Midsommar

Nemohu ten závěr dostat z hlavy. Jsem špatný člověk, když Dani chování dokážu pochopit i s ním trošku sympatizuji? 80% (25.08.2019)

S trochou nadsázky, tenhle film je geniální. Hraje si s divákem jak kočka s myši. Mistrovsky. Na rozdíl od předchozího režisérova Děsivého dědictví todle funguje pro mne úplně, komplexně a od začátku dokonce. Díky. (09.09.2019)

Nenašel by se snad perfektnější způsob jak zakončit tuhle hororovou dekádu, která dost možná vejde do dějin kinematografie jako "obrození hororového žánru". Midsommar je kontrastní odpověď Ariho Astera na jeho prvotinu Hereditary. Vyměnil ponuře temnou paletu barev a převážně potemnělé scény za obraz hrající všemi veselými barvičkami a za světlé prostředí Švédského venkova uprostřed léta. Mohlo by se zdát, že kvůli tomu film ztratí oproti Hereditary na strašidelné atmosféře, opak je ovšem pravdou. Ari Aster předkládá jasný důkaz, že je úplně jedno kdy, kde a jak se hororový film odehrává, ale jde hlavně o formu + podání, a že formu má Aster zatraceně dobrou. Midsommar dokáže sáhnout na nejtemnější místa mysli člověka, dokáže rozproudit myšlenky, o kterých člověk ani nevěděl, že se mu můžou honit v hlavě. Aster pečlivě tahá za nitky a hraje si s divákem jako šílený vědátor zavřený ve sklepení, z kterého se ozývá jen démonický smích. Dlouho se mi takhle těžko neusínalo jako po dokoukání Midsommar. Po celou dobu film dělá všechno proto, aby oklamal vaše smysly, na jedné straně máte světle veselý vizuál, který vám říká, že je všechno fajn, hippie atmosféra jede na plný grády a pak se na straně druhé snaží všemi ostatními prostředky ukázat, že fajn není vůbec nic a všechno spěje do kytek (pun intended). Midsommar je naprostá rozpolcenost, omamně pestrá obrazová škála spolu se skličující atmosférou je vražedná kombinace, která v hlavě diváka dokáže udělat pěkný guláš. K tomu se přidává geniální práce s kamerou a spousta záběrů, u kterých se nejde nepozastavit nad tím jak tohle mohlo duo Aster-Pogorzelski vůbec vymyslet. Florence Pugh v hlavní roli naprosto skvělá a její výraz vystrašeného štěněte a následný přerod, který vyvrcholí závěrečnou scénou... jedno velké WOW. Aster dokázal z Florence vytáhnout to nejlepší podobně jako z Toni Collette v Hereditary. Midsommar je psychologický horor se vším všudy, od první až do poslední minuty nenechá diváka vydechnout a jestli vás tenhle tip filmů láká, budete Midsommar milovat. Nedávno jsem poslouchal interview s Ari Asterem, kde říkal, že se nebrání točení i jiných žánrů filmu, tak já doufám, že si to ještě rozmyslí a minimálně jeden horor nám ještě naservíruje. (25.09.2019)

Výborne natočená blbosť. Kopa cvokov sfetovaných "z darov prírody" pobehujúcich po lúke v handrách spred sto rokov... Ako to asi môže dopadnúť?!!! Keby som to videla, hneď by som zaradila spiatočku plnou rýchlosťou. Ale nie, hlavná postava si pomyslí, že ešte lepšie bude na psychické problémy dať si huby a čudesné odvary. Potom sa pozerať vo veľkom teátri ako skáču starci zo skaly, lebo je to vraj zvykom. Keď už by ma to neodradilo zostať, tak potom neviem čo. Ale nie, asi im všetkým z tých húb hrablo a zostanú tam, až kým........ A rozprávky je koniec. Pre mňa predvídateľné, trochu hlúpe, ale dobre natočené. (04.10.2019)

Většinou se v mém hodnocení s naprostou většinou svých oblíbených shoduju, ale tady to bude výjimka jako kráva, viděl jsem to na konci září a horko těžko doluju nějakou kloudnou vzpomínku, totálně se mě tato podivnost vypařila z hlavy, takže sorry jako. (25.12.2019)

Directors cut ztrácí dost na tempu. Jinak fantastický psycho. (02.02.2020)

Přes krásné obrázky a kvalitně vybudovanou atmosféru je Slunovrat bohužel nakonec stejný bizár jako Hereditary. Oceňuji autorský přístup k hororovému žánru, nicméně Ari Aster ve svých filmech přehazuje bizarnosti lopatou, ale zároveň se nesnaží vůbec nic dovysvětlit nebo alespoň naznačit. Pro někoho to může být geniální filmařina, pro mě je to jen nedotažená scenáristika. Kdo si užil Hereditary si tenhle film zamiluje, já ale Astera asi nechápu... 6/10 (04.03.2020)

Snad není tvůrce tak konvenční, aby to byla banda psychopatů. A hle, je to banda psychopatů... Postavy jsou naprosto jalové, tudíž i vyobrazená výchozí pozice hlavní hrdinky je čistě samoúčelná. Tam, kde by pak bylo třeba zabrousit do hlubin duševna, vypomůžou halucinogeny a zřejmě i jakýsi druh archetypální debility. Etnografie skoční dříve než stihla začít, žádná enigma se nekoná. Škoda, milieu fajn. (15.04.2020)

Ani artovka ani žánrovka -možná od každého trochu- hezky se na to kouká, snad to chce i něco sdělit (chce ?) a hlavní hrdinka TAK trpí, chudinka. A jako správný masochista jsem si dal Director's cut, uff. S Ari Asterem nejspíš kamarádit nebudu. (13.06.2020)

Silný opening. A pak už jen parta nelogicky se chovajících idiotů a rejžova onanie. Fuj. (01.07.2021)

Pomyslná nová vlna psychologického hororu na čele s Ari Asterem, Jordanem Peelem a Robertem Eggersem posouvá tradičně béčkovej žánr na vyšší úroveň. Tahle promakaná analogie na rozpadající se vztah je jako špatný LSD trip. Květinky, barvičky, chlupový koláč, postupně mizící kamarádi a folklór skandinávské sekty - to je estetika, která člověka pohltí a nepustí. Délka je přehrocená, ale jinak má film co do sebe! (23.09.2021)

Předlouhý a poměrně bizarní jako švédský výlet, který mi opravdu v něčem připomněl Climax. U tohoto filmu je dobré si přečíst zajímavosti. Celé je to hlavně o režisérovi. Ten má pro problém s vlastním rozchodem, a proto se mstí divákovi 😐 . Otravná chujovina...30%. (29.01.2022)

Byl jsem přesvědčený, že koukám na nějaké zapadlé béčko, a on je to prý nějaký nadupaný horor hojně chválený i kritikou? TPČ kdo je ta kritika? Posádka Prométhea a Covenantu? Je to blbé až to bolí a to bohužel v těch zásadních pilířích, na kterých filmy stojí a padají. Partička baťůřkářů si jede do evropy do zapadlé vesnice mimo civilizaci a hned první den jsou svědky rituální sebevraždy dvou důchodců, kteří jeden po druhém skočí ze skály. Ženská si rozmašíruje hlavu na sračky, chlap si rozmašíruje nohu na sračky a protože ještě žije, příjdou k němu vesničani a  bucharem mu teda taky rozmašírujou hlavu na sračky. Otáčka o 180° a bič a pryč? Omyl! Všichni zůstanou, protestuje pouze jeden pár. Jako je tak hrozně velký problém, kdyby se děda s bábou drželi u stolu za ruce a třeba vypili otrávený čaj? Byl by to přesně ten logický bod, kdy dotyční baťůžkáři sice pochybují o duševním zdraví této vesnice, ale zároveň to částečně chápou a zůstávají. Pak by hláška jednoho z nich : "Jim zas může připadat divné, že u nás zavíráme staré lidi do domova důchodců." nevypadala na tak brutální facepalm. (Ne)logika pokračuje. Všichni postupně mizí, aniž by cokoliv komukoliv oznámili, ale nikomu to nepříjde divné. Stačí jim stupidní argument, že "Ten tvůj přítel už chtěl odjet na nádraží a máme jen jedno malé auto, tak jel napřed." Á propos, to auto, kterým přijeli a vlezli se tam všichni, se vypařilo kde? Takhle to pokračuje, až zbyde pouze hlavní hrdinka. Tady přichází přesně ten moment, kdy film s logikou už totálně padá na hubu, protože ono postupné vyvražďování, nedává vůbec smysl. Prostě vesani potřebujou ke Slunovratu určitý počet obětí, tak týpek z vesnice sežene ve světě baťůřkáře a ty pak nechají obětovat. Nepotřebujou je živé, nepotřebujou je zabíjet postupně. Hned první den stačilo nalít jim něco do pití a pak je připravit k obětování. K smrti nesnáším tyhle dementní plot twisty na efekt. A to je ještě delší verze, ve které třeba vesani chtějí obětovat/utopit místní dítě, což jim hrdinka naštěstí rozmluví. A retardi na youtube v komentech se roplývají, jak je tam skvěle ukázaná psychologie mezi hrdinkou a jejím přítelem, ale že by dementi řešili úplně primární zásadní psychologii a to, že každý normální by vesnici opustil hned první den, to je na jejich mozkové závity příliš. Fakt nehorázná debilita, které dávám dvě hvězdy pouze za atmosféru a za fakt, že jsem se díky této sračce dostal k nejlepšímu thrilleru všech dob - The Invitation. (06.07.2023)

I've been cheated by you since I don't know when So I made up my mind, it must come to an end Look at me now, will I ever learn? I don't know how but I suddenly lose control There's a fire within my soul Just one look and I can hear a bell ring One more look and I forget everything, w-o-o-o-oh Mamma mia, here I go again My my, how can I resist you? Mamma mia, does it show again? My my, just how much I've missed you Yes, I've been brokenhearted Blue since the day we parted Why, why did I ever let you go? Mamma mia, now I really know My my, I could never let you go (04.08.2019)

Utahaný tripový zážitek s naprosto úžasnou kamerou, na film sem se neskutečně těšil ale nedokážu říct, že bych byl zklamaný nebo potěšený, protože z určitého pohledu to je atmosferický a znepokojivý vrchol současného hororu plný malých detailů a náznaků, které dodávají velkou hloubku, úvod filmu je jako rána kladivem, ale nadruhou stranu, neskutečně utahané tempo, pomalé scény, délka filmu a některé groteskní scény nutí koukat na hodinky častěji než bych chtěl, opravdu chápu 2*, stejně jako 5*, nevím, jestli mě to bavilo, ale rozhodně fascinovalo. (12.08.2019)

Plno podnětných pozorování o morálkách různých společenství, chytře napsovaných na vztahové drama. Přesto trochu mělké a hlavně maximálně na jedno shlédnutí. (16.08.2019)

Nepada mi na mysl lepsi vyraz, nez extrudovany horor. Slibne se rozvijejici zacatek vystridala serie upatlanych kycovitych zaberu, ktere “braly dech” asi tak prvnich pet minut. Vsechno korunovala naprosto nesmyslna stopaz. Nevim, kde vzal autor nebo kdokoliv dalsi odvahu tomu rikat horor. Jak by rekl Cimrman: Tudy ne, pratele! (22.08.2019)

Vizuálně pěkné, tematicky i zpracováním originální horor, který bohužel zradila druhá polovina, která diváka uklimbá k příjemné letargii. Minus je i za toporné herecké výkony - herci opravdu nevynikli. (22.08.2019)

Totálny odpad!!! Film absolútne ničím nezaujme. Úplne stačí vidieť trailer.... 0% (29.09.2019)

Nejlepší metafora pro rozchod, jakou jsem kdy viděl. #nohashtag (80%) (26.10.2019)