Réžia:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrajú:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (viac)VOD (6)
Obsahy(1)
Na začiatku sedemdesiatych rokov minulého storočia sa Spojené štáty ocitli v záplave demonštrácií za ľudské práva. V rovnakej dobe sa jeden mladý černoch s gigantickým afrom (John David Washington) rozhodol rozšíriť rady coloradskej polície. Ron Stallworth bol prvým Afroameričan v tomto zbore. Jeho prijatie malo umlčať čím viac naštvanejšiu černošskú komunitu. Aby zmien nebolo prive, prevelili Rona do archívu (= oddelenie evidencie dôkazov), kde mal čo najmenej prekážať. Avšak Ronove ambície boli o trošku väčšie. Neustálym tlakom na nadriadených sa mu najskôr podarilo vyzliecť sa z uniformy a v civile sa infiltrovať na politické mítingy „čiernych bratov“. Pretože sa mu nechcelo donášať na svojich blížnych, zdvihol telefón, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), miestneho predáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho okolo prsta. Presvedčivým spôsobom sa prezentoval ako fanatický vyznávač bielej rasy a David Duke mu na to skočil, a po pár telefonátoch ho vtiahol do štruktúr klanu. Keď bolo treba nasadiť do akcie zapáleného rasistu Rona Stallwortha aj fyzicky, ujal sa tejto role Ronov kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), ktorý s nadšením dochádzal na tajné aj verejné stretnutia členov klanu s cieľom získať čo najviac informácií a prekaziť plánované násilné operácie. Znie to neuveriteľne, znie to komicky, skutočne sa to však stalo. (Cinemart SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (488)
Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. ()
Historka, která i přes svůj velký dramatický a střídmě sociologický potenciál pouze polechtá vlastní možnosti a potěší jen gradovaným nepředvídatelným závěrem. Ve zbytku času (a nejvíc v trestuhodně hloupě přilepeném epilogu) je to Spike Lee ve své nejhorší formě, tedy v podobě zaslepeného kazatele křičícího na celé kolo. S myšlenkami, které chce sdělit, plně souhlasím, ale jejich forma je tak strašidelně upachtěná, že týden po projekci mám problém rozpomenout se na příjemné špičkování Washingtona s Driverem a vybavují se mi jen donekonečna omílané narážky na tehdejší popkulturu a společenské stopy pro natvrdlé, proto jsem s hodnocením tentokrát přísnější. ()
Trošku retro a přesto aktuální krimi příběh, který se odehrává v lehce nadneseném a dosti humorném duchu. Spike Lee se snaží prvoplánovaně nedávat najevo, že chtěl hovořit v prvé řadě o bílých rasistech, proto do filmu zakomponuje i nějaký ten vyhraněný černošský spolek, ale přijde mi, že ten je ve filmu jen na oko. Kromě toho jsou Klansmani docela povedení. Adam Driver také poslední roky docela boduje. 7/10 ()
Univerzální přístupnost BlacKkKlansman vychází z celkového zacílení filmu, který na rozdíl od Leeho předchozích snímků, nekáže jen k jedné divácké skupině. Ačkoli by to mohly název a částečně i propagace filmu naznačovat, BlacKkKlansman nestaví na opozici ras, nýbrž na opozici postojů, ideologií a východisek. Konkrétně proti sobě staví na jedné straně rasismus, xenofobii a nenávist a na druhé právo, sounáležitost a sebeuvědomění. - více v recenzi pro ČRo ()
Agitátor Spike Lee je tentokrát (tradičně) na překážku filmaři Spiku Lee. A tak si dobrý film vyloženě hnojí tím, že se nespokojí s náznaky, nevyřčeným mezi řádky a divákovou inteligencí, ale má (tradičně) potřebu na plnou hubu sdělit, co má na srdci a jaké nadčasové paralely chce načrtnout. A tak tu a tam postavy deklamují, tu a tam jsou tu na sílu zakomponovány dokumentární záběry ze současnosti apod. Což však (tentokrát) je vyloženě na přes držku, protože v jádru toho filmu to vše je i tak. Navíc se sympatickým nadhledem a filmařsky i herecky na výši. ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (26)
- Natáčelo se ve státě New York (USA). (Varan)
- „Ron má pořád členskou kartičku Ku-klux-klanu. Při natáčení ji dal kolovat a najednou bylo všechno opravdovější,“ řekl herec John David Washington o skutečném, dodnes žijícím policistovi Ronu Stallworthovi, který byl předlohou jeho postavy. (Zdroj: Aktuálně.cz)
- Patrice (Laura Harrier) je smyšlená postava. (tom.nosek)
Reklama