100 vecí

Kdo by to do helmutů řekl? Po jejich bizarních komediích a ještě bizarnějším pornu přišli se záležitostí, u které jsem se nečekaně dobře bavil. Abych se přiznal, nejvíc mě dostal úvodní průvodce generacemi, ten byl dokonalý. Do příběhu sice postupně pronikala určitá předvídatelnost, přesto jsem si film slušně užil, no, a Zuckerman:-D (02.01.2020)

„Před tou sázkou jsem měl 10000 věcí. 10000! Minulý týden jsem jich měl 77.“ - „A cítíš se líp?“ - „Nevím. Člověk zkouší…jak svobodný vlastně dokáže být.“ Čekal jsem čistě pohodovou komedii o zkoušce jednoho přátelství. Docela mě tedy překvapilo, že film byl poměrně angažovaný a názory tvůrců na některá témata zaznívaly vcelku explicitně (kupříkladu rýpání do AfD, zesměšňování a skoro až démonizace Marka Zuckerberga, kritika konzumní společnosti/hromadění věcí, trošku až utopistické jásání nad žitím z mála/ničeho atd.). Při sledování to nijak zvlášť neruší (a hodnotově stejně zanícený divák naopak bude potěšen), ačkoliv já bych se bez těchto narážek v klidu obešel. Film toho však nabízí mnohem víc než jen apel proti konzumu. Originální zápletku, sem tam i nějaký ten dobrý fór, solidní tempo, nevtíravou romantiku, vesměs příjemnou atmosféru, přes určité výhrady dvojku sympatických hrdinů (stejný přívlastek se dá použít i pro jejich ženskou spoluhráčku) a pak i tu sílu/hodnotu přátelství. Za mě to budou slušné 4*. (04.08.2019)

Špatnej film to není,to ani náhodou.Ale v ústřední dvojici mi na nervy lezl mathias,a trochu mi kazil dojem z filmu.Navíc slibnej začátek,a to,k čemu se hlavní postavy rozhodly,nakonec jakoby vyšumélo do ztracena,a přitom to slibovalo pecku,při který se doslova budeme válet smíchy.nakonec mírně nad průměrem.60%. (07.12.2019)

Zatímco rozjezd je svěží a nápaditý, dojezd poměrně kostrbatý a těžkopádný. Velcí kamarádi. Od dětství. Znají rodiny toho druhého, dokonce spolu mají firmu a nyní udělali milionový aplikační obchod. Ale krapet se u toho nepohodli a v opileckém rozpoložení uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Konzumní společnost má totiž dostat pořádně přes prsty. Protože hoši musí začít od podlahy a každý den si mohou něco ze svého dosavadního komfortu vzít. Kdo prohraje, svůj podíl přepíše na jejich zaměstnance. To vše má trvat sto dní. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Pochopitelně začnou (a divák má s nimi) přehodnocovat své životní hodnoty a zapřemýšlí právě nad konzumním životem (nejen hrdinové, ale i mnozí diváci nakupují kousky, které kolikrát zůstanou v neporušené krabici), ekologií, přátelstvím. Do toho se objeví hezká holka, ať se nám to nějak dějově nakupí, přičemž ona sama má s materialismem své trable. Solidní námět se krapet rozmělní a v druhé polovině prostě ztratí drajv. A závěr vyvrcholí docela málo nápaditou formou. Režisér a scénárista (a jeden z ústřední dvojice) Florian David Fitz a jeho kolega Matthias Schweighöfer jsou nicméně skvělí: oběma nechybí dramatičnost a humor. A jsou nehorázní sympaťáci. Stejně jako babička jednoho z nich. To, že to směřuje k otřepanému prozření, tak ve finále až tolik nevadí. (22.07.2019)

"To ti někdo odebral lebeční kost a nasral ti tam?" Aj takéto kúsky rozosmejú v príjemnej komédii. Trochu nevyváženej z hľadiska humoru, ale stále príjemný zjav s malou dávkou romantiky s šerednou Nemkou a veľkou dávkou priateľstva. Páčila sa mi myšlienka konzum vs sloboda, kde asi zahrala aj propaganda zelených, ale tu s nimi súhlasím. Asi sme naozaj príliš zamestnaní materiálnymi vecami, ktoré z nás robia otrokov. (28.11.2019)