haluska11

lidé, kteří si takhle suverénně myslí, že jsou vtipní, jsou hodně strašidelní. pokusy o nekorektní výroky od "fuj, 50letá bába by neměla rodit" přes "můj pes má ucpaný střeva, tak ho radši zavraždím" jsou podané sebevědomě, ale zoufale nevtipně. vypointování = 0, podání vtipů = 0, tahle paní by zkrátka zapadla (respektive by možná byla malilinko nadprůměrná) v na stojáka. :(

díky tomuto filmu jsem pochopila, jak moc dokáže člověku zkazit zážitek slovenský dabing a kino plné dětí.  / / / spoilery / / / to tak někdo přišel a řekl si, "co kdyby kocour v botách, ale je to anime?" skepticismus vůči ohraným schématům alá piráti z karibiku díky fascinující animaci a poutavé premise opadl - překvapivě to má svoje kouzlo. za sekvenci s THE DOORS a dokonale zobrazeného temného lovce hlav cítím vděk nejvyššího kalibru, ale pak mám PTSD flashbacky na "mačičkovský cici nožík" a hvězdičky padají dolů (něco si přejte!). smíšené dojmy upevnila finální sekvence se selhávajícím tempem, nicméně pořád kudos za to, že film není jeden dlouhatánský blueballing na shreka 5. 

komunita mořských panen dostane mentální breakdown, když se jeden muž omylem stane [maskulinní alternativou mořské panny] a naruší safe space ikonické třpytivé jeskyně. tři obviněné ryboholky jsou vyloučeny z komunity a středoškolní drama je na světě. tenhle sequel k H2O selhal už jen z toho důvodu, že se adekvátně nejmenuje H2O2 - stejně jako peroxid vodíku vám totiž vybělí mozek.

absurdní portrét tepláren v Ivano-Frankivsku je tragikomickou sondou do folklorního souboru i selhávajícího systému. známe to snad všichni: něco nefunguje (třeba teče a netopí topení), voláte na podporu, ti vás odkážou na opraváře, ti vás odkážou do prdele, protože nemají čas, a vy už jste pak vlastně zvyklí, že teče topení. jste rozčílení doběla a řvete na lidi v callcentru: "ZA CO SI VLASTNĚ PLATÍM?!" nejste ale jediní - nevulgární telefonát těžko pohledat. mezi oběťmi nefunkčního topení je i paní s nemocnou matkou, pro kterou je stav topení rizikový. lidé z teplárny s tím mnoho nezmůžou a mají svých starostí dost: natolik, že nemají ani čas na svou největší pýchu, tradiční pěvecký kolektiv. hlas tepláren je hidden gem ukrajinských dokumentů - pro průměrného východoevropana silně ztotožnitelný a srdcařský, pro ne-chudé hypermoderní měšťáky snad kuriózní až politováníhodný.

je libo oči-i-kule-rvoucí fantaskní bizár z nemocnice alá mnohem extrémnější The Fall? anebo snad hyperbarevný a hyperaktivní šílený spletenec, na který se nádherně kouká a který se náročně chápe? pokud ano, jste tu správně. pokud vám nevadí vizuál alá houbičky a absurdita fyzikálních i sociálních pravidel světa animáků přenesena do hraného filmu, jste tu také správně. smutek mám jen z myšlenky, že u nás zatím nevznikla adaptace v prostorech Kouzelné Školky s Michalem v roli ujetého dědečka Onukiho. :(

Transexual Transylvania is the new Hogwarts for queer kids - a tak už se nečeká na dopis, sovu a hrad, ale na bouři, nouzi o telefon a rozpadlý starý barák. brumbál jako gay ikona? ne děkuji, raději sladká transvestita. pokud máte stejně dobrou krátkodobou paměť jako rybička Dory, pak Vás stejně jako mě pokaždé znova překvapí a potěší, že film dal vznik několika skvělým scénám ze Shreka. ze žalu, že nic lepšího už nikdy neuvidím, si snad půjdu do mekáče koupit timewrap.

love story pro outsidery alá paralelní universum, kde shopaholic adel neobjevila tiktok, ale pracuje v mekáči. nedokážu se úplně ztotožnit s přístupem "ježiiiš to je tak infantilně roztomilý jak jsou ti lidi podivňoušcí a postižení, ťuťuňuňu-- ach ne, božínku, je někdo šikanoval, to je mi tak líto, jůj, ubožáčci, oni nerozumí normálnímu světu, to je tak kjut"...no prostě uf. quirky dětinskost se nádherně projevuje v barvách a kompozicích, o tom žádná, ale vystavění příběhu a postav nedokážu ocenit kvůli pocitu neotřesitelné (byť nejspíš cílené) trapnosti. tomáš vorel > žralok a orel. 

velice mne udivilo a zklamalo, že se na finálních titulcích neskvělo jméno M. NIGHT SHYAMALAN. :( tomu říkám největší plot twist. beztak jde o vykradení jeho nezveřejněného scénáře, protože od 1) hereckých výkonů přes 2) nehanebné insertování režiséra do role navzdory obrovskému antitalentu (a obrovskému čelu) až k 3) finálnímu twistu a celkovému pseudofantaskněhororovému zpracování prkenného materiálu neopomenouc 4) potenciálně zajímavý koncept zmršený do posledního pixelu, inu... není přehnané tvrdit, že pan M. Šalamoun má velkou konkurenci (a tentokrát nenarážím na její velké čelo). men and technology bad, welcome to feminism. 

Young Adult žánr je jako pískoviště, kde si dětičky (amatérští autoři) vyrábějí bábovičky podle formiček (schémata) - a i když se bábovička náhodou podaří, velice krátce se nevyhnutně rozpadne (často vinou samotných autorů). tahle konkrétní bábovička je super, prtž obsahuje podobně stupidní metafory a analogie, které jsou stejně polopatě vysvětlovány; ale taky všechny post-apo klišé, vyvolené nadané děti, kterým "na barvě nezáleží", tuctovou hudbu, ale hlavně důležité poselství znějící celým filmem: LIDÉ MLADŠÍ SEDMNÁCTI LET SLYŠÍ JINÉ ZVUKOVÉ FREKVENCE NEŽ DOSPĚLÍ!!! doporučuji nejen všem, co se chtějí cítit chytřejší než očekáváný průměrný divák a poukazují na všechny stupidní arbitrární nesrovnalosti, ale také těm, co jako já mají vyhořelý mozek a nedokážou zpracovat nic víc, než hádku cápka z TROJUHELNÍKU SMUTKU a borky z HUNGER GAMES o tom, proč se můžou nebo nemůžou bavit, když ona je pomeranč (pozn. petra griffina: tento vtip funguje jen v angličtině)

film, co připomíná libovolný youtube storytime od sugardenny - s tím, že cítím nostalgii a žal, že místo něho koukám na booksmart; a to je co říct, protože u toho prvního se mi trhá srdce, že místo toho neskáču z okna. jednoduchý film, jednoduchý hUmOr a jak by řekl jistý pátečník jménem mikýř: slovo jednoduchý je ze 30% jed a ze 30% duch, což je shodou náhod to, co chci požít a čím se chci stát, když na tuhle komedii koukám.