Život je krásny

Řešit těžké životní situace s humorem je úžasná vlastnost, ale já to moc neumím. Asi proto mě poměrně bavilo sledovat Guida, který to však s těmi antifašistickými taškařicemi přece jen trošku přeháněl až do svého oscarového konce. Kdyby jeho synátor na konci vyhrál tank a jeli by si spolu zajezdit školu smyku do Vatikánu na náměstí svatého Petra, tak bych s hvězdami nešetřil. Takhle mi zůstane v paměti pocit promarněné šance a dokonalý překlad táborového řádu - "My hrajeme ty hrozně zlé, kteří hodně křičí a řvou. Kdo bude mít strach ztratí body!" (06.11.2015)

ŽIVOT NENÍ KRÁSNÝ, ZATO TENHLE FILM JE. Jak najít hranici mezi sentimentalitou a kýčem? Přece takhle! Nesmyslnost, absurdita a krutost lidského konání se musí vysvětlovat s dětským nazíraním na svět a s všeobjímající láskou...scéna, u které mi VŽDY hrozí oněmění z hrůzy je šedá hromada v bílé mlze... TAK. UŽ MÁM TĚCH VIZIGÓTŮ PLNÝ ZUBY... (08.08.2002)

Tak jako nemám rád americký patos v konverzaci, tak mi občas vadí italský polopatystycký humor... Ale kvality tohoto filmu nakonec převážily jeho mouchy a mušky, přestože jde hodně vidět, že Benigni není režisér od přírody... Zajímavý pohled na holocaust, ...jak se říká : Sranda mosí byt, aj dyby tatu věšali... (14.04.2005)

Ačkoliv nemám slov, přesto se pokusím sem jich pár napsat. Úžasný film. Komediální stránka bez chybičky. Romantická stránka též bez chybičky. Válečnou stránku hodnotit nebudu a dramatická stránka bohužel zanechala šrám na srdci a donutila uronit několik slz. Přál jsem si lepší konec. Jinak celkově vzato, obdivuji autora především za to, jak se dokázal bravurně vypořádat s takto citlivým tématem. Klobouk dolů. (24.11.2012)

Na tento film jsem nešel do kina, protože jsem si myslel, že jde o jednu z těch patetických, 'laskavých, 'hluboce lidských' a jinak postižených tragikomedií, jaké se v posledních letech rády točí. Ukázalo se, že jsem se mýlil a rád to přiznávám. Je to sice film, který je v podtextu velmi tragický, ale zároveň jsem se opravdu hodně smál (skutečně, nahlas smál). Humor je tady, podobně jako v sitcomu M. A. S. H. použit jako sebeobrana hlavního hrdiny před válkou. Třeba scéna, kdy Roberto Benigni 'po svém' překládá slova německého důstojníka, jehož řeč neovládá, je velmi mashovská. Velice na mě zapůsobil Horst Buchholz v malé, klíčové roli. Nicméně celý, opravdu celý film je skvělý zážitek, vřele doporučuji. (23.02.2003)