Reklama

Reklama

Karmouzská válka

  • Egypt Karmouz War (viac)

VOD (1)

Ocitáme se v Egyptě za vlády krále Farúka, v době před egyptskou revolucí, kdy byla země ještě obsazena britskou armádou. Syn britského generála znásilnil mladou Egypťanku, za což byl zatčen. Místní policista jej odmítá vydat Angličanům a doufá ve spravedlivý proces. Když ale policejní stanici obsadí britští vojáci, čeká jej nerovný souboj. (Filmbox)

(viac)

Recenzie (19)

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Na jednej strane je to zlo kolonializmu príliš pretláčané do popredia. Už len taký umelo konštruovaný výrok britského vojaka, keď pri pohotovosti beží so zbraňou: „Ukážme tým špinavým Egypťanom silu Veľkej Británie.“ Znelo to absolútne k situácii nevhodne. Na strane druhej tí Briti (a nielen oni) veľa dobra do kolónií nepriniesli a že domáce národy považovali za druhoradé je historickou pravdou. Ostatne to si myslia dodnes a aj Slovania sú pre nich len odpad. Tento film dávam do priemeru, pretože napriek slabému scenáru i niektorým hercom sa tento snímok Egypťanom páčiť môže a na druhej strane takýchto blbín natočili v Hollywoode veľmi veľa, ale len preto že ide o americkú záležitosť, má to vyššie čísla. Budem teda hodnotiť spravodlivo. Inak perlička na okraj: V Egypte sa nachádzame pre rokom 1952, kedy vládne kráľ Farúk. Ten bol zaujímavou postavičkou, viac bohém ako kráľ. Už v tridsiatke vážil cez 150 kg. Vlastnil niekoľko lietadiel a stovku najlepších áut. Miloval červenú farbu, a preto všetky jeho vozidlá boli červené. Aby sa od ostatných odlíšil, zakázal svojim poddaným vlastniť červené autá a potom sa už bez problémov mohol premávať obrovskou rýchlosťou, pričom policajné zložky ani nenapadlo zasahovať. Cítil sa ako pretekár formuly 1 a pri jeho šialených jazdách bol každý v ohrození. Keď sa ho nejaké vozidlo pokúsilo predbehnúť, Farúk vybral svoju zbraň a začal strieľať po pneumatikách. V súvislosti s Britmi je dôležitá jeho kleptománia, keď neváhal ukradnúť vreckové hodinky samotnému Churchillovi, čo bolo jeho rodinné dedičstvo. A keď sa prevážala rakva s perzským šahom, Farúk vyhradol dokonca aj tú a vzal si obradný meč, opasok i medaily, ktoré si za život vyslúžil. Nečudo, že ho revolúcia v roku 1952 stiahla dolu. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Egypťané asi měli nějakou nacionalistickou potřebu a natočili film o tom jak dali nakládačku Britům (teď je to moderní). Celé je to dost směšné a to už jen tím, že někteří britští vojáci měli zbraně vyřezané ze dřeva a nabarvené .. Truhláři se u filmu asi zapotili... Dokonce jsem si všiml jakéhosi papundeklového Crusaderu, který i jednou vystřelil a světe div se zůstal pohomadě. Hrdinou filmu je zásadový Egypťan, velitel policejní stanice, který odmítne Britům vydat podezřelého vojáka ze znásilnění dívky. To ale horkokrevní Angláni nesou nelibě a chtějí si ho vzít silou, Osazenstvo stanice několikrát zvolá slávu Alláhovi a posilněni tímto zvoláním se dají do nerovného boje s britskou přesilou. A kde chybí síla, nechybí víra a tak šiky pěšáků padají jako kdyby s Egypťany bojoval sám Rommel. Angláni to nakonec nevydrží a vypustí Krakena - vlastně Adkinse. Ten teda řady egyptských policistů značně prořídne, ale nakonec i on je zmožen hrdiným velitelem stanice. Do teď mám podezření, že ho hrál Pavel Novotný, který si zřemě z Řeporyj odskočil na natáčko k Rudému moři. Nu, co dodat závěrem. Na Adkinse se dobře kouká, je to masomlejn. Egypťáci celkem překvapili už jen tím do jak co se týče výpravy složitého filmu se pustili... Je pravda, že s unidformami ani výzbrojí si moc hlavy nelámali, hlavně když byla na nášivce korunka. Jednou si spletli i kdo že zrovna vládnul, proože jednou mluvili o královi (což sedělo) a podruhé o královně... :-). prostě Egypt. A tak dávám za dva výstřely z dřevěnného Brenu. * * ()

Reklama

sedm.1 

všetky recenzie používateľa

Samozřejmě viděno jen a pouze kvůli účasti božského Scotta Adkinse, jenže upřímně, i přes jeho účast ve mně tento původem egyptský film nevzbuzoval absolutně žádné přesvědčení, že nepůjde o pořádný průser. Jenže ouha, ono pěkný prd, a já jsem tudíž velmi rád, že mohu konstatovat, jak milým překvapením se tento akčňák pro mě stal. Samozřejmě se nejedná o kdovíjaký zážitek, takže tu pořád mluvíme o klasickém béčku, nad kterým většina publika ohrne nos, jenže já k něčemu takovému nemám důvod a spíš naopak vlastně ani nevím, co bych této podívané vyloženě vytknul, tedy až na nepochopitelně trestuhodné nevyužití právě super mlátičky Adkinse, který má jen pár vteřinových prostřihů během filmu a pořádně se rozjede vlastně až v úplném závěru, ovšem to pak stojí za to, jelikož i těch pár minutek je naprostým skvostem, a to akční inferno, co tu rozjede, okamžitě povyšuje celý film o několik tříd výše. Ale abych nepřisuzoval zásluhy zábavnosti jen těm jeho několika minutám, je nutné i podotknou, že i ostatní herci mě až nečekaně bavili a zaujali, a především ten policejní „knírač“ v ústřední roli mě zaujal nesmírně moc, fakt charismatický a výrazný chlapík. Jinak co se týče zápletky, ta je sice tuctová a předvídatelná, na druhou stranu jí ovšem nechybí napětí, spád, ani atmosféra, a i akce je tak akorát, a navíc mě překvapila svou kvalitou a zábavností. Celkově se tak jedná o více než snesitelnou podívanou, která si v rámci žánru a možností produkce určitě zaslouží pozornost cílového publika. ()

Asia_Power 

všetky recenzie používateľa

Egyptská, a o něco otylejší, verze Cliva Owena v roli ultra kladnýho velitele policejní stanice se s hrstkou věrných statečně brání armádě Královny, kéž hnije věčně bo jak to říkaj. Angláni mají eso v rukávu - Juráška Bójku - a nebojí se ho použít. Vlastně omyl...bojí se ho použít. Scott tady má roli postavy, který se zřejmě bojí úplně všichni a tak se na obrazovku dostane asi tak na sedm minut z těch 114, co film má a to, samo sebou, až na konci (když nepočítám dva pidi štěky - jeden na začátku a druhej uprostřed filmu). Je sice super, že během těch sedmi minut rozmrdá cca 3/4 do té doby statečných egypťanů, předvede něco ze svýho umění a všichni pochopí, proč se ho všichni báli ale, jelikož je zápornej až na půdu, tak ho čeká výbušnej konec. Jeho souboj s egyptským Clivem je tah na jednu branku, kdy klaďase zachrání hasičák a pásek s granáty, jinak je náš ultra klaďas ukrutně šikanován a celou dobu od Scotta dostává kolosálně přes píču. No a já si tenhle film pouštěla hlavně kvůli Boykovi, kterej byl vidět každou chvíli v traileru. Takže se mnou ukázkově vymrdali a nebudu určitě sama. Takže Mimi, běž do prdele a příště přidej pár tisíc na výplaty ať se můžeme koukat na šrotovací mašinu déle než tu chvíli. Zrovna Scott milionové honoráře nemá, ty držgrešle egyptská, bo odkuď seš. ()

m.a.t.o. 

všetky recenzie používateľa

Ak si chcete Karmouz War pozrieť iba kvôli Adkinsovi (tak ako ja), kašlite nato. Scott síce predvedie zopár svojich parádičiek, ale vlastne všetky sme už videli v iných filmoch a dovlím si povedať, že aj lepšie natočené. Čo je ale horšie, jeho účasť predstavuje dokopy cca 10 minút. Podľa plagátu by som tipoval podstatne viac :) Zvyšných 100 minút je taká nejaká egyptská variácia na Prepadnutie 13. okrsku, len o dosť nudnejšia. 20 % ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (3)

  • Znásilnění egyptské dívky jako leitmotiv filmu je plnou autorskou fikcí, přesto se film opírá o skutečné historické události. Poté, co Egypt vypověděl 8. října 1951 smlouvu o Suezském průplavu, se vztahy s Brity velmi zostřily. Zejména armáda Jejího Veličenstva se v zemi cítila stále pánem. V pátek 25. ledna 1952 vydalo její velení policii města Ismaília příkaz k vydání všech zbraní a opuštění jejich objektů. Egyptské policejní jednotky se těmto rozkazům odmítly podrobit, načež britská armáda při západu slunce obklíčila ismaílský guvernorát silou 7 000 vojáků, včetně těžkých zbraní. Egypťané uvnitř budovy (celkem asi 800 osob) byly špatně vyzbrojeni a odolávali útoku Angličanů ne déle než dvě hodiny. Konečný součet činil na egyptské straně 64 mrtvých a 200 zraněných. (chamonix)
  • Film se po uvedení do kin stal vůbec nejziskovějším filmem v historii egyptské kinematografie. Prvenství mu však vydrželo pouze pár měsíců, než ho svými výdělky překonal film El Badla (2018). (chamonix)
  • Do role britského generála Adamse (Fouad Sharaf El Den) si vysnil režisér Peter Mimi původně Jean-Clauda Van Damma, ale ten měl pro rozpočet filmu neakceptovatelné finanční požadavky. (chamonix)

Reklama

Reklama