Slídil

"A nezapomeň jim hlavně říct, že šlo o pěkně mizernou hru!" Tak v prvé řadě, o komedii jde jen v první půl hodince. To lítají hlášky na všechny strany a předpokládáte, že vás čeká trochu černější kriminální komedie. Laurence přiměje Michaela, aby ukradl šperky z jeho trezoru v převlečení za klauna....... Přijde zlom a z vašeho úsměvu se během okamžiku stane zděšení a budete mít pocit nepříjemné úzkosti, ačkoliv se vše odehrává v docela rozlehlém a příjemně zařízeném interiéru domu. Takových filmů jako Slídil je málo. Více k němu napsat nemohu. Roložil mě jako nic a už kvůli tomu na něj nazapomenu. (10.06.2006)

Po celou dobu sledování tohoto mistrovského kousku jsem byl jako přikovaný ke křeslu. Je fantastické sledovat tak skvělé herecké výkony rozehrané v jednom domě a jak se i z mála dá udělat napínavý, vtipný a chytrý film zároveň. Hra kočky s myší se mění, když se z myši stává kočka a z kočky myš. Olivier měl dostat Oscara místo Branda, o tom žádná... Hodnocení: 10,5/10. 105%. atd. atd. (02.01.2008)

Skoda, ze som videl remake SLIDILA (2007) taktiez s Michaelom Cainom akurat v ulohe Andrewa tak davno, lebo tazko sa mi tieto 2 filmy porovnavaju, kedze som dal remaku o dost slabsie hodnotenie, aj ked premyslam, ako mohol reziser Kenneth Branagh skratit verziu iba na 85 minut. Zo zaciatku ten prevlek na klauna ma trosku nudil, ale potom ked zacalo ist doslova o zivot a divakovi bude jasne, ze toto nie je iba zabavna hra, ale z mojho pohladu dost odporna, vrazedna hra, od tej chvili som sedel ako prikovany a 138 minut mi ubehlo ako po masle. Scenar je podla mna dokonaly a premysleny, herecke vykony genialne. Obaja herci boli nominovani na Oscara v tej iste kategorii za najlepsich hercov v hlavnej ulohe, avsak radost z Oscara mal v tom obdobi zrejme favorizovany Marlon Brando za ulohu v KRSTNOM OTCOVI / KMOTR (1972). Joseph L. Mankiewicz bol nominovany za najlepsieho rezisera, avsak z Oscara sa mohol tesit Bob Fosse za muzikalovu dramu KABARET (1972). ________ Laurence Olivier - (Andrew Wyke) +++ Michael Caine - (Milo Tindle) +++ (17.04.2011)

„Bezradná policie nikdy nic nevyřeší. To jenom ten váš slídil amatér vždycky ví, o čem je řeč.“  Ach, ten Slídil... tento film mě kdysi hodně rozčaroval a zvládl jsem ho poprvé dokoukat jen jako "seriál" na několikátý pokus. Pak jsem ho při vzpomínce na něj vždycky proklínal a nenáviděl natolik, až jsem si ho nakonec chtě nechtě zamiloval a když jsem se teď po čase na něj podíval již potřetí, konečně musím svoje původní hodnocení aktualizovat. Je pravda, že ten nápad natočit dvou a půlhodinový film z jednoho domu jenom s (převažně :)) dvěma herci na scéně zavání až nezvyklým, potenciálně hůře ztrávitelným experimentem a že samotný děj předvede postupně tolik zvratů, tolikrát zakolísá na pomezi trpké skutečnosti a zábavné hry, osciluje mezi humornou komedií a depresivním dramatem, až může skutečně diváka vyvést z míry a připadat ve výsledku hodně překombinovaný (a já stále cítím místy z posledních 40ti minut tu pachuť nastavované kaše, nemohu si pomoct). Na druhé straně i díky bohatého repertoáru poloh Shafferovy hry od důmyslné parodie na detektivky a brakovou literaturu s množstvím odkazů, až po psychologické drama o ponižování se jedná o velmi osobitý zážitek, přičemž Laurence Olivier a Michael Caine tady herecky naplno ve všech těch polohách a proměnách naplno excelují a předvádějí po celou dobu doslova lahůdkový herecký koncert... ačkoliv, jak by řekl jeden můj zdejší kolega, nejlepším hercem v této inscenaci je jednoznačně Alec Cawthorne v postavě inspektora Dupplera (bezesporu!). ;-)) Taky jsem rád, že jsem nakonec po čase objevil, spatřil a zároveň si hlavně dovedl i užít to, co na Slídilovi většina tolik vychvaluje, pronikl lépe do jeho hlubší roviny a hravě ocenil i tu všestranou tvůrčí genialitu v oblasti žánru ve jménu hry kočky s myší a série mystifikací, plynoucích směrem k divákovi už od úvodních titulků. Takže buď je ten Slídil opravdu tak geniálním počinem, jak na mě skoro v každé scéně či dialogu začíná působit, nebo někdo z tvůrců se mnou taky manipuluje, že propadám „pseudointelektuálnímu filmu“ (jak jsem Slídila kdysi nazval v původním komentáři). Tak či tak se pro mě nezapomenutelný kus, kterému nakonec tu překombinovanost částečně mohu odpustit, protože i ta často bývá součástí zapeklitých detektivek, které si Slídil tolika různými způsoby postupně bere na mušku. [85%] (10.12.2021)

Kdo je kočka a kdo myš? "Slídil" mě dal přesně to, co jsem od tohoto filmu očekával - herecký koncert, důraz na dialogy a brilantní zápletku, to vše v prostorách jednoho honosného sídla. Trošku se obávám, že v dnešní době plné šokujících point a nečekaných zvratů, není "Slídil" tak překvapivý, jako tomu bylo před 40 lety. Nicméně poctivá filmařina je to pořád. 8/10 (04.10.2009)