Moulin Rouge

Prekvapivý kúsok z radov hudobných filmov. Tak trochu Proyasovská atmosféra zo starého Paríža, na druhej línii zas gíčovitosť najvyššej úrovni s výbornými muzikálovými prvkami. Jednočiarosť deja mi však nedovolí hodnotiť plnohodnotne, ajkeď sa jedná o jednom z najvydarenejších experimentov v tomto žánru. (07.06.2009)

Asi po patnácti minutách od začátku projekce jsem měl na jazyku slova jako nesnesitelná přestylizovanost, nevkus, kravina... a nebyl jsem daleko od vypnutí. Ale pak, a ani jsem si nestačil všimnout, kdy přesně se to stalo, jsem si uvědomil, jak moc se mi to začalo líbit. Takovýhle totální názorový obrat během sledování filmu jsem u sebe snad ještě nikdy nezpozoroval. Sice si nedovedu dost dobře rozumově vysvětlit, proč dávám takovému kýči pět hvězd, ale prostě - jinak to nejde. (21.08.2009)

Neskutecne vostrej muzikal, snad nejlepsi co jsem kdy videl. Prvnich zhruba 70 minut je totalni jizda, Luhrmann srsi napady, dej je skoro az zbesilej a neda se od filmu odtrhnout oci. Jenze pak sviznost trochu polevi, zacnou se resit otazky lasky atd. a Luhrmannovi napady dochazej, i kdyz semtam tu nejaka ta vychytavka je. Hudba je bombasticka, nektery pisnicky mi prisly dost povedomy a kamera je uchvatna. Ewan McGregor a John Leguizamo jsou fakt hodne dobry, ale jednoznacne nejvic me dostavala Nicole Kidman, kterou nepovazuju za nejakou velkou krasku, ale tady byla fakt nadherna, asi nejhezci ze vsech filmu, ve kterejch kdy byla a krom toho hrala naprosto uzasne. A jeste stoji za zminku Jim Broadbent, ten taky nemel chybu. Prislo mi, ze Luhrmann natocil takovou variaci na Romea a Julii, ale proc ne, koneckoncu uz s tim ma zkusenosti. Navic do filmu pridal nekolik vtipnejch scenek. Jasnejch 5*. (30.07.2006)

Co se týče viscerálního prožitku, jde o těžko popsatelné převyprávění, přezpívání a přebarvení mýtu o Orfeovi. Film zřejmě vymyšlený a natočený pod vlivem absintu (za asistence absintové víly s tělem Kylie Minogue) ovšem není (jenom) bezmyšlenkovitou muzikálovou extravagancí. V míšení stylů lze vysledovat řád, diktovaný hlavní dějovou linií. První romantické okouzlení se nese v jiném duchu než milostné námluvy ve "Slonovi" a zcela odlišně je pojatá druhá, pomalejší a méně třpytivá polovina filmu, odhalující, že jádrem vyprávění po celou dobu nebylo nic komplikovanějšího než ten nejklasičtější příběh tragické lásky. Luhrman však vyprávěcí schémata klasických románů paroduje, zveličuje nebo rozbíjí. Důsledně při tom vytěžuje popkulturní rezervoár, v němž najdete The Sound of Music i French Cancan, Marilyn Monroe i Nirvanu, screwball komedii i commedii dell'arte. Neustávající, pouze různě rychlý rej obrazů a zvuků brání tomu, aby film na jediný okamžik zevšedněl. Pořád na co koukat, co poslouchat, nad čím přemýšlet. Třeba nad tím, zda je zrovna napodobován styl muzikálů z Bollywoodu, od Minnelliho nebo od Berkeleyho, zda jde o narážku na Ophülse, Felliniho nebo Sauru. Stejně jako v jiných jeho projektech, nešlo Luhrmanovi ani v nejmenším o historickou věrnost. Proklamovaným cílem bylo zprostředkovat divákovi, jak mohlo místo typu Moulin Rouge v letech své největší slávy na návštěvníky působit. Ne fakta, ale zážitek. Tehdejší kulturu reinterpretuje z dnešního úhlu pohledu. S výpomocí současných umělců hledá vhodné vizuální a hudební paralely k tomu, co bylo tehdy v módě, ale co už by na nás dnes působilo zastarale a usedle. Moulin Rouge je film "pohupující" se na hraně mezi absolutním kýčem a emocionálním tornádem. Pro mne jde o výjimečné dílo v dobrém slova smyslu postmoderního režiséra a o jeden z audiovizuálně nejbohatších filmů, jaké kdy byly natočené. 95% Zajímavé komentáře: belldandy, Eddard, Aiax, Natascha, Callas, El Loco, Tequila (15.04.2005)

Muzikálová pohádka o tom, jak vzdát poctu filmovému století. Samozřejmě zážitek je hlubší, pokud člověk vědomě vnímá všechny inspirační zdroje. Divák, který jen cosi tuší, jen tápe po povrchu. Tady je všechno od de Toulouse-Lautreca, Mélièse, Violettu, přes Monroe, Madonnu až po Queeny. Děkuji, absintová vílo. (04.02.2009)