Modrý zamat

Žeby, najlepší film od Davida Lyncha? Výstavba scien, hudba, detaily, Isabella Rossellini. Rukopis Davida Lyncha sa nedá zameniť a jeho myšlienky sa hemžia v tom filmu ako tornádo, ktoré sa skončí po dvoch hodinách. /100%/ (13.03.2016)

Jestli ste někdy četli něco ode mě, chápete mé rozpoložení. Ještě teď mám z toho surrealistického manipulování poslintanou celou rakev (10.04.2017)

Nevidím moc důvod hledat v Modrém sametu něco extrémně divného, protože jsem si nepřipadal bůhvíjak "lynchován". Naopak mi děj přišel docela přímočarý, ale zároveň originálně podaný. Kriminální zápletka dosahuje až hororových rozměrů, čímž nemyslím řádění maniakálního Hoopera, který mimochodem svým výkonem vyráží dech, ale všechno to nekonečné čekání v šatní skříni, kdy je možné pociťovat strach a bezradnost Kylea MacLachlana na vlastní kůži, pomalé plížení se po schodech a po temné chodbě vedoucí k místu činu. Film není příliš předvídatelný, kdy a kde se zrovna pachatel objeví - někdy vás překvapí ještě na té odpudivé temné chodbě starého činžáku - a tím pádem lze vnímat neustálé napětí, které s každou další návštěvou bytu jen houstne a když už to zavání těžkým průserem (ohrožení vlastního života), stejně se mladý zvědavec neústupně dostává hlouběji pod pokličku nebezpečnému případu. Bláznivá projížďka s Dennisem Hopperem a spol. je sice působivá, ale ten nejlepší zážitek si odnáším převážně ze zmiňovaných "plíživých čekaček". (22.02.2020)

Lynchi, Lynchi, Kyle MacLachlan ve skříni? Isabella na podlaze, svíjí se v křečích po snaze, když Hopper ukojiti své touhy přišel. S červenou rtěnkou na rtech křičí, když perverzní oči v násilí vidí tu touhu pokračovat dále. Blue Velvet zní v uších a každý asi tuší, že má namále. (26.02.2020)

hit me, hit me! lol tak zase raz ulet pána lyncha.. omg I lovin it. (21.12.2005)

Zajímavé...Při sledování Modrého sametu a Zběsilosti v srdci zažívám stejné pocity...absolutně. To se mi u jincýh Lynchových filmů nestává. Modrý samet byl první film, který jsem od něj viděl a musím říct, že mě naladil na tu správnou frekvenci a nasměroval můj pohled tím správným úhlem. Věci, které se zde nedají vysvětlit, pravděpodobně nevysvětlí nikdo, nebo bude každé tvrzení jiné. A pochybuju, že existuje. Stejně, jako se člověku zdá sen a nedokáže si ho vysvětlit. Jak by řekl Dale Cooper: "Acetylcholinové neurony vystřelují nábojové impulsy do předního mozku. Impulsy tvoří obrazy a z nich se stávají sny, ale...nikdo neví, proč si vybíráme právě tyhle obrazy." Ať žije surrealismus, ať žije Lynch...BLUE VELVET FOREVER! (21.12.2005)

Baby want´s to fuck! Skvely Dennis Hooper v roli drsnaka, ktery ma neskutecnou slabost pro sametove saty sve oblibenkyne, milenky, zpevacky nocniho kabaretu. I Kyle MacLachlan si zde strihl skveou roli s Laurou Dern. A kdyz se k tomu spoji hudba Angela Badalamentiho, tak je z toho rozhodne film, ktery patri mezi me milovane (09.11.2006)

Další z Lynchových typických filmů. Objevuje se tu spoustu symbolů a jevů, z nichž některé se opakují i v jiných jeho filmech. Červený závěs, ptáci, melancholické písničky zpívané skoro až mysticky vypadajícími zpěvačkami ( "AND I STILL CAN SEE BLUE VELVET THROUGH MY TEARS"), drozd jako symbol lásky a brouci jako symbol zla, motiv ubíhající silnice známý jako hlavní motiv Lost Highway... a jiné maličkosti kterých by si člověk právě se seznamující s Lynchem nevšiml. Určité spojitosti s pozdějšími filmy jako Lost Highway nebo Mulholland drive tu určitě jsou, stejně jako odkazy na Lynchovy starší věci (tajemný byt Dorothy mi dost připomínal Henryho byt v Mazací hlavě). Menší odkazy jsou tu i na Lynchovo dětství např scéna kterou je film "orámován"-bílý plot s květinami. Celá tahle "rošáda" je zahraná skvělými hereckými esy. Kyle MacLachlan(který se ještě víc proslavil jako agent Cooper v Twin Peaksu), Laura Dern ( na kterou nemůžu zapomenout díky výkonům ve Wild at Heart nebo muzikálu Industrial Symphony, ve kterých si zahrála po boku Nicolase Cage) a hlavně až démonicky uchylný Dennis Hopper , který zahrál nejlepší partii z celého hereckého ansáblu. (25.12.2006)

Zlatý glóbus 2 nominace : Herec vedl. role - Dennis Hopper, Scénář (28.11.2007)

Tak tady mě pan Lynch malinko zklamal. Čekala jsem další nerozlousknutelný oříšek jako například v Mulholland drive, ale takové záhady se mi nedostalo. Ovšem tím nechci nijak schazovat kvalitu tohoto díla. Opravdu skvělý zážitek. A mile mě překvapila i Isabella Rossellini. Ovšem nejlepší je postavička s respirátorem. To jsem opravdu zírala. Prostě David Lynch je mistrem všech mistrů (20.01.2008)

Genial. Perfect. Brilliant. (12.03.2009)

Tá krásna melódia prináša do našich duší pokoj a kľud. Ten krásny hlas, ten hlas barovej speváčky, ktorá ma na spev nadanie prináša pokoj a kľud pre ustarostené, unavené a realitou zhnusené srdci pokoj a kľud, síce len na chvíľu, ale prináša. Vychutnajte si tie krásne rytmi, krásne verše, Modrý zamat, modrejšie ako jej oči bolo nebo... to je krása, to je harmónia, nikto netuší, čo sa kde deje, a nikto netuší, že možno všetko nie je navonok také, ako sa zdá....dokonalý film. (11.04.2009)

Veľmi presvedčivé herecké výkony, či už klaďasov alebo záporákov. (30.05.2011)

Tentokrát chválím pane Lynch. Bohužel pocity a dojmy neumím popsat. Něco se mi na tom filmu líbilo, ale já nevím co. Možná místy ta extravagantnost, možná místy úchvatná kamera... Něco to v sobě neslo a mělo to i myšlenku a jakž takž pochopitelný závěr, což u Lynche obvykle neshledávám. Tenhle film musí každý vidět sám. Mě osobně se bude dlouho vybavovat jedna ze závěrečných scén, "jak tam stál ten žlutej". Určitě nadprůměrné, bohužel neumím říct proč... ono to u surrealistické tvorby ani moc dobře popsat nejde, to se musí "prožít". (23.07.2011)

Na Lynchove filmy nemám žiadny názor. Sú natoľko osobité, natoľko svojské, natoľko emocionálne vypäté, že buď sa vám vryjú pod kožu ako nákazlivá melódia, alebo ich budete len registrovať, ale nikdy si ich nezamilujete. Ja Lynchovi asi nikdy na chuť plne neprídem, každopádne mi "Blue Velvet" ubehol pomerne svižne. (20.03.2012)

Někdy je té temnoty prostě příliš. A pak je třeba "Modrého sametu", který v každém z nás odhalí i ty naše největší ryze specifické "úchylárny", zpravidla hluboce utajované. Freud by měl radost!... Tak tedy: "Blue veeelveet."... (25.04.2012)

Souboj dobra a zla. Střet obyčejnosti a šílenosti. Romantická láska. Sadistický vášnivý vztah. Psychopat. Uřiznuté ucho. Drozdi. Voyerství. Tma x světlo. Kriminálka. Kýč. Umění. Červi. Zneklidńující záběry. Posedlost. Všichni jsou v tomhle filmu nějakým způsobem duševně vyšinutí. Prozatím nejstravitelnější film, který jsem od Lynche viděl. (05.07.2012)

Tento film je důkazem že i bez rafinované zápletky může vzniknout mimořádné dílo. Vynikající je hlavně citlivě zakomponovaná hudební složka a to nejen Orbisonovo In Dreams. Mrazivé. (25.10.2012)

Blůů Velvéét. S Mulholland Drive jednoznačně nejlepší Lynchovina. Dokonalé, nádherné, promyšlené, senzační a přitom tak depresivní a zvrhlé. Denis a Isabella užasní a z Kyla se stává jeden z nejoblíbenějších herců. "It's a strange world, isn´t it" "Let's fuck"! (27.11.2012)

David Lynch tímto filmem dospěl. Nevyvaroval se všech svých blbinek, ale dost jich ubral a natočil seriózní, ale nevšední krimi drama, které udrží diváka po celou dobu přikovaného k obrazovce. Jeffrey, okolo kterého se děj točí se propracovává čím dál hlouběji do tajů nejasného případu, který začal jedním uřízlým uchem a skončil hodně krvavým koncem. Proti němu kromě svých vlastních paranoidních představ stojí skvělý maniak Frank, kterého velmi přesvědčivě ztvárnil Dennis Hopper. Modrý samet je velmi nadprůměrná podívaná s nezapomenutelným soundtrackem. (17.08.2013)