Dogman

Extrémne naturalistický, surový, taliansky film, z ktorého mi normálne padla sánka !!! Režisér Garrone ma absolútne majstrovskym spôsobom zaviedol do nehostinného KRIMI-nálneho prostredia, v ktorom budú konfrontované dve postavy, medzi ktoré sa tlačí čoraz väčší hnev, ale to až neskôr, zo začiatku všetko vyzerá tak nevinne, i obyčajne zároveň. Marcello, prezývaný: „Psí muž” miluje psy, znamenajú pre neho veľa, a tak okrem jeho dcérky, sa im taktiež venuje vo veľkom, pretože vedie kadernícky salón, kde je „najlepšiemu priateľovi človeka” , venovaná dôkladná starostlivosť. Má dobrý job, ale i napriek tomu si privyrába, ako drogový dealer, čo zásobuje jedného primitívneho jedinca, GORILU a býv. boxera Sima, pri ktorom sa zo dňa na deň prepadáva do hlbšej a hlbšej priepasti, síce do nej aj spadne, zároveň sa po čase znovu vyškriabe nahor, ale už to nie je ten “MARCE” , akým býval predtým. Z dvoch „najlepších kamarátov” sa neskôr stanú- najhorší nepriatelia na život a na smrť, pričom blížiace sa finále ma nenechávalo na pochybách, lebo som tušil, že sa bude chcieť Marcello Simovi riadne vypomstiť... , len sa mu to akosi vymklo spod kontroly. _ Marcello Mastroianni je už notoricky známy pojem- mimoriadneho talianského hereckého umelca, par excellence, s iným Marcellom Fontem som ešte, myslím, nemal tu česť sa stretnúť, ale teraz už môžem smelo povedať, že podal naprosto famózny herecký výkon, z ktorého mi ešte práve v tomto momente behá mráz po chrbte ! Presvedčivo zahral najprv totálne rezervovaného občana, aby sa vzápätí stal úplne iným človekom, čo sa otočí o 180 stupňov, kedy sa jeho kroky povedú nezastaviteľnou rýchlosťou. Ten záver bol už trochu strojený, ale zábery, ktoré som dovtedy videl, mi jasne napovedali, že sa nakrútil strašne pozoruhodný film, aký som už dlho nezhliadol, a to tobôž na Slovensku by som sa takéhoto vycibreného snímku, asi len málo dočkal ! (30.11.2018)

Další příjemné překvapení z Itálie. I když je pravda, že člověku je při jeho sledování místy dost smutno. Hlavní hrdina (skvěle zahraný) si sice může za své problémy částečně sám, ale přitom je to vlastně hodný člověk, který si chce jen v klidu žít svůj malý, obyčejný život, a mé sympatie rozhodně měl. A to i ve chvílích, kdy jednal na první pohled možná trochu hloupě/nepromyšleně, mám tím na mysli scény jako mrazák, zavření do klece, poskytnutí klíčů, no a samozřejmě výslech (u kterého jde krásně cítit, co Marcello prožívá, a že jeho dilema je rozhodováním mezi 2 možnostmi, z nichž jedna znamená ztrátu kreditu a svobody, druhá ohrožení života a rodiny). Pak už divák jen smutně sleduje, jak se „Dogman“ postupně ocitá v čím dál víc bezvýchodné situaci, která vede k zoufalému činu (zmínky o neorealismu v tomto případě nejsou jen výkřiky do tmy, i prostředí, ve kterém se děj odehrává, ho připomíná). Otevřený konec sice úplně nepotěšil, na druhou stranu byl o tom, aby divák znovu přesně pocítil to, co Marcello. Za mě silné 4*. (30.12.2018)

Matteo Garrone, který natočil skvělou morbidně hororovou antologii Pohádku Pohádek přichází nyní s hutným syrovým Dramatem, z jehož autenticity a bezvýchodnosti Vám nebude příjemně. Hlavní hrdina Marcello Fonte ( perfektní herecký výkon) je typický dobrák od kosti, který miluje své psy a svou jedinou milovanou dceru, ovšem život mu terorizuje místní " Hulkie Beast" bývalý boxer závislý na kokainu, který šikanuje a terorizuje každého v okolí a každý ve městě mu přeje jen to nejhorší ( dokonce i sám divák) fakt človek jako vzteklý pes hodný utracení. Celý film se odehrává v pochmurném přímořském městečku špinavé Itálie a díky dvěma hlavním představitelům je film velmi záživný a vtahující. Finále je drsnější než jsem čekal a s hlavním hrdinou divák empatizuje maximálně, ikdyž některá rozhodnutí byla velmi nepromyšlená. Solidní Indie záležitos, která je smutná i mrazivá..80% (04.01.2019)

Lidské a mrazivé zároveň. Chytlavé od prvního do posledního záběru. Jak osobitým námětem, tak zpracováním, adekvátním smutnosti příběhu a šedivosti prostředí, ve kterém se odehrává. Člověku se nechce věřit, že něco takové je soúčástí EU. Je záslužné, že se osobitý talent Garroneho formátu soustředí právě na tuto tvář Itálie. Od závěru jsem čekal malinko víc, ale i takhle dobrý. Pomohl pochopit zvláštní rozhodnutí hlavní postavy. Výkon Marcella Fonteho hodný ocenění. [Cannes] (17.05.2018)

Dogman stojí pevne "na neorealistických základoch", čiže na "shoulders of giants", ale je aj veľmi svojský. Nie každá sociálna dráma musí byť ťažkým artom, Dogman, dovolím si povedať, chytí a nepustí svojho diváka od začiatku do konca, ako poriadny pittbul. Nedá nespomenúť herecké výkony oboch hlavných predstaviteľov, pretože vyznievajú tak autenticky, až si nedokážem predstaviť, že títo herci by mohli byť v civile iní a že za kamerou mohla panovať iná atmosféra ako je pred kamerou v kine. Pokiaľ teda máte Taliansko zafixované ako jednu z ikonických krajín západného ekonomického zázraku, tak Garrone vás výberom lokality a postáv veľmi drsne vyvedie z omylu. Alebo choďte radšej pre kľud duše na nákupy do milánskej fancy pasáže. (26.10.2018)