Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Animovaný
  • Krimi
  • Komédia

Obľúbené filmy (8)

Interstellar

Interstellar (2014)

10/10 a já se vám omlouvám, ale musím to prostě zrecenzovat nanovo, takže začnu. Geniální genialita vynásobena mistrovskou fascinací a přičtena k nepopsatelné úžasnosti. Často dost pochybuji jestli je tohle to ještě vůbec film, nebo je to už prostě něco víc. Zatím jsem tento masterprice viděl asi 2x nebo 3x a pokaždé z něho jsem a budu ještě více unešen. Interstellar je nejen ten nejlepší film odehrávající se ve vesmíru vůbec, ale je to také jeden z nejlepších filmů o mezilidských vztazích. (Sice ta jeho dcera mohla být o něco obětavější a nemít mu za zlé, že se vydal zachránit svět, ale na druhou stranu to byla tehdy malá holka, kterou to pravděpodobně dost poznamenalo.. Lidi jsou různí). K těm vztahům samozřejmě patří nepopsatelné herecké výkony, super dojemné emotivní scény a scénáristická propracovanost. Pan Nolan si prostě svůj další film opět dotáhl k dokonalosti. Teď jdu vychválit vizuální stránku, protože když chcete natočit vesmírnou epiku, není to sranda. Jak jistě všichni víte, ve filmu je nejpřesněji vystihnutá černá díra na kterou se můžete podívat. A co si budeme, vypadá to fantasticky a fantasticky vypadají také všechny scény ve vesmíru, a to byť se jen chvíli díváte na opuštěnou loď letící černým prázdnem.. Atmosféra je nepopsatelná. Hudbu, kterou zde skládal sám velký pan Zimmer, jen tak někdo nepřekoná. Dokonce bych řek, že nikdo kromě Zimmera jí nepřekoná (Výjimka Inception), a to načasování a vhození té správné rytmické části hudby do hvězdných scén nemá nejmenší chybku. K CGI nemám co říct, ty prachy tam prostě jdou vidět. Interstellar mimo jiné přináší i několik menších a jednu větší myšlenku, tak si nemyslete, že to bude něco jako 2001 (nic proti tomu filmu, ale kniha byla prostě lepší). Bylo tu i pár scén u kterých hřejivě mrazí: průlet červí dírou, vesmírné dokování, vesmírná knihovna a hlavně hned na začátku odlet + loučení s rodinou na planetě Zemi.. zážitek u těchto scén je slovy nepopsatelný. Konec je opravdu něco nevídaného, není to sice nic tak otevřeného jako u Inception, ale citově mě asi zasáhl víc. Na závěr tedy řeknu, že i když jsem ve filmu objevil pár nelogičností, nic nemění to, že je to asi můj nejoblíbenější film ze všech. Hodně těsně se sice bije s Počátkem (s filmem který je stejně tak dokonalý), jenže aktuálně bych řek, že Interstellar o mikroprocento vede.

Requiem za sen

Requiem za sen (2000)

10/10  Nejsilnější film který jsem kdy v životě viděl. To snad není ani pravda, že se tomuhle ještě říká film. Z fleku bych to zařadil jako vyučovací hodinu, která by na základní škole nahradila všechny občanské nauky. A věřte, že by to opravdu nebylo na škodu dát to na školách povinně. Requiem za sen je neuvěřitelně silný film, který by však měl být viděn aspoň jednou za život, a to ať už máte jakékoliv předsudky. Aronofsky je režisér, kterého mám v oblibě (Černá labuť, matka!), ale jsem si tak nějak jist, že svůj Requiem už asi nepřekoná. Prvně jsem měl v plánu pustit se do knihy, ale z důvodu, že nebyla kde sehnat jsem volil film. Neudělal jsem špatně, protože mám nový snímek v TOP 10. Film ukazující, že závislost nemusí být jen na drogách vám přinese i neuvěřitelné kinematografické zpracování. Kamera, střih, nepříjemné zvuky.. To Aronofsky umí. Soundtrack je bezesporu špičkový a ke konci, když už všechno přichází k vyvrcholení, nám je do uší vpuštěný tak dokonalá hudba, že je na zbláznění. (Ano, myslím tu velmi nepříjemnou). Co však stojí za zmínku je naprosto fenomenální herecký výkon paní Ellen Burstyn, která hrála nepopsatelně. Nikdy v životě jsem neviděl takhle dobře herečkou zahraný film. Ostatní herci hrají taky precizně a atmosféra je slovy nepopsatelná. Mohl bych zde o tomhle, ve vatě rozpuštěném, mistrovském díle hovořit hodně dlouho, ale Vy se na to musíte podívat sami.

Whiplash

Whiplash (2014)

Woow, ani ve snu by mě nenapadlo, že hudební film může být takto dokonalý. Po dobu 1h 40m sem si užíval každou minutu (což se mi moc často nestává). Film měl neuvěřitelně povedené postavy, dialogy byly napsány realisticky a mohli jsme v nich cítit ty emoce které byly v danou chvíli potřeba. Vizuál, hudba, kamera, střih.... také nezklamaly a herecké výkony byly úžasné. Ke každé z postav jste si vybudovali ten vztah, který byl třeba. Za mě asi nejpozitivnější překvapení roku. 10/10

Útek do divočiny

Útek do divočiny (2007)

10/10 a pokud vás během sledování nenapadlo uskutečnit podobnou výpravu, nevěřím vám. Útěk do divočiny ve mně už třeba v polovině dokázal vyvolávat pocity, které u jiných filmů nepocítíte. Je to opravdu nádherný film, jak po vizuální stránce tak dějové. Hlavní protagonista vám časem přiroste k srdci a i když možná nebudete souhlasit se vším co udělal, nakonec stejně uznáte že to byl frajer. Obzvlášť mě uchvátila scéna kdy Emile Hirsch zpívá s Kristen Stewart. Ten moment má neuvěřitelný wibe/atmosféru a ten si taky nese skoro po celou dobu filmu a tím pádem celý snímek působí strašně sympatickým a velmi dobře koukatelným dojmem. Musím říct, že konec jsem teda vůbec nečekal a docela dost mě překvapil. Tudíž pokud hledáte film, který vám je schopen nabídnou nejednu fajn myšlenku a film který není jen hloupá ztráta času.. Doporučuju.

Donnie Darko

Donnie Darko (2001)

Nenahraditelný filmový klenot. Nemine vás trochu filozofie, myšlenek hlubších, než dno oceánu a ani trochu přemýšlení. (Trochu hodně přemýšlení).

Nehanební bastardi

Nehanební bastardi (2009)

Filmy jako Hacksaw Ridge, Zachraňte vojína Rayana, Pianista, Nepřítel před branami atd, atd... jsou všechno brilantními snímky z onoho prostředí WW2, ale potom tu máme film, který se také odehrává za druhé světové jenže je celý hodně smyšlený... No nebudu vás dlouho napínat, film Hanebný pancharti je naprostá ukázka správné filmařiny. A to hlavně díky svému jedinečnému nápadu, tak díky skvělým dialogům (na kterých film stojí), dále tu máme přímo skvělou hudbu a pozor ne jen jeden druh hudby. Hudbu nám tvoří jak chytlavý soundtrack, tak i "písničky" které byť by jste si řekli že do válečného dramatu nepatří, hodí se tam naprosto skvěle. Skvělé je i herecké obsazení a výkony. Zejména těžký válečný frajer Aldo Raine (Brad Pitt), tak zábavný Hanz Landa (Christopher Waltz) který hraje velice "zdvořilého, kultivovaného" nacistu a jde vidět, že si svou roli opravdu užívá a dává do ní všechny potřebné emoce. Co se ještě filmařské stránky týče, tak asi nejpovedenější věcí na celém snímku je postupná gradace napětí. To samozřejmě znamená, že i když má film dvě a půl hodiny.. Nudit se rozhodně nebudete protože vám to film nedovolí (geniální příklad je scéna v baru ve sklepě). A teď už k samotnému příběhu (BEZ spoilerů). Jak už jsem říkal jde o alternativní konec druhé světové války který MUSÍTE brát s určitou rezervou. Celý film je rozdělen do jednotlivých kapitol ve kterých jsou jednotlivé postavy které se na konci za daných okolnosti sejdou. A to je vše co vám mohu povědět abych vás nepřipravil o zážitek. Každopádně mohu říct, že konec je naprostá slast, parádní vyvrcholení celé situace konající se v těch dvou a půl hodinách. Snad jediná chybka bez které by byl film (dalo by se říct) dokonalý je to, že i přes parádní herce a parádně napsané postavy máte málo času na vybudování si jednotlivých vztahů k postavám. Například opak tohoto problému je film (taktéž Tarantina) Nespoutaný Django ve kterém si postavy zamilujete od první minuty. Jenže jak říkám, může za to to, že je celý film rozdělen do kapitol ve kterých bývají často jiné postavy než v kapitole předešlé. Tudíž na rozdíl od Djanga ve kterém sledujeme protagonisty prakticky po velkou dobu, v Hanebných panchartech na to není tolik času. Na druhou stranu se v Hanebných panchartech odehraje mnohem více věcí a můžeme to brát jako vzorovou ukázku toho, že ve válce nešlo jen o jednotlivce o pár desitkách členech.. Ale byl to velký a rozsáhlý konflikt. Každopádně i přes tento nedostatek se film bez problémů dostal do mých top 10 a jsem z něj nadšený. Auf wiedersehen! 10/10