hry nebyly hodny horolezectví. [Palace Cinemas, Brisbane] (25.02.2019)

Breathtaking. Velezajímavý vhled do mysli a srdce v podstatě velmi narušeného člověka, řešícího traumata z dětství a pravděpodobně jistou formu sociopatie únikem na hranu života a smrti. O sport jako takový tu nejde takřka vůbec, jen o volnost a totální nezávislost, a překonávání hranic myslitelného. 8/10 (03.08.2019)