Maják
The Lighthouse
The Lighthouse
The Lighthouse
The Lighthouse
VOD (3)
Obsahy(1)
Režisér a scenárista Robert Eggers, který na sebe strhl pozornost žánrových fanoušků i vyznavačů artových sfér debutem Čarodějnice, opět spřádá důmyslně vystavěné dílo, které provází pověst strhující divácké podívané, osobité autorské vize i hypnotického klaustrofobního dramatu. Robert Pattinson a Willem Dafoe podávají fenomenální výkony coby strážci titulního majáku ve vyprávění zasazeném na konec devatenáctého století. Soužití větrem a lety ošlehaného, i notně vypitého námořníka a jeho nového nezkušeného asistenta se začne propadat do šílenství a paranoie, zatímco novic poodkrývá okolnosti záhadného osudu svého předchůdce. Strhující kompozice černobílé kamery v kombinaci s precizní zvukovou režií utvářejí přízračnou, ale současně uhrančivou atmosféru, do které se spolu s postavami propadnou také diváci. Eggers vytvořil vrcholně estetickou a všechny smysly atakující podívanou, která v sobě snoubí vytříbenou krásu i dravou krutost. (Kinoaero.cz)
(viac)Recenzie (474)
Tohle je o nerdovské formě, skvělých hercích a režisérově nebojácnosti v experimentování a ambici udělat něco dosud neviděné. Úžasně vtahující, až děsivá zvuková stopa s hlubokým hučením majáku. Vymazlená černobílá 4:3 kompozice a lá horory ze začátku minulého století. Deprimující ponorková atmosféra odlehlého, mlžného, větrného a uvnitř vlhkého a smradlavého místa. A konflikt dvou mužských povah, kterému všechny tyto okolnosti vůbec nehrajou do karet. Jejich ožralecké kecy zas tolik podnětné nejsou, ale dobře charakterizují postavy a místo doby. ()
♫ Jednou plác mě přes rameno Dafuck zvanej Prd, mám pro tebe, hochu, kšeftík, ač topornej seš zmrd. Objednal jsem samohonku, jedem na maják, tam jen budem čumět do mlhy a klopit ten dryják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Teď u stolu, dva vypatlanci, jen tak sedíme, v deliriu pičoviny přes pysky cedíme. Kde asi tak má ryba kundu, jó to bych věděl rád, už nechci ho těm mořskejm pannám furt mezi kozy cpát. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Prej Melvil prcal keporkaka, Dafuck přehání, mám však bouli v rozkroku, v pravačce cukání. Honění a denaturák má každej arťák rád, no není divu, že všem záhy šplouchá na maják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Homopýr zvanej Patyzón sem tam skákne pro uhlí, no všichni kromě hnědopichů už nudou vytuhli. Na pobřeží místo ženskejch mávaj makrely, a tak zase, kurva, skončíš v něčí prdeli. / A proto výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. ♫ V černobílém, kosočtverečném formátu natočené pičoidní žvanění a halušky dvou vychlastaných dementů, jednoho skvělého herce a jednoho slizkého koženého neumětela. Nekrotizující delirium tremens, hodné doporučování těm nejhorším nepřátelům, které byste nejraději otrávili xmrti. Bobo Vaječňák vypustil zatím svůj nežluklejší úser, jímž zaslouženě rozšířil dosavadní trio nejbestiálnějších audiovizuálních zabijáků světa - Aronofský – Vontrýr – Refn - na kvarteto. ()
Oscar 1 nominace: Kamera ()
V rekonstrukci reálií 19. století a vizuálního stylu starých filmů nebývale vypiplaná kuriozita na jedno zhlédnutí, dávající asi tolik smyslu (a tak ledabyle poslepovaná) jako vyprávění opilého námořníka, který si přečetl Bílou velrybu a pár odstavců o řecké mytologii (zejm. vyprávění o Prométheovi) a psychoanalýze (až po zpacifikování kontrolujícího superega se dostanete k id). Zápletka stojí na vodě, vztah mezi oběma muži na pálence. Namísto dramatu nebo nějakého charakterového vývoje jen budování atmosféry, jež ve výsledku nikam nevede, k ničemu neslouží, neopodstatňuje ji žádné sjednocující téma, kterého by se film držel. Prostě jenom je. Neurčitost, výstřednost a náznaky vědomí vlastní brakovosti působí jako scenáristický naschvál, jako snaha prodat jednoduchou, do sebe zahleděnou hororovou báchorku dramaturgům áčkových festivalů. Když si ve filmu každý něco najde, nutně to neznamená, že se v něm skutečně něco nachází. Vzhledem k tomu, jak moc to stojí na dvou hercích a zvukových efektech, raději bych to viděl v podobě absurdní divadelní hry, u které by strhující herecké výkony spíš dokázaly překrýt tu strašlivou repetitivnost, předvídatelnost a nulový spád. 55% ()
Kdyby ve filmu byl ten původně zamýšlený záběr na Pattinsonův penis, to by byla aspoň onanie. Takhle je to klasický, pomalý, atmosférický, herecky vytříbený snímek, skoro se všemi klady i zápory, které k tomu patří. U mě se tohle všechno dostalo na 70%. ()
Nejdřív je třeba poděkovat aerofilmu, že alespoň pár kin v tento nečas obalžilo Majákem. Jsem nadšen z audio-vizuálního pojetí snímku, který dokáže naštelovat tak nevlídnou atmosféru, že by ani teroristu ven nevyhnal.O hereckém mistrovství panů Robert Pattinson a Willem Dafoea jsem v absolutní euforii, ale co v mém pohledu film sráží je fakt, že je na můj vkus je snímek až moc intelektuální art. ()
Stejný, jako Čarodějnice. Režisér si libuje v atmosféře, ale zároveň z filmu dělá neprostupnou hradbu, kde Vám ztěžuje vše, jenom aby Vám zážitek z filmu výrazně znechutil. Po herecké stránce dvou rolí (Dafoe vs. Pattinson) absolutní skvost, ale v černobílém filtru a v prostředí, které je až strašidelně morbidní – a navíc se skrytým zlem, jak od Lovecrafta. Vlastně všechno, co se mi líbí, ale pro nepřístupnost filmu se těžce hodnotí líp, než třemi hvězdami. Nevšední zážitek to ale bezesporu je. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $10,825,163║Tržby Celosvetovo $12,925,163▐ Teda režisér Robert Eggers dáva do pľacu ťažké eskrementy, no fakt neviem, či toto je zrovna srdcervúce umenie. Herecky pôsobivá prechlastaná psycho depka ako hrom. Niekedy aj vizuálne podmanivá ale ako celok to nejak zvlášť nezaváži. Nuž natočil si artovú baladu o strážcovi majáku, pekné. /40%/ ()
Nedivácké. Na fyzické herectví Willema Dafoa je ale radost se dívat. ()
Film pojednává o dvou strážcích majáku, kteří jsou na ostrově odříznutém od civilizace. Jedná se o drama s prvky hororu a mysteriozna říznuté s černou komedii. Jelikož je to film o jedné lokaci a dvou postavách je jasné, že aby byl zábavný, musí mít precizní režii, solidní scénář a bravurní herecké výkony. To vše Maják splňuje na jedničku, pravděpodobně nejlepší výkon Roberta Pattinsona a jeden z nejlepších DaFoa, což k jeho úctyhodné kariéře je co říct. Někdo by mohl říct, že poměr stran 4:3 a a černobílé barvy, tu jsou jen na oko, aby se řeklo, že jde o artovku. Ve skutečnosti to má ale Eggers vše krásně promyšlené, celé je to točeným stylem, aby to člověka přeneslo kompletně do doby, kdy se to odehrává a 4:3 je tu zvoleno jen pro podpoření tíživé klaustrofobické atmosféry. Není tu to prostě jen tak (koukám na tebe Zacku Snydere)! Díky režii, která vše neustále obměnuje i tato jedna lokace nepřestane nudit a obraz dýchá životem i přes černobílé spektrum. Snímek člověk zahákne od prvních vteřin. Nejdříve si dává na čas se slovy, ale později jsou dialogy tím hlavním. První slova Vám dají hned najevo, že tu nejsou žádné řeči na darmo, položí základy vztahu, který se bude rozvíjet po celou stopáž. Pomalá gradace šílenství, ztráta pojmu o čase a realitě je také bravurně zpracována. Po čase nevíte, která postava si s kým pohrává nebo jestli si s námi pohrává jen režisér. Hutná atmosféra mě držela a nepustila až do posledního záběru. Každopádně nejedná se jen o nervy drásající podívanou, film je i vtipnou, veselou, dojemnou, smutnou a tragickou horskou dráhou. Nemučí vás to jen v jedné únavné poloze. Autoři přesně ví, kdy to proředit jinou škálou emocí. Odkrývání toho, co jsou tito dva chlápci ve skutečnosti zač mě prostě dostalo. Fenomenální snímek, který je pro mnohé nedosažitelným mistrovským dílem. Prostě neskutečná podívaná a na druhé shlédnutí je jasné, že si Eggers zasloužil svůj post mezi mými nejoblíbenějšími režiséry. Neskutečně se těším co nám ve své, snad dlouhé a slibné, kariéře předvede. 10/10 PS.: Hodně jsem při sledování myslel na Osvícení, což je jeden z mých nejoblíbenějších filmů všech dob! Větší chválu už snad ani dát nemohu. ()
Mysteriózní nic, kde oba dva hrají jako o život. Musí vám to sednout do nálady. 70%. ()
Kdyby Eggers nevysrabil a nechal Pattinsonův Moby uncut, třeba by ta půlhvězda nakonec ukápla. (3,5*) ()
Koukali jsme 5 minut a prostě nezvládnu čumět na černobílý film ve čtvercovém formátu a ke všemu jen s 2 nesympatickými herci. Je to krok o 60 let zpět. ()
Robert Eggers po the Witch natočil další dobový, nedivácký a psychologicky náročný počin, který je tentokrát v černobílém a čtvercovém formátu a působí jako by vznikl v roce 1910, což mě zpočátku odpuzovalo, ale nakonec jsem se do děje ponořil a vychutnal si noční můru dohnanou k šílenství. Willem Dafoe i Robert Pattinson odvádí skvělé herecké výkony, dialogy jsou působivé, atmosféra houstne a dojde i na pár znepokojivých výjevů ( umlácení racka, pohřbení zaživa, masturbace nad mořskou pannou či finální scéna, která je velmi syrová). Tady se dá pochopit 10 hvězd i 0, takže záleží na Vás, ale já jsem se nečekaně nenudil. 7/10. ()
Ak vám The Witch pripadala ako ťažký a divácky neprístupný film, potom vedzte, že oproti tomuto to bol večerníček. Nie zlé, ale na môj vkus miestami príliš zdĺhavé a príliš psycho (a posilnil by som hororový koncept, takto vlastne ani neviem, či to bol horor). ()
Skvěle temná báchorka kdesi z moří Nové Anglie, která vytrvale vrší množství hnusárniček, střípků starých námořnických legend a napětí, herci excelují současně s tím, jak jejich postavy magoří, zapeklitá zašlá angličtina a ambientní doprovod hezky uchu lahodí. Všeho všudy slušně čertovská zábava a palec vzhůru ⚓️ ()
Eggersova The Bitch, byla jedna z největších píčovin, co sem kdy viděla, takže když sem zjistila, že mu zase šplouchá na maják, a tvoří další ártovku, chtělo se mi potupně vrhnout. Alík tomu chtěl dát šanci a jelikož mě nedávno zmučil Čertím brkem, tak sem na to kývla s pomyšlením, že to třeba nebude tak hrozný jako další česká novodobá pohádka. No a film mě překvapil jako málo co, jelikož první půlka filmu mě neskutečně nadchla.To budete koukat !! Dělo se tam úplný hovno, formát filmu na píču a černobílé barvy jen dokreslovaly dokonalost, kdy každej musí zvolat "Tohle je árt, pyčo!!" Prdící Dafoe a fapující Parkinson prostě svými hereckými výrony doslova ovládli plátno mého notebooku !! Jejich duchaplné konzervace u večeře mě šimraly až na vaječnících a měla sem chuť se u toho teatrálně vyprstit a bublavě si usrat, abych byla taky ártová. Takže první, dech beroucí polovinu téhle příšerné sračky hovnotím kladně, jelikož sice to byl kolosální odpad ALE poté, co přijde ve druhé polovině, se jednalo o naprosto obyčejnou sračku, která Vás pustí hned jak si dáte černý uhlí. Jenže druhá půlka filmu se rozjela a Eggers se rozhodl, že trumfne samotnou The Bitch a rozjel bomby. Následujících 50 minut sem byla nucena se dívat na dva, už kompletně vypatlaný, čůráky co chlastaj, řvou na sebe, pak se tulej, pak se perou, pak se objímaj, pak se obviňují že ten a ten není skutečnej, pak zase chlastaj, Dafoe mocně hnije prdelí, Parkinson jebe mořskou pannu a hudruje si pelikána, zase se leje, zase se perou, Dafoe zahraje psa, Parkinson nakrmí ptáky a za vše může maják, který svítí !! Eggerse by měli vzít do Bohnic a zakázat mu cokoli točit, protože aby někdo natočil dvě tak neskutečně obrovský sračky po sobě, to už musíte mít v palici extrémně vymrdáno a zdejší (J)elita mocně sází 5*, protože pííííčo, tohle bylo neskutečně ártový, chápeš brácho?? Jedinej plus je, že mi Alík slíbil, že už nikdy nebudeme na Eggerse koukat a promrdanej čas mi vrátí promrdaným časem. Takže hurá na šukání a snad mi tuhle mrdku vyjebe z mozku. ()
Další z mnoha případů, kdy se režisér, možná sám zaskočený nečekaným obrovským úspěchem svého filmu u cinefilů, musí svým následným počinem překonat a čím úpěnlivěji se o to snaží, tím víc mu to uniká. Maják má nepochybně skvělé momenty, ale většinu času jsem byl spíš v módu čekání na něco víc než hodně těžkopádné metafory. ()
Film, po kterém i těžkotonážní The Witch působí skutečně jako lehký film na nedělní odpoledne, jak jsem si kdysi dělal legraci v komentáři k ní. Leč ačkoli je celá stopáž prošpikovaná nejrůznějšími odkazy na všechno možné, já se v souladu s Occamovou břitvou přidržím toho nejjednoduššího, tedy že dlouhé odloučení, chlast a už tak mírně narušené osobnosti udělaly své. Čímžto úsloví "šplouchat na maják" dostává jiný rozměr. Ovšem děkuji evoluci, že v reálu přece jen vyvinula lidi povětšinou psychicky odolnější, jinak bychom se dávno sežrali navzájem. Možná i proto nedokážu nad námi lidmi udělat ten definitivní kříž, který nám už vyřezala či vytesala spousta umělců. Herci a kamera vynikající. ()
Súvisiace novinky
Remake Nosferatu vznikne v Praze
Režisér Seveřana nebo Majáku Robert Eggers plánuje svůj příští film natočit v Praze. Potvrdil to v nedávném rozhovoru, ze kterého vyšlo najevo, že už zde nějakou dobu dokonce pobývá a pomalu se… (viac)
Nicole Kidman mezi vikingy
Režisér a scenárista Robert Eggers už si stihl udělat svými dvěma posledními snímky Čarodějnice a Maják celkem silné jméno. Nyní tvůrce chystá na příští rok revenge thriller o vikinzích, do kterého… (viac)
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (viac)
Nejsem vůbec fanda horroru Čarodějnice z roku 2015- Ta si už stihla najít své fanoušky a obdivovatele, která sice předvedla talent Anyi- Taylor Joy a ukázala, že v sobě Robert Eggers něco má, jinak ale Eggers za mně ve svém celovečerním debutu nabídl několik zajímavých pasáží a nápadů, které ale nefungují jako celek a atmosféru Eggers vytěžil jen na půl. Na jeho novinku Maják jsem se vlastně začal pořádně po oznámení Pattinsona a Dafoea těšit až tehdy když jsem se dozvěděl, že film bude natočen ve výrazně speciálním formátu- poměr stran 1.19:1 a především černobílá barva. A už to mi udělalo radost, protože Eggerse už po Čarodějnici beru jako člověka co nemá problém pohrát s vizuálem a tady dostal příležitost pohrát si s větší hračkou. A zatímco Čarodějnici fakt nikdy moc rád mít nebudu, Maják mám už po prvním vidění hodně rád a v brzké době ho chci i přes chvílemi velmi vyhrocené momenty, které mi dnes dost možná nedají spát vidět znova. Maják je film, který funguje díky tomu jak vypadá a jak byl natočen. Snažil jsem se Maják na chvíli v hlavě představit v barevné barvě a poměru stran bližšího k dnešní filmové produkci. Nemožná! Maják je prostě film, který by bez svého pozlátka nemohl fungovat a vlastně celkově existovat a důkaz toho, že tenhle formát funguje je fakt, že hned po 5 minutách v sále jsem úplně zapomněl fakt, že vlastně koukám do čtverce. Proč ? Protože Maják diváka jednoduše vztáhne tak moc, že je v transu a má dokonce chvílemi mořskou nemoc, protože si chvílemi připadá jako by byl na místě činu a o to víc jako by postavy mluvili vůči divákovi skrz plátno. Je to dle mého srovnatelný zážitek jako historka o tom, že Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat od bratrů Lumiérovych donutil diváky vyskakovat ze sedadel. Dobře, teď možná trochu přeháním, i tak si ale za téměř vším stojím. Nutno též dodat, že Maják nemá na první pohled zdánlivě komplikovaný děj. Chybí nějaké velké dějové převraty (i když se minimálně jeden určitě najde), složitě vedený příběh nebo nějaké hlubší spiknutí. Zároveň ale Eggers rozhodně diváka nevodí za ručičku a divák si může hodně vyložit po svém a mohou být nekonečný počet významů pro každého. Pro diváka co má nejradši vše naservírované na stříbrném podnose to bude těžký boj, který možná prohraje, opačný typ diváků si to ale pochopitelně užije a může si film vysvětlit po svém. A to je na něm též super. Pod Majákem je ukryto též spoustu skrytých významů a symbolik, které nemusí pobrat každý. Eggers zde čerpá také z námořnických historek, mořských legend, vodního náboženství a stereotypních pohledech na bláznivé námořníky. Pod pokličkou má tak Eggers velmi šťavnatý materiál, kterým se může vydat mnoha směry a využívá toho. Film také hodně pracuje s tématikou toho jak je těžké soužití dvou lidí, kteří jsou navíc věkové odlišní, mají jiné priority, jiný přístup k životu a jakmile jste delší dobu uvězněn na vzdáleném místě s jedním a tím samým člověkem tak vám z toho prostě začne hrabat. Tyhle všechny pocity a momenty kdy se mezi hlavními hrdiny střídá vzájemný respekt a vzájemná nenávist by nešli uhrát bez parádní hlavní herecké dvojice a to Robert Pattinson a Willem Dafoe. Je to silné slovo ale stojím si za tím, že Pattinson podává nejlepší výkon ve své kariéře a je přímo geniální. Pattinson zvládá každé psychické zhroucení, zvládá uhrát reálné zděšení i reálný hněv, zvládne dokonce herecky excelovat i v pasážích vykonávání a ejakulace! Těžkej výkon, který Pattinson dává hodně parádně, jeho charakter je ale ve finále hodně těžko uchopitelná postava a opět platí, že si na něj musí každý divák udělat názor sám. Nebudu psát, že tu Willem Dafoe předvádí nejlepší výkon v kariéře, protože těch skvělých výkonů má dost a nerad bych nějaký urazil. Rozhodně ale musím potvrdit, že je tohle v TOP Dafoeových výkonů a on je prostě skvělej. Jako mořský vlk a starý blázen totálně geniální a přesně geniální protějšek Pattinsona. Mezi těmahle dvěma se počas filmu buduje silný vztah, který střídá aktuální postoje a je mezi nima něco co je spojuje, zároveň ale něco co se jednom na druhém hnusí. I Dafoeův charakter jde ve finále těžko uchopit, na rozdíl od toho Pattinsonova je ale tady tak nějak jasné jak na to Dafoeův Wake je...... Maják nestíhá zdržovat, protože jde pořád kupředu. Platí, že že nejde tolik o děj ale spíše o postupné budování nevraživosti jednomu vůči druhému a naopak, rozhodně je ale Eggersův scénář plných dialogů, které možná až příliš citují jisté pasáže a cpou symboliku až na hranu, rozhodně to ale není nic z čeho by si divák trhal vlasy. A vypadá to opravdu nádherně! Černobílá barva je nádherně využitá a tento film díky ní mnohem více vyniká. Tohle je prostě film, který už svoji atmosférou a temně budovaným napětím nemůže být barevný a těží především z faktu, že je černobílý. A díky tomu tak funguje. Opravdu je to vizuální pastva pro oči. Ve finále mám s Majákem problém jenom v tom, že několik pasáží přece jen mohlo jít stranou a mohli jsme se bez toho obejít. Pamatujete jak jsem pár řádků nahoru psal o tom vylučování a onanování? Představte si ještě jeden moment, který zde radši ani nebudu psát (rýmuje se na peřina mořské panny) a je vám jasné, že jde Eggers možná občas za hranu až příliš. Musí se na jednu stranu ocenit, že si Eggers opravdu servítky nebere a surovou realitu prodává za každou cenu, občas ale možná přece jen stačilo trochu ubrat. Několik pasáží je navíc po psychické stránce náročná až příliš, způsobí divákovi snadný bolehlav a je to jeden z důvodů proč ve finále budou mít někteří diváci s Majákem mít problém. Není to opravdu film pro každého. Eggers mě nicméně opravdu potěšil a ve finále za mně doopravdy dodal solidní psychoart na drogách , který je intenzivní, děsivý, parádně odehraný, svým způsobem kouzelný a především kurevsky nádhernej ; ) () (menej) (viac)