Bolesť a sláva

Starý dobrý Pedro Almodóvar vypráví melancholicky zabarvený příběh, jenž by při troše dobré vůle mohl z velké části vycházet z jeho vlastních vzpomínek a zkušeností. Až natolik věrohodný mi snímek Bolest a sláva připadá. Obsazení právě Antonia Banderase do hlavní role tomu rovněž dost nahrává. Poklidně plynoucí film se silnými emocionálními momenty ocení zejména jedinci, kteří už mají něco odžito. Mezi ně se pomalu a jistě začínám řadit i já. (85%) (26.08.2021)

„O nocích, kdy souběžně mívám různé bolesti, věřím v Boha a modlím se k němu. Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Aneb když se vám vybaví vzpomínky, které zažehnou novou jiskru…Od Almodóvara jsem už nějakou tu chvíli nic neviděl, tak jsem byl zvědavý, jak na mě nejnovějším počinem zapůsobí. A zřejmě má očekávání byla příliš vysoko. S tím, že se určitá témata v jeho filmech opakují (a tento není výjimkou) problém nemám, takový Woody Allen to tak má také. Ale chybělo mi víc šťávy, emocí či třeba „divnosti“, tedy věcí, kterých mi režisér nabídl dost v jiných svých snímcích. Taková Cruz má až trestuhodně málo prostoru, takže to musí všechno táhnout Banderas, s jehož postavou jsem ovšem trochu zápolil (chvílemi se mi do něj dařilo vcítit, místy mně naopak byl dost vzdálený). Ale zásadní problém s filmem mám ten, že zatímco výjevy z minulosti mě bavily, u těch současných můj zájem spíš opadal (krom rozhovorů s matkou, kterých bych snesl i víc). Hudba či kamera film zvedají na lepší průměr, výš ale nejdu. (29.12.2019)

Nie som nejaký veľký Almodóvarov znalec, ale videl som od neho už niekoľko filmov a tak polovica z nich sa mi páčila. Tento film obsahuje do veľkej miery autobiografické prvky, ktoré si vychutnajú práve režisérovi znalci. Oceňujem, že dej tentoraz neobsahoval príliš prekombinované prvky. Problém je, že to ani nemá nejakú poriadnu zápletku. Je to len také nesúvislé spomínanie. Hlavným kladom filmu je jednoznačne skvelý Banderasov výkon. Konečne zase dostal príležitosť skutočne hrať. A zase u Almodóvara. Asi by sa mal na Hollywoodske béčka vykašlať. Najviac ma bavila línia medzi Banderasovou postavou a jeho matkou. A to jak v období jeho detstva, keď bola pre neho všetkým, tak aj v dospelosti, keď bola stále pre neho najdôležitejšou osobou. Zvyšné línie mi pripadali, že vyzneli tak nejak do prázdna bez poriadnej pointy. Vizuálne to je ale znova vymazlené a aj keď sa vo filme vlastne nič poriadne nedeje, tak vďaka hereckým výkonom film nenudí. 6/10. (10.09.2019)

Almodóvar takový, jakého ho miluju. Tentokrát s odvážnou pozvánkou do jeho vlastního nitra. Extravagantní barevnost je již tradičně dominantním elementem a skutečnou pastvou pro oči. Pozvolné tempo jeho životního bilancování nechává dostatečný prostor pestré paletě emocí a hvězdné duo Banderas & Cruz dokazuje, proč patří mezi hereckou elitu. Co dodat, pro mě je to ve své upřímné jednoduchosti a s dokonalou estetickou scénografií naprosto strhující film. (19.11.2019)

"Asombro!" Nepopsatelný zážitek. Možná je to tím, že jde o můj první Almodóvarův zhlédnutý film, nebo snad mým citem pro umění, které zde bylo vyobrazeno, ale tohle je prostě skvost. Už od prvního momentu jsem věděl, že nepůjde o snímek, který dokáže nadchnout jen příběhem, nebo jen obrazem. Zde se povedlo obojí. Strhující příběh filmového režiséra Salvatora Malla mě jako studenta filmu neuvěřitelně nadchnul a ukázal mi, že být slavným režisérem má svoje klady i protiklady, že jde o opravdu rozmanitý život. Tím patrně i poukazuji na to, že jsou zde nevídané herecké výkony, zejména Antonia Banderase v hlavní roli. Obrazová stránka snímku byla tak barevná, až mě v některých chvílích pálili oči. Almodórovi nešlo o to, aby ukázal Madrid a Španělsko v pravém světle, ale spíš o barvitost, které si v běžném životě nevšimneme. Scénografii míhající se na plátně nádherně podkreslovala Iglesiasova hudba, která mě dokázala jak dojmout, tak rozčílit, prostě nádhera.. (29.05.2019)