Réžia:
Julius ŠevčíkScenár:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (viac)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnom vyrástol na začiatku tridsiatych rokov dvadsiateho storočia mimoriadny dom - majstrovské dielo modernistickej architektúry z betónu a ocele z dielne slávneho architekta von Abta. Stredobodom domu je Sklenená izba, nad ktorou sa tají dych. Von Abt túto jedinečnú stavbu navrhol pre bohatého podnikateľa Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a ich rodinu. Sklenená izba sa stáva nielen architektonickým skvostom, ale aj synonymom krásy, modernosti, otvorenosti, rovnako tiež symbolom nádeje mladého československého národa, symbolom budúcnosti.
Rodinný život, aký si Liesel vysnívala, prestúpený svetlom a pokojom priezračného priestoru, naplnený láskou a umocnený vzťahom s nerozlučnou priateľkou Hanou, však nemá dlhé trvanie. Viktor je Žid a Európu čím ďalej tým viac zahaľuje tieň nacizmu. Rodina sa pripravuje na odchod do exilu. Ďalšou ranou je pre Liesel bolestné zistenie, že Viktor má pomer s mladou ženou Katou, ktorej ako vojnovej utečenkyni, poskytli vo svojom dome azyl. Liesel sa čoraz silnejšie upína k Hane. Kým ona je však vo svojich citoch rezervovaná, Hana je voľnomyšlienkárka, ktorá si rada užíva všetko šťavnaté, čo život prináša. A hoci Liesel cíti, že za ich priateľstvom klíči niečo viac, bráni sa tomu dať priechod. V panike a zmätku, ktoré sprevádzajú nemeckú inváziu, Landauerovci za dramatických okolností utekajú z Československa. Vila však zostáva a jej príbeh pokračuje. Hana a jej manžel Oskar, právnik Landauerových, sa rozhodli v Brne zostať. Vďaka pomeru s nemeckým leteckým konštruktérom Stahlom sa pred Hanou otvorí možnosť návratu do magickej Sklenenej izby a ona oživuje spomienky na Liesel a predvojnovú dobu plnú nádeje. Nútené odlúčenie akoby posilňovalo ich vzájomné city. Obe ženy si píšu bez toho, aby sa dočkali odpovedí a dozvedeli sa, aký je osud tej druhej. Po vojne je vila zničená, okná rozmetala bomba. Nádej, ktorú Sklenená izba symbolizuje, však zostáva.
(Garfield Film)
Recenzie (239)
Četl jsem knihu a musím prohlásit, že tak slabý film realizovaný dle literární předlohy jsem už dlouho neviděl. Herci bez charismatu postav v knize. Typově nevhodní … zejména Kata Scénář s nepochopením základních dějových linií. Nudná , doslova uspávací kamera. Pane Ševčíku , při vší úctě k Vám, nejste von Trier, pouze jeho neuspěšný plagiátor. 1* za snahu ()
Přehlídka strnulých a toporných dialogů, nepřirozeného mejkapu, náhodného Vintage oblečení, souložení a špatně napsaných dialogů, až se člověk ztrácel v pseudoději. ()
Hvězdička za úžasnou kameru, hvězdička za výpravu a krásné účesy Carice van Houten a dál už tak nějak nevím. Film si příliš neodpovídá s předlohou, což by bylo spíše na další hvězdičku, jen kdyby to někdo smysluplně sestříhal a nějak mi objasnil, co vlastně byla cílová skupina diváků a co jí chtěl autor sdělit. Mladí či staří, cizinci či Češi, všichni jsme se v počtu 12 lidí nakonec v tom filmu v kině tak nějak ztratili nebo se nudili (aspoň první polovinu). Vlající záclony a závěsy ve mně na místo poetického naladění potom jen vyvolaly utkvělou představu, že je musím doma v létě vyměnit, slepé dějové odbočky jako dítě odjíždějící vlakem vyvolaly zase očekávání, že se bude něco dalšího dít a ono nic. Pro našince bylo připomenutí českých reálií zdlouhavé, pro cizince nepochopitelné a chlapi to nakonec vyhodnotili tak, že tam byly aspoň pěkný ženský. Tož nevím, podle mne ten film měl příliš mnoho různých ambicí a dojel na mizerný střih. A tak jak říkal můj dědeček - příliš mnoho psů, zajícova smrt. ()
Český režisér natočil knihu uznávaného britského spisovatele, do hlavních rolí obsadil evropské herce. Mohla to být událost, ale tvůrci snímku nezahrnuli nic pořádného ohledně architektury a vymazali knižní úvahy o povaze doby či lidí. ()
Nevedel som o čom je tento film. Myslel som si, že by to mohlo byť o delení ČSR. Nebolo. A stále neviem o čom bol tento film. Je fajn vedieť ako vznikla legendárna vila. Ale to je asi všetko, čo sa tu dá zhodnotiť. ()
Beru tento film jako poctu obdivuhodnému architektonickému dílu.Podíváte-li se dovnitř a nasajete atmosféru už nikdy na něj nezapomenete tak jako přítelkyně majitelky z tohoto filmu. ()
Pokus o európsky veľkofilm dopadol zle. Film je čudne podaný, zostrihaný a taktiež po hereckej stránke to nie je ono. Nebyť prvku slávnej vilu bolo by to ešte horšie... ()
Nemůžu hodnotit, nevydržel jsem, nudné, utahané, zklamání :-/ ()
Natočit záživný film, jehož hlavní postavou je barák, není úplně snadné. Zvlášť, když lidské osudy jeho obyvatel přináší pouze slabou telenovelu. Vidět se to dalo, ale žádný zázrak to nebyl. ()
Smutné je, že na celém filmu je nejzajímavější pouze naše brněnská vila. Nezasvěcení vůbec nemůžou tušit, co se ve filmu děje a ani v jakém v roce. Děsnej scénář, hroznej dabing. ()
Řemeslně skvělé, ale příběh na prd. ()
Fakt, že je scénář slátanina, lze strávit. Obsazení sotva průměrnými zahraničními herci však nikoliv. Více než hlavní role přesvědči i Karel Dobrý coby řidič. ()
Poněkud dějově prázdný film. Ani světoznámá vila netáhne tak, jak by se dala ve filmu využít. A to je škoda, protože je vidět, že prostředky na natočení pořádného evropského filmu byly. A herecké obsazení je také výborné a velmi sympatické. Jen v tomto případě trochu nevyužité. A to je velká škoda. ()
Přátelé, opět jste úplně vedle..... Tohle není dokumentární film o vile Tugendhat, ale příběh o dlouho nenaplněné lesbické romanci.....rozhodně bych to do koše neházel, hlavní hrdinky jsou zajímavé. ()
Čekal jsem film, který představí slavnou vilu ve své hlavní roli - jednak vizuálně, ale hlavně jako významný symbol moderní architektury a architektonickou ikonu Brna a přiblíží její úlohu pro Československo a pro Brno za první republiky i v poválečném a komunistickém období. To vše je ale upozaděno za "milostným" příběhem dvou žen, který byl navíc příliš utažený a cudný (s přítomností Carice van Houten bych očekával větší odvaz) a vztahovými minipříběhy dalších obyvatel domu, přičemž charaktery postav jsou vykreslené vesměs plytce a bez větší hloubky. Problémem je i scénáristické spojení celého díla. Vybočování z kontextu a náhlé střihové poskakování v ději bez vysvětlení předešlého záměru působí nesoudržně a jakoby "ať už to konečně máme u konce". Škoda, že nebylo lépe využito prostředků (určitě ne malých), umění domácích i mezinárodních hereckých es a potenciálu, který téma nabízí. 45%. ()
Pozreté dvakrát, prvykrát som totiž niekoľkokrát prispal. To je signál na maximálne dve hviezdy, no silná aura Villy Tugendhat dala filmu druhú šancu, napokon s troma hviezdami. Vo veľkom kontraste je však samohybná emócia stavby ako takej a filmovo nie veľmi podarená, až umelá snaha o príbeh domu, ktorý si prešiel divokým 20 storočím v podobe úspešných rokov 30tych, tragédie II. sv. vojny, krutých 50tych rokov, pražskej jari, a následnej tvrdej normalizácie. Holt, emóciu Pelišiek to nemalo ani zďaleka, aj keď sa film zakladá na reálnych udalostiach. A keď už príbeh tejto Villy, tak absencia Klaus-Mečiar rokovaní o rozdelení Československa je neospravedlniteľná. Nenútene pôsobil aj príbeh lásky dvoch žien, skvelé boli kostýmy, dobovosť a samozrejme nádherné interiéry nielen Villy, ale aj iných lokácií. ()
Neurazí, ale ani nenadchne. Trailer byl lepší, než celý film, bohužel. ()
Asi jsem ovlivněná knihou. Atmosféra ve filmu je zachycena docela dobře, ale jinak mě celkem zklamal. ()
Je neuvěřitelné, jak s takovým tématem, s tak výbornými herci, kamerou, výpravou, s takovými možnostmi a prostředky, dokázal režizér vytvořit tak jalový film. Jedno velké navoněné nafouknuté nic. ()
Skleněný pokoj vznikl v česko-slovenské koprodukci za účasti České televize !!!! Děkuji tedy tímto "prý veřejnoprávní" televizi, že jsem na tuto příšernou hovadinu taky přispěl, ač nechtěně a proti mé vůli. ()