Dvanásť rozhnevaných mužov

Ako experiment vo svojej dobe prevratné, no ako medzník kinematografie a "vzor" diskutabilné. Lumetov subjektívny názor je až príliš viditeľný a nedovoľuje aspoň mne úplne sa do príbehu vložiť a inšpirovať sa ním. Každopádne je to zaujímavý príklad hesla "z minima maximum" a perfektný príklad manipulatívnosti filmového média (koľkým sa pri pohľade na veľké schodisko uľavilo?). 80% (25.09.2008)

Jsem nadšen. Zářný důkaz toho, že k natočení vynikajícího snímku stačí perfektní scénář, dobrý herecké výkony a budování atmosféry. Obejdete se i bez zbytečných miliónu a procestování celého světa při natáčení. Jednoznačných pět hvězd! (08.12.2008)

Neuěřitelně strhující a geniální 96minutový rozhovor o síle přesvědčení a síle pochybnosti. Herecké výkony jsou jeden lepší než druhý (opravdu, přestože ne všichni mají stejně prostoru, každá z postav je naprosto nezapomenutelná) a fakt, že jde vlastně o jedinou místnost a jedinou diskuzi dělá z tohoto snímku ještě úžasnější záležitost. Klobouk dolů a tleskám. (02.01.2009)

Tak trochu naivný film s originálnym námetom, v ktorom je bohužial už po krátkej dobe jasné, ako to celé dopadne. Taktiež aj sledovanie filmu po 50 rokoch od jeho vzniku mu trochu uberá na kvalite. Samozrejme, ostatné aspekty filmu ako herecké výkony, alebo dramatický dej sú super. Nemajte mi to za zlé, ale viac ako tri hviezdičky 12 rozhnevaným mužom dať nemôžem. (26.03.2009)

Tohle mě totálně dostalo. Jedna místnost, dvanáct chlapů a máme z toho skvělé drama. (22.10.2009)

Miluju atmosféru ve filmech Sidneyho Lumeta (např. také Psí odpoledne) a opět jsem nebyl zklamán. K tomu (George) Voskocec a další skvělí herci. Film mě opravdu bavil. Navíc opravdu nádherné záběry s dokonalými a propracovanými švenky ... Pokud jste neviděli, napravte to. (07.11.2009)

Pravda je vrtkavá, důkazy matoucí a poslat někoho na smrt je těžké břemeno. Jeden muž, který věří v nevinu, přesvědčí zbylou 11-ku o svém postoji a to rozebíráním maličkostí, které mají ovšem velký význam. Při ostré debatě se postupně odkrývají charaktery jednotlivých porotců... Pro mě, i po více jak 52 letech, jednoznačně nejlepší konverzačka (21.11.2009)

Nevěřil jsem, že by se mi tento snímek mohl líbit. Spíš jsem to bral jako povinnost, která mě bude v tý jedný místnosti s 12porotci spíš nudit. Ale boj H.Fondy za jeho důvodnou pochybnost a jeho přesvědčování ostatních "guilty", které postupně přechází na jeho stranu chytrým vyvracením důkazů. Z výborných výkonů vyzdvihuji zejména H.FONDU a L.J.COOBA. (eng) (07.12.2009)

Dokonalost sama. Navíc je toto téma stále dnešní... (a nejspíš vždycky bude) (01.03.2010)

Tak dlouho jsem opovrhoval tímto filmem, až mě začalo užírat svědomí a tak jsem se na něj konečně podíval... A hned na úvod musím říct, že Dvanáct rozhněvaných můžu (dále už jen DRM) rozhodně není pro každého!! Spousta věcí může odrazovat od shlédnutí, především obrovské stáří filmu (je to můj zatím nejstarší film co jsem kdy viděl) nebo černo - bílé provedení! Na tohle všechno ale v průběhu filmu úplně zapomenete, protože to, co se na hodinu a půl rozehraje v jedné místnosti je neskutečné!! Film se vůbec neodkazuje na okolní věci (ukázka vraždy apod.) ale rovnou Vás uzavře společně s vyvolenými dvanácti do již zmiňované místnosti a přichází na scénu neustálé žvanění, žvanění a zase žvanění, které ale vytvoří atmosféru, která se nedá srovnat absolutně s ničím! Tohle je naprosto originální dílo, které nemá obdoby! Po úvodním hlasování (11 - vinen, 1 - nevinen) se roztočí kolotoč ohledně dané vraždy. Případ se řeší tak hluboko a tak detailně, že by to takhle nedokázali ani v soudní síni. Strůjcem všech těch pochybností byl jeden jediný člověk - porotce číslo 8. Ten dal impuls ostatním a divák postupně sleduje, jak neuvěřitelně silně, psychicky, buší do zbylých porotců a postupně je přesvědčuje o nevinnosti odsouzeného! Režisér zde i díky "ponorkové" nemoci vytvořil něco výjimečného! Skvěle vykresluje duševní pochody všech zúčastněných a každou hláškou jde sledovat, jak se jejich postoj mění... Vše je umocněno absentující hudbou! Ta je nahrazena pouze šuměním na pozadí padajícího deště, který se prolíná s absolutním tichem! Dokonalé! Z herců jsem bohužel nikoho nepoznal, protože jsem trošku o generaci jinde, ale všichni byli výborní! Především pak Henry Fonda (porotce osm), který se mi líbil asi nejvíce. Porotce jedenáct hrál dokonce Jiří Voskovec, ale toho já si nemůžu pamatovat. Film po vzájemné shodě všech přítomných, nepokračuje v soudní síni, ale přímo konči, stejně tak rychle jako začal... Myslel jsem si, že mě snímek nijak zvlášť nechytne, ale to jsem se mýlil! Silně na mě zapůsobil a dal mi myšlenku, nad kterou budu přemýšlet ještě dlouho dopředu. Fakt geniální, originální, jedinečné! Ani se nedivím, že se DRM zapsal do historie kinematografie zlatým písmem a drží si svoje místo na výslunní! Film totiž nemusí zaujmout akcí, emočním vypětím apod, ale i něčím jiným! Chcete vědět čím? Tak se na něj rozhodně koukněte... (20.04.2010)

Film je od začátku až do konce velkým překvapením. U toho děje a ohromujích dialogů,j sem úplně opoměl, že nevidím barvy a to, že se nacházím furt na jednom místě. 90 minut u stolu? Komu jinému se to povedlo? Přirovnat můžu, snad jen k telofonní budce (jak jsem již zmínil u onoho filmu), kde se děj odehrává na jedné new yorské ulici, ale zdaleke nedosahuje kvalit tohoto filmu. (04.06.2010)

Film vypadá jako totální nízkorozpočtovka. Žádné nákladné exteriéry, všechno se odehrává v pár místnostech při velmi skromném obsazení a přitom! Ten film rozhodně má v sobě takovou sílu, kdy dvanáct mužů rozhoduje o osudech obžalovaného mladíka. A navíc Jiří Voskovec v jedné z nejlepších rolích po své emigraci. (12.08.2010)

Skvělé!!! Toto je dílo, které jasně ukazuje sílu nenásilného přesvědčování. Co zmůže jeden proti všem ??? Všechno !!! (24.08.2010)

Je opravdu výjimečné vytvořit film, dlouhý hodinu a půl, odehrávající se v jedné místnosti s dvanácti lidma, který by neztrácel poutavost, či atmosféru a spád. Scénář je založený na logickém a dobře promyšleném příběhu, který v nás vyvolává přemýšlení a myšlenky, jako u oněch mužích, jako bychom byli jedním z nich. Jedinečné dílo. (31.08.2010)

Tohle je film, který by nám měli promítat na fakultě. Výborný herecký koncert dvanácti chlápků. Opravdu se mi nedaří najít jediná věc, kterou bych vytknul. Je to napínavé s velmi hutnou atmosférou. Očekával jsem další a další argumenty, sám jsem nic netušil, ale stejně jsem si připadal jako třináctý porotce, který musí taky rozhodnout o vině a nevině a ačkoli jsem nebyl přítomen přímo jednání, připadalo mi, jako by se Henry Fonda chtěl stát právníkem a měl ze začátku jako jediný zprostit obžalovaného viny. Bohužel pro člověka, který nedostane v porotě nikoho, kdo by vskutku chtěl přemýšlet nad tím, co slyšel. Po tomto snímku jsem ještě raději za kontinentální právní systém. (26.10.2010)

Nuevěřitelný kolik se dá vytlačit z jednoho dialogu. Právem the best of . . . (02.12.2010)

Je to krásnej pocit, opět po dlouhé době narazit na film, po jehož shlédnutí mě nic jiného než 5hvězd nenapadne. Po hříchu mi trvalo spoustu let, než jsem se k těm Dvanácti upoceným a notně rozhněvaným mužům dostal, ale jsem rád, že ten okamžik přišel až teď. (5/2011) Co se takových filmových klasiky týče, rozhodně nejsem zastáncem toho, rozdávat plná hodnocení jenom ze slušnosti a úcty. Na to upřímně kašlu. Právě proto si při sledování podobnejch kousků snažím držet od filmu tak trochu odstup, respektive koukat na to, jako na cokoliv jinýho a nevnímat ten fakt, že jde o jeden z nejvíce ceněných filmů vůbec. Ale tady to nebyla vůbec potřeba. Namotal sem se už od prvních minut, ale doopravdy si mě těch dvanáct chlapíků "vtáhlo" ve chvíly, kdy začala ta bouřka. To se filmem rozlinula taková nepopsatelná atmosféra, která odezněla až se závěrečnými titulky. U Dvanácti rozhněvaných mužů jde přesně vidět, že pro stvoření geniálního snímku není potřeba "skoro" nic. Tedy, pokud tím nic máte na mysli skvělý scénář, 12 vynikajících herců a brilantní dialogy. Samozřejmě je příjemné v takovém filmu vidět Čecha. 100% (21.04.2011)

Nejspíš nejlepší film, jakej sem kdy viděl. O to je moje hodnocení vzácnější, že nemám rád černobílý filmy. Nejsou potřeba žádný speciální efekty ani žádný vymazlený kulisy, aby vznik epickej snímek. (04.07.2011)

Man from Earth, K-PAX, 12 Angry Men ... filmy bez vizuální akce, postavené na hereckých výkonech a hlavně precizním scénáři, které musíte milovat. Náhoda? Těžko. Dvanáct rozhněvaných mužů má větší atmosféru než záběr na ňadra Megan Fox v posledním filmu Michaela Baye a větší říz než nejlepší bonmoty Oscara Wilda pokapané citrónem a vražené někomu do oka. Zatím jediný celovečerní film, který jsem si po závěrečných titulcích pustil hned znovu ještě jednou. (18.09.2011)

Jedna místnost, 12 porotců,12 židlí, jeden stůl, pár cigaret a větrák. Toď vše co v tomto filmu můžete vidět, k slyšení je tu toho už více, úžasné dialogy při nichž jeden porotce, který nesouhlasil s verdiktem vinný a vyslovil svou pochybnost vyvolal pochybnost v dalším a poodhalováním dalších detailů se téměř jednoznačné hlasování mění,jak to dopadne zjistíte jen když tento film shlédnete. Řadím si ho do své top 10 za to, že jsem si od oněch 12cti porotců něco vzal. 1.) předsudky můžou někdy začernit mysl tak, že pravdu nebo fakta ani slyšet nechceme,což mi připomíná mě, protože jsem dal předsudky stranou a podíval jsem se na 50 let starý,černobílý film od které ho jsem čekal minimum a dostal maximum.2.) a také nesouhlasit s něčím o čem mám pochybnosti nebo stím přímo nesouhlasím, jen protože stím souhlasí ostatní. (24.01.2012)