Bratrstvo

Film trochu popírá historická fakta a vyjádření politiků, ale oproti podobné americké produkci byl autentičtější (což podporuje roztřesená kamera) a syrovější. Také citlivější. Oproti a americkým vojákům jsou ti ruští příjemně nepatriotičtí. Bratrstvo (v originále Leaving Afghanistan, režírované Pavlem Lunginem, je založeno na zkušenostem válečného veterána z Afghánistánu Nikolaye Kovalyova, který pozdějí šéfoval tajné službě.Skupina jiných afghánských veteránů napsala dopis ruskému prezidentu Vladimírovi Putinovi, aby film zakázal, protože poškozuje image Ruska, ale bez úspěchu. Do konce války 1988 zahynulo v Avghánistánu 15 tisíc sovětských vojáku. V roce 1990 ruský parlament prohlásil tuto válku jako politickou chybu, avšak Putin toto zrušil a prohlásil, že válka měla význam. V souvislosti s teroristickým hnutím Taliban. (17.01.2020)

Bůh. Vlastenectví. Podpora rodné vlasti. Těžko se jde do války, když vám místo tohoto dají jen zbraň.. Doba agónie Sovětského svazu a v ní triviální dějový oblouk se zajetím pilota a očekávanou dohrou pomsty, na který se nabalila forma zmaru, chaosu a nevyzpytatelnosti válečného konfliktu. Strach z boje, nebo návratu domů, pokoutné kšeftování, zločiny proti lidskosti a při blížícím se konci marné hledání smyslu toho všeho. Dalo se čekat, že Státní duma z toho návalu sebereflexe nebude skákat nadšením.. (26.12.2020)

Sním či bdím? Je to sen? Letos ze Sajůzu druhý vojnobiják, kterým nejsem znechucen? Ale teď už jinde jsme, je to jiná válka. Takže žádné kolony plechových kočkovitých šelem, ale z děr lezoucí dušmani s RPGčky a Stingery a nejlepší globální reklama na fenomenální Kalašnikovův ruční mlýnek na maso a zejména jako u Rževa podobně nemilosrdné vykreslení charakterů v řadách Krasnoj armiji, tj. značná dávka cynismu a naopak minimum gerojství, mávání rudým praporem a démonizace mudžahedínů. Je až k nepochopení, jak něco takového prošlo kremelskou cenzurou. Asi byl car Vladimír zrovna někde na summitu nebo tak něco. Nebýt to občas mírně utahané, asi bych po zhlédnutí vyprázdnil magazín, ovšem i tak celkem slušné čtyři na komoru. (30.12.2020)

Ruský film o záchraně katapultovaného pilota, kterého zajali mudžahedíni , odehrávající se v roce 1988, kdy se vojska SSSR začínali stahovat domů. Dějová linka je slabá a výsledkem spíše to vypadá jako mozaika nezávislých scének ze života během války v Afganistánu - šmelení, korupce, únosy, krádeže, drogy, které fantasticky vykreslují atmosféru osmdesátkového Afganistánu. Bojové scény vypadají velmi autenticky a diváka pohltí, ale pro mne byl největší problém právě absence přímočaré dějové linky, která by tomu dala nějaký pevnější rámec. (25.02.2020)

Sovětská válka v Afghánistánu tak trochu jinak. Čekal jsem zoufalé boje do posledního soudruha a mocné záchvaty patriotismu a dostal jsem pohled na lidi bez budoucnosti, které poslali do války, jíž nerozumí, a kteří se mají vrátit do země, jež se k nim příliš nezná. Místo hrdinného boje za vlast a stranu se tedy spíše šmelilo a já se nemůžu zbavit pocitu, že se film tvůrcům hodně povedl. (08.03.2020)