Posledný Mohykán

At long last... dlouho jsem tenhle starší filmek sháněl, zaváněl příslibem historické romance, Mannova prvního slavného kusu, krásnou Madeline Stowe a skvělým Day-Lewisem a v první řadě grandiózně elektrizujícím soundtracekem... ten jsem totiž poslouchal už roky před tím a ona píseň, která osudově burácí při poslední dlouhé scéně pomsty, ve mě vždycky probouzela úžasný pocit něčeho vznešeného... teď, když jsem viděl, při jaké scéně zní, mám ji ještě raději. Celkově tak jde říct, že se mé očekávání dopuntíku splnila. Krásný, pěkně (třebaže ještě ne tak precizně jak později u Heat, Collateralu) vyprávěný příběh, oduševněle krásná Madeline Stowe, heroický Day-Lewis a překrásné exteriéry, snímané bohovskou (Mannovskou) kamerou... To všechno a ještě víc je Poslední Mohykán. Bravo! 90% (17.12.2006)

Oblíbenost tohoto filmu chápu ještě míň než popularitu Shawshanku. Pro mě je Poslední Mohykán snímkem, který rozhodně nenaplňuje svůj potenciál. Kdybych měl něco pochválit, tak indiánského herce v roli Maguy. Ten byl výborný. Chvíle, kdy jsem se při nekonečných záběrech na noční tmu, vodu z vodopádu, či větvičky v lese, nudil, krátil jsem si alespoň vypočítáváním hlavních rozdílů mezi tímto snímkem a románovou předlohou Jamese Fenimore Coopera. Takže tady jsou, včetně spoilerů: 1) Alice je Cora a Cora je Alice, a to se vším všudy. Scénárista sestrám prostě vyměnil jména. 2) V knize zemře Cora (tedy filmová Alice). 3) Alice (filmová Cora) nemiluje Sokolí oko, ale Duncana. 4) Literární Duncan je mnohem sympatičtější a kladnější postava než ten filmový. 5) Duncan nezemře a později (v dalších pokračováních románu) si vezme Alici (tedy filmovou Coru). 6) Z filmu byla zcela vyškrtnuta komická postava básníka, který po celou dobu společně s Duncanem obě sestry doprovází. 7) V předloze nedojde k žádnému vážnějšímu sporu mezi Sokolím okem a "Šedým vlasem", otcem obou sester, takže Sokolí oko není zajat Angličany, ani odsouzen k popravě. 8) V románu nedojde k vyvraždění žádné farmářské rodiny. 9) Motiv problémů chudých kolonistů v předloze zcela chybí. 10) Sokolí oko nebyl vychován Indiány. 11) Magua nezabije Šedého vlase. 12) Maguu nezabije Čingačůk, ale Sokolí oko.... No a ten zbytek už vcelku sedí. PS: Pokud jsem se někde spletl, tak mě omluvte. Přece jen je to nějakých čtyřicet let, co jsem Posledního Mohykána a další Cooperovy romány četl. (21.11.2018)

Zatímco 80. léta se nesla v duchu béčkovosti (Barbar Conan) a 21. století v duchu audiovizuální postmoderny bez srdce (Apocalypto), poctivá filmařina vznikala v letech 90tých (Tanec s vlky). Poslední Mohykán možná není dokonalý, ale je v tom tak pořádný kus dobrodružný romantiky + ta nadpozemská hudba + ten fenomenální konec na skále (možná nejsilnější závěr, jaký se kdy v kinematografii objevil) + démonický Wes Studi, že u mě jiné než plné hodnocení nepřipadá v úvahu. (09.12.2007)

Díky geniálně napsané a famózně zahrané hudbě by tento film mohl být i němý, o což se konec konců tvůrci pokusili na konci a výsledek byl ohromující. Příběh je mocný, a i když by se mohlo zdát, že děj místy zadrhává, pořád se lze soustředit na hudbu, kterou bych dokázal opěvovat do nekonečna. Výkony herců strhující, Michael Mann zkrátka namíchal koktejl bez většího kazu. (28.04.2008)

Parádní Day - Lewis, který opět nezklamal, a jehož herectví mne dokázalo i napočtvrté překvapit, to je první hvězdička. Bezchybný příběh, který se točí okolo několika mocichtivých anglických pánů, kteří jsou ochotni jít za svým vítězstvím při dobývání kontinentu přes mrtvoly - HODNĚ mrtvol -, to je druhá hvězda. Dále pak samozřejmě skvělá režie v podání dnešního mastera digitální kamery Michaela Manna, to je další velké plus, kterého si v případě tohoto snímku nelze nevšimnout. Čtvrtá hvězdička je pak za další vedlejší, uvěřitelně ztvárněné postavy, kultovní hudbu a super akční scény, které byly nastříhány s dokonalou precizností a které se mohou v klidu rovnat moderním podobným sekvencím, ba dokonce mnohé z nich i předčí. Ale... to je všechno! Nevím, jestli jsem čekal ultimátní dobrodružný film, po jehož shlédnutí budu hledat čelist po zemi, ale prostě mi tam něco chybělo... Což je zvláštní, protože stejný pocit jsem měl i z nejnovějšího Mannova snímku Veřejní nepřátelé, i když tam jsem byl alespoň ještě několik minut po závěrečných titulcích ohromen nezapomenutelným zážitkem z kina - který po několika hodinách zmizel. V případě Posledního Mohykána jsem ale po skončení seděl usazený naprosto v klidu, pohoda.... příjemný napínavý film. A tak si říkám, že jsem prostě viděl velmi dobrý dobrodružný snímek s mnoha silnými momenty, k jehož dokonalosti mi ale něco schází. Možná silnější atmosféra... (13.08.2009)