Tenká červená čiara

Film, který se spíše prožívá, než sleduje. Zpočátku atmosféra navozená kamerou snímajícím dění v "panenské přírodě" jakoby mimochodem a nádhernou sugestivní hudbou vyvolává pocity uvolnění, postupně se začíná vkrádat pocitnapětí. Jak se vojáci přesunou na Guadalcanal, víme, že budeme svědky čehosi hrůzného. A pak přijdou na řadu brutální válečné scény komentované vnitřními hlasy vojáků střídají se s pohledy na přírodu a flashbacky ze zázemí. Dojmy z filmu jsou značně hluboké a 5 nedávám jen proto, že přece jen mé prožívání je trochu jiné, než jaké tento film žádá, a že pohledy do nitra a vnitřní monology mi nepřišly nijak zvlášť hluboké. I tak se podle mě jedná o jeden z emočně nejsilnějších filmových zážitků. Scéna, kdy hraje skladba Journey to the Line je jednou z emočně nejsilnějších a nejlépe zrežírovaných scén filmových dějin. (08.06.2006)

„Everyone lookin' for salvation by himself. Each like a coal thrown from the fire.” Může válečný film fungovat jako meditace nad smyslem života a zároveň divákovi poskytnout i reálně vyobrazené scény z vřavy bitevního pole? V případě Mallickova vrcholného díla zní odpověď ano. Dvou a půl hodinový epos režisérova ruka mistrně rozděluje na dvě vyvážené roviny. První jsou psychicky rozervaní chlapci, kterým jejich země bezdůvodně dala pušku do rukou a přikázala "Bojuj!". Druhou je pak audiovizuál útočící na emoce, který dokresluje už tak na padrť rozemleté nervy bojujících mužů na obou stranách. Tenká je linie mezi zdravým rozumem a absolutním šílenstvím. (11.05.2008)

Malickova péče o vizuální stránku filmu nezná hranic, jeho práce s kamerou je fantastická! Není náhodou, že pro zvýraznění absurdnosti a krutosti války zvolil ty nejkrásnější scenerie v panenské, neposkvrněné a "léčivým" Sluncem ozářené krajině. Vojáci se smrtí ve tváři, výbuchy před obličeji a s mrtvými v řadách přátel se plíží životem provoněnou loukou s jediným cílem: zabít. Filozoficky laděné průpovídky sice neřadím k tomu nejlepšímu, nicméně svou funkci zvýraznění myšlenkového rozměru plní skvěle. Tenká červená linie není jen epická bitva a exkurze do utrpení vojáků, snaží se diváka také vybídnout k zamyšlení o podstatě války, lidské krutosti, tvrdohlavosti a hlouposti. PS: Stopáž i tempo filmu se mi zdají adekvátní. 9/10 (06.04.2013)

Zapomeňte na válku jako na atrakci. "Válka z lidí nedělá lepšího člověka. Dělá z nich psi." Terrence Malick posbíral všechny hollywoodské hvězdy a vyrazil s nimi do bitvy o Guadalcanal. Válečná vřava tady však není jen na okrasu. Je vám trapně, když se díváte na utrpení jiných, a to vše v kontrastu s dokonalou harmonií přírody. Tvůrci upustili od jednotného příběhu, opulentních přestřelek, zato natočili pohled na lidskou podstatu, která měla tu smůlu a ocitla se pod svištěním kulek a výbuchy granátů. Smutná epopej jednoho člověka. (22.03.2009)

9 / 10 Komorne pojatý vojnový snímok plný filozofických úvah o zmysle ľudského bytia okorenený desivo naturalistickými bojovými scénami, v ktorých uvidíte zomierať poprednú hollywoodsku hereckú smotánku. Sústo pre skutočných filmových fajnšmekrov. PS: Ak existuje film, pri ktorom si uvedomíte, ako málo stačí a život plynule prejde v smrť, tak je to práve tento majstrovský kúsok - jediný neuvážený krok cez tenkú červenú čiaru a nič vás už nezachráni. (29.12.2005)