King Skate

Trochu zázrak, že King Skate je český dokument. Jasně, zasloužilý skejťáci jsou hodně unikátní, celá komunita má jedinečnou atmosféru. Jenže! Bez kapky umu by se ta kupa archivních materiálů nesjednotila v jeden dynamický a hlavně zábavný celek. King skate tak provází dospíváním v osmdesátých letech. Etablováním nového, vzhledem k režimu překvapivě divokého sportu, ale taky dobovou náladou. Víc takové domácí produkce! (04.03.2022)

Na tu (logickou) nekvalitu původních materiálů, které ještě neodnééés čas, a na tu občas trochu rychlejší střižnu, než by si zasloužilo, je to velmi povedené. Soundtrack nakopne; rozumím té kampani na českém kikstartéri nebo kde to bylo. Lednička na závěr je pecka. Stárnem, ale v duši zůstaneme mladí, možná se stínem parodie sebe sama... ale tohle je nám klukům přeci vlastní. Palec nahoru! [80%; 2018-09-22 Kino Světozor] (23.09.2018)

Tohle hodnocení možná ovlivnil i dávný pocit z jízdy, byť omezené (viz můj komentář k Legendám z Dogtownu). Ale jen lehce. Je až nepochopitelné, kolik tehdy vzniklo – a dochovalo se – kamerových záznamů, ale rozhodně je to dobře. Vzpomínky pamětníků, šílené disciplíny, punkově-kutilský kolorit skejtové subkultury, dávka nostalgie a stylový soundtrack z toho zkrátka dělají pecku. Překvapivý přesah naznačuje, že „svoboda“ není vždy úměrná míře svobody politického systému… (04.05.2019)

Tento sport mi nikdy nezaujal, ale z dokumentu sálá nakažlivé nadšení. Je to opojné, je to dojemné a je to lehce romantizované; jako každá láska, posedlost a příslušnost ke komunitě, ať se točí o trampech, rockerech nebo milovnících trabantů. V případě „skejťáků“ se přidává atraktivní ekvilibristika na kutilských prknech jako z dílny Pata a Mata, sestavovaných podle plánků v dostupných časopisech. Zajímavě protagonisté popisují pestrou skladbu prvotního „skejťáckého“ společenství, které pořádalo i letní tábory s pivem. Vedla napříč všemi sociálními skupinami, spojovalo je to, že každý byl prý originál, a díky obdivu hodnému rockových hvězd neměli o dívky nouzi. Nicméně idylické přehlídce rozesmátých akrobatů s větrem ve vlasech nelze upřít poctivost. Nehrají si na disidenty, bavilo je „provokovat fízly“, ale politické manifesty nepěstovali, spíš recesistické grotesky, jež jako kdyby vypadly z rané tvorby divadla Sklep.Celá zdejší „skejťácká“ historie byl jeden velký nekonečný mejdan, který po listopadu 1989 ztratil své původní duchovní kouzlo, protože se všichni začali zajímat jen o peníze. To je poněkud laciná tečka, jako by tvůrci nevěděli, jak uzavřít tok nostalgie, v němž se řada motivů opakuje. Ale na druhou stranu skvěle zabírá dobová muzika, která strhne i člověka, jenž na prkně jakživ nestál a film bere jako okrajovou kuriozitu. (16.04.2019)

Skate mě vždycky fascinoval, ale po té co jsem to zkusil (mimochodem na zájmovém kroužku pod vedením jednoho z protagonistů filmu) a rozbil si hubu, jsem to vzdal. Ale doma dělaný skate s kolečkama z gumový hadice jsem měl a Marka Gonzallese na U rampě v Prachaticích viděl, takže to ve mě zůstalo tak nějak zažrané. A jako hardcorista mám k této subkultuře stále blízko. Jako takového, mě tenhle dokument fakt bavil a zasáhl - má to šťávu, spád a nutnou dávku nostalgie. A tak to má být ... Snad jen ta Skateboardová Růžena v soundtracku chyběla. (09.06.2019)