Kali4

Místy moc okatá a chtěná symbolika (film dává až moc najevo, co bude následovat) a příliš doslovnosti, ale jinak mi to uteklo. Někomu bude hned jasné, o kterou kapitolu Enzova života a obecně historie závodění tu půjde, až prvně uslyší jméno jedné z hlavních postav, ale já byl moc zvědavý, jak to Mann pojme. A pojal to myslím s nesmírnou elegancí: dějové linky spolu hezky emocionálně ladí, audiovizuální stránka tomu dává koule, herci taky. Film má takový evropský šmrnc a dám si ho někdy rád znovu. Mann pořád umí.

Nezajímavé postavy, hrozný střih a totální zkratkovitý pralesní chaos v druhé půlce, který trvá až do konce a kde jsem netušil, kdo kde je a co kdo dělá. Zikmund za celou dobu nevystrčí p*del z kostela, kde se pořád jen modlí. Zbytek postav jen migruje z místa na místo a formou monologů vysvětluje, co a proč se zrovna děje. Proč to postavy vysvětlují? Protože bez toho by nikdo nepochopil, o co vlastně ve filmu postavám jde, vyprávění v tomto směru naprosto selhává. Proto si film vypomáhá neustálým slovním popisem. Kdyby se to netočilo u nás a o našich, film by měl sotva 55 procent.

Pro mě je tímhle Thor prakticky mrtvý, anebo jinými slovy zkarikovaný a zbavený dramatičnosti. Over-the-top love story s vykastrovaným Thorem, předvídatelnou zápletkou a neustále přítomnou jistotou, že každý potenciálně dramatický moment bude zabit trapným nebo nemístným fórem. Netrnul jsem napětím, nesmál jsem se. Bylo mi to celé jedno.

Asi bych šel v případě jiného, méně emocionálně zdrcujícího tématu spíš na čtyři hvězdičky, protože film má dost nevyrovnané tempo a zápletka občas ustupuje opakujícím se šíleným výjevům plným hořících budov (název není metafora, stát Mississippi ve filmu skutečně hoří jako papír). Ale režisér si dává záležet, aby divák plameny, nenávist a zoufalství cítil téměř na vlastní kůži, takže i přes určitou nevyrovnanost a klopýtání má spousta scén obrovskou sílu. Přidejte si Gena Hackmana v klasické roli svérázného tvrďáka s vlastním chápáním spravedlnosti, za které sbírá Oscary, mladou Frances McDormand v překvapivě skvělé roli jižanské myšlenkově emancipované ženy a skupinu herců známých spíše z výborných vedlejších rolí, kteří zde ztvárňují řádící rasisty, a máte pět hvězdiček jako vyšitých.

Skvělému vrstevnatému scénáři dávají vyniknout oscaroví herci, o to víc mě mrzí, že na plátně se souboj hodnot a táhlá válka se systémem scvrknou v zájmu stravitelnosti pro široké publikum na boj všech proti jedné osobě, jednomu padouchovi, a to soudci (Franku Langellovi) - tohle zjednodušení mě trklo hned při první návštěvě soudní síně, přičemž gradovalo v průběhu celého filmu až do trochu absurdního finále, kde Frank zběsile buší paličkou na protest proti nadšenému výskání davu. Při opakovaném zhlédnutí je toto zjednodušení patrné ještě více a filmu hodně ubírá. Většina emocí tak míří proti soudci, konfrontace míří proti soudci a nakonec je to skutečně všichni proti jednomu, kdy na opačnou stranu míří i původní Frankovi "soudruzi". Nicméně! Filmů tohoto kalibru, rozumějte velikých hollywoodských dramat, je jako šafránu a mně hrozně moc chybí. Řemeslná kvalita je na špičkové úrovni a Sorkinova rozšafná a ambiciózní vize je patrná z každého záběru.

Film netáhne vpřed sympatický hlavní hrdina, ale fantastický Tony Leung jako vystřižený z Yimou Zhangova filmu, který se celým filmem prolíná a dává mu duši. Líbilo se mi to víc, když to připomínalo třeba mnohotvarý Klan létajících dýk, než když se film měnil v americkou kreslenou báchorku. Je tu hodně vysvětlování a výletů do minulosti, hodně kontextu a přemoudřelých průpovídek od různých postav, a ano, občas mě to unavovalo. Herecky je to ale trefně obsazené a skvěle zahrané, některé akční scény jsou skutečné atrakce a hlavně první půlka je velmi vyrovnaná i přes mixování kulturních rámců. Takže vlastně překvapivě docela dobré.

První akt v pevnosti je vynikající a je znát, že celý tvůrčí tým v pozadí si to užívá a dává do filmu maximum. Od přesunu "z fronty" je to už jen standard, nic překvapivého či zajímavého. Centurion s Fassbenderem je kvalitativně vyrovnanější, ale zase nemá žádný pamětihodný moment. Bell i Tatum velmi příjemní, i když Bell trochu ztrácí na důvěryhodnosti po fyzické stránce.

Dobře Edgerton a Michod, dobře oni. Málokterý panovník má takové štěstí, aby o něm byly natočeny dva velmi dobré filmy, přitom každý jiný a oba do velké míry ahistorické. Jindřich V. byl bezpochyby jedním z největších panovníků 15. století, ač jiný, než filmy zobrazují. Ale jak moc jiný, se už nejspíš nikdy nedozvíme. Vítám proto zámořské zpracování tématu, oproti Branaghovu teatrálnímu dílu je to příjemně komorní až intimní. Na pátou hvězdu to ale vytáhlo až finále, které to celé krásně uzavřelo.

Na mě až moc uvědomělé a strojené. A ke konci trochu otravné. Ale skvěle zahráno. Kdyby to byla divadelní hra - super.

Film ze začátku slibuje hodně a nakonec nedoručí, co přislíbí. V zásadě začne v jedné poloze a žánru a postupně se (ne zrovna hladce) přesune jinam. A poslední čtvrtina trochu bolí. Ale líbí se mi ty ambice a hlavně opening, ta dramatická síla, u které tak nějak tušíte, že se postupně vytratí. Úplně se ale nevytratila, něco z ní zůstalo i na konci, což je v daném ranku akčních sci-fi vlastně moc fajn. Není to žádný Vetřelec ani Na hraně zítřka a Chris Pratt byl pro mě překvapivě jedním ze slabých článků (což jsem čekal spíš u jiných herců), ale vlastně jsem si to celé užil. P. S.: A docela bych ocenil, pokud by se někteří uživatelé v komentářích uráželi jen mezi sebou a netahali do toho ostatní "idioty", "šulíny" a "jednobuněčné organismy" - tyhle kecy je vždycky lepší nechat si do soukromých diskuzí a neurážet všechny kolem.