Na dno vášne

Pustit si tenhle film v roce 2022 znamená vrátit se na chvíli do starých dobrých devadesátek, kdy se po ulicích Madridu proháněla auta jako Citroën BX, Seat Toledo či Peugeot 406 (která už ze silnic takřka zmizela), a kdy byl Almodóvar na vrcholu tvůrčích sil. Na dno vášně je skvěle obsazené drama, s krásnou hudbou a kamerou, a hlavní postava, sirotek Víctor, je neuvěřitelný sympaťák, kterému člověk jako já musí držet celou dobu palce (mám podezření, že úvodní -  zdánlivě zbytečná - sekvence s jeho narozením v autobusu v r. 1970 ve mně po zbytek filmu živila k Víctorovi příjemný pocit jakési důvěrné blízkosti). Osobně bych si tipnul, že literární předloha Ruth Rendell bude asi slušný brak - vzájemná propletenost všech postav v silně nepravděpodobném příběhu je až úsměvná (těžko kupříkladu věřit tomu, že by i v bezstarostných devadesátkách bylo možné, aby do školky k dětem přijali vychovatele, který čerstvě vyšel z vězení) - ale v tom je Almodóvarovo mistrovství, že z takové látky nechal vzniknout tak dramaticky působivému výsledku (ostatně film z předlohy vychází jen volně, jak jsem se dočetl). Člověk uvyklý Almodóvarově tvorbě zde vlastně nemůže být překvapen, protože se mu zde dostane v podstatě všeho, co už zná z jeho dalších filmů, a to dokonce ve vrcholné formě, která s lety zraje jak víno, a je vyloženě příjemné vidět dnes film z časů, kdy ještě nebyl internet ani mobily, a život tak vypadal podstatně jinak - dnes by už takový film vlastně nebylo možné natočit. (25.08.2022)

Pedro Almodóvar je slávny režisér a patrilo by sa, aby som jeho film vychválil do nebies. Nestane sa tak, pretože ma pohľad na dno vášne nechal chladným. Nemám nič proti nemu, pozrel som si ho, páčili sa mi niektoré herecké výkony, pokúsil som sa zorientovať v spletitom scenári nepravdepodobného príbehu a to je asi tak všetko. Fanúšik Almodóvarových filmov zo mňa asi nebude. (19.04.2012)

S každým Almodóvarovým filmem ho miluju víc a víc. Už vlastně ani nevím, co dál psát do komentářů. Mám pořád dokola opakovat, jak zbožňuju jeho laskavé lyrické kouzlení s barvami, úžasnými postavami a příběhy? V jiných případech bych komentář prostě nepsal. Ale každý z jeho skvostů si zaslouží alespoň pár řádků. Te quiero, Pedro. Muchos gracias... (18.02.2009)

Mám rád filmy, kde čas plynie rýchlo a objavujú sa titulky O dva roky, O štyri roky, O dvadsať rokov... A hlavne, keď sú tam zaujímavé postavy vo zvláštnych situáciách, aké nevymyslí hocikto. A ešte som rád, že Almódovar sa nesústredil na nejaké štvor a menejpercentné menšiny a ani na hĺbku ženskej mysle. Takže vo výsledku je pomsta ešte sladšia a vášnivejšia, ako bol pôvodný plán, a to bol plán pekne desivý. Silné štyri hviezdy, takmer také silné, ako pri Koži, v ktorej žijem. A za GÓL, za ten patrí osobitná pochvala, ako do drámy vtesnať humorný prvok bez násilia na divákovi. –––– Vy, čo nepijete, si myslíte, že sa tým všetko vyrieši. –––– "... Prekliaty budeš, keď vojdeš, aj keď vyjdeš." Keď to Mojžiš písal, určite myslel mňa. (21.02.2016)

No, erotické motivy jsou natočeny s velkým úsilím a umělecky, vždyť je to Almodóvar - otázka je, jestli je na tom filmu vůbec něco dobrého, pozitivního... Samozřejmě, že ne, vždyť je od socialisty Almodóvara podle Ruth Rendellové. Porodní křik jako pointa s narážkou na režimy, to je ovšem přímo stupidní... Asi jsem k dnešnímu dni sám (samé 4-5 hvězdiček), ale tohle já rozhodně nebaštím. (29.06.2014)