Beautiful Boy

Nedívím se, že většina diváků film buďto nesnáší, anebo je jím absolutně nadšená. A jak už to tak u mě bývá, já jsem někde v polovině cesty, přikloněn spíše k té pozitivní části hodnocení. Beautiful Boy je totiž fakt velká popina. Soundtrack tahající na první dobrou silné songy do těch správně silných momentů, poměrně bezstarostná kamera s poetickou paletou barev a celkové zasazení děje do finančně zcela zajištěného zázemí, kde mají rodiče prostor řešit jen ten jediný problém. To vše může působit dost povrchním dojmem, může to budit zdání, že takhle film o drogách prostě vypadat nemá, a že využívá ty nejprostší postupy k vydojení emocí. Ono to tak opravdu asi je, já jsem zároveň ale divák, který se podobným způsobem nechá občas rád unést. Vše zmíněné navíc lze obrátit i v pozitiva. Beautiful Boy totiž svým pojetím nabourává téměř všechna klišé drogových filmů a je tak poměrně originální výpovědí, jež se nezaměřuje na drogové fyzično, tak jak tomu bývá ve většině podobných dramat, ale na mezilidské vztahy. Logiku vidím i ve zvolené formě vyprávění, která poměrně bez ladu a skladu přeskakuje časový rámec a korepsonduje tak se zacykleností Nicovy závislosti i s bezmocností otce najít nějakou jasnou cestu k záchraně. Beautiful Boy je film s mnoha rezervami, využívá docela povrchní výrazové prostředky, ale zároveň nabízí docela svěží pohled na už dost vyčpělé filmové téma a i díky dobrým hereckým výkonům dvou hlavních postav dokáže zanechat poměrně silný dojem. 7/10 (17.01.2019)

Na začiatku miestami mätúci strih ma prinútil zbystriť aby som sa nestratil, ale o to viac som bol neskôr vtiahnutý do tohto silného príbehu, zabaleného do hustej tatko-syno-atmosféry vynikajúcich hlavných aktérov. Skvelý film, skvelá téma, skvelý Steve Carell. Sadlo mi to a bude to vo mne dlho doznievať. (19.10.2021)

Příběh založený na skutečných událostech zaznamenaných v knižní podobě o na první pohled velmi spokojené a dobře situované americké rodině, která má ovšem problém. Dospívajícímu synovi nic nechybí, ale přesto propadl drogové závislosti . Začátek pozvolný, pak už to ale jede dle zajetých kolejí žánru. Jedná se o takový příjemně nepříjemný film. Skoro by se dalo říct jakoby feel-good komedie/drama, kde ale napovrch vybublá veliká nepříjemnost. Herecky super. Mám zde své oblíbence Carella a Chalameta, takže i jejich chemie zde byla pro mě alfou a omegou, takže ve finále můžu snímek hodnotit velmi pozitivně. (15.03.2020)

I přes silné téma a výrazný casting nepůsobí Beautiful Boy ve výsledku tak, jak by měl, a to především kvůli opravdu chladným emocím, což považuji za docela zásadní vadu, jelikož právě o silných a funkčních emocích by tyto filmy měli být, zde je ovšem ústřední vztah mezi zoufalým otcem a jeho drogově závislým synem zpracován odtažitě a nedramaticky, bez vypjatých scén, bez tahu na divácké pudy, což má pak navíc jen za následek lhostejnost jak vůči samotnému příběhu, respektive jeho vývoji, tak vůči oběma postavám, což je vzhledem k jejich obsazení o to větší škoda, jelikož jak Carell, tak Chalamet tu odvádějí přesvědčivé výkony, ale jejich role jim prostě nedovolují to ,,rozbalit,, ještě mnohem víc. Film jinak nemá ani příliš spád, častokrát dějově přešlapuje na místě, pár scén pak působilo až nechtěně směšně, a co se atmosféry týče, tu považuji za poměrně, v pozitivním slova smyslu, zvláštní a netypickou, a v podstatě právě se zmiňovanými herci patří k tomu nejpozitivnějšímu, co Beautiful Boy vůbec nabízí. Toto rodinné vztahové drama s drogovým pozadím zkrátka není podívaná, která by dokázala kdovíjak ohromit, na druhou stranu ale své nesporné kvality má, takže vyloženě ignorovat by ho bylo asi také škoda. (15.09.2021)

Po festovní fetovačce v předchozím Groeningenovo filmu Belgica zkrátka musel přijít provinilý detox. A ten není nikdy dobrej, není cool a hlavně není nikdy zábavnej či naplňující. Beautiful Boy má ze své předlohy zajímavé a netypické východisko, kdy zaznamenává pád na drogové dno inteligentního dospívajícího, pocházejícího z liberální, zajištěné, bezproblémové a moderní rodiny. Bezvýchodná situace jeho chápavého otce, snažícího se o všechny možné cesty pozitivní podpory pro něj neuchopitelného problému je zásadní nadstavbou nad ostatními protidrogovými filmy. I v tomto je ale problém, protože film zkrátka postrádá hranu, dokonce jakoby si důsledně hlídal, aby ji neměl. Chybí mu reálná bolest, potřebný naturalismus a špína. Z toho vyplývá i největší problém, tedy to, že díky neustálému propojování linií otce a syna, kteří se ale sami sebe nedokáží pochopit, film postrádá vlastní jazyk a tedy se rozhodne, ať za něj mluví díla jiná. Proto na sebe neustále lepí výrazné písně (od Nirvany přes Sigur Rós, Zolu Jesus až po Bikini Kill) a když má sám mluvit, nechá za sebe mluvit báseň od Bukowského. (03.04.2019)