Green Book

Řidič slečny Daisy naruby. Milý, posmutnělě vtipný a nekonfliktní lidsky hřejivý snímek na vážné téma. Akorát neříkající nic, co by ostatní obdobně milé, posmutnělě vtipné a nekonfliktní lidsky hřejivé snímky již dávno neřekly s nemlich stejně milým, posmutnělě vtipným a nekonfliktním lidsky hřejivým gustem. Není to tuctové jen díky fungující dynamice ústředního dua; byť na Mortensena v "echt italském bezmála parodickém módu" si jeden musí značnou chvíli zvykat. (27.01.2019)

Nalézání Lessníka ryloudyt, ovšem s korektním apgrejdem dle nejnovějších sluníčkářských geopolitických trendů. V Nalézání učil velký bílý kulturní Šón driblujícího negra artikulovat a nepolámat moc pastelek při podepisování se. Světopořádek se ovšem za těch 19 let konečně dostal do nedemagogických kolejí multikulti štěstí, od zrušení otroctví se to tu ve skutečnosti začalo hemžit renesančními senegalskými vzdělanci a zanedlouho i 1. Římskokatolická a.s. bude nucena veřejně přiznat, že Ježíš byl jasný Afroizraelita a gej, načež vypukne na trhu barev – laků krize s ebenovou hnědí a fuchsiově růžovou na bederní roušky, protože při tom počtu pohádkových model k přestříkání to Balakryl nebude stíhat vyrábět. A tak nám nyní citlivý čokoládový homointelektuál konečně korektně kultivuje lopatisticky buranskou rasistickou bílou hubu, až jako obvykle převede Mekkárty Zázračného Štefana bez úrazu přes přechod a eben se slonovinou splynou v perfektní harmonii sdružených barev Benetonu. Každopádně, ač kýčovitě vykalkulovanou a s demagogicky prvoplánovým pohádkovým afrorasistickým podtextem, jedná se o veskrze příjemnou a místy i vtipnou záležitost, kde každou další přesně očekávánou rektobolnou scénu vyhlížíte s netrpělivostí otylé hospodyňky, až ji konečně zhasne kontrolka nahřívání na žehličce. Maršmelous Ali definitivně vyvrátil, že si Čokooskara za toporný štěk v Můnlajtu zasloužil jen proto, že překročil povolenou dávku pigmentu po hysterickém ječení xenofobní krávy Džády Pičr Kovářové, a je zde jednoduše naprosto skvělý a xežrání. To naopak mohutně přemejkapovaný a pouťově dobarvený dánský Čaroděj první kategorie, ač jinak velmi solidní herec, s tímhle partem šlápl do hovna, brutálně to nedával, přičemž s přiblblým akcentem, retardovanou gestikulací a urputným přehráváním vypadal, jako by se Funes snažil o Kmotra, a toho mafiánského ranaře spíše parodoval. A to je přitom v Holém údu nativních Italů skoro jako židů. Asi jim v tom ty jejich rasistické odbory zakázaly hrát. (28.01.2019)

Driving Mr. Mahershala? Škoda, že se Viggo musel utkat s Rami Malekem, kterému to nešlo nedát. Zde se po Eastern Promises opět obdivuhodně vytáhl. Marshmala taky skvělej. Film je ale tuctová hollywoodská šablona, sice s dobrým srdcem a nádherně vyprávěná, ale bez špetky filmařské invence. (06.03.2019)

Zábavné, vtipné a atmosféra 60.let jako by přímo dýchala z plátna. K filmu jsem původně vzhledem k Oscarům přistupoval s despektem ale musím pokorně uznat, že jde v mých očích nakonec o zaslouženého vítěze s brilantním hereckým výkonem Mahershala Aliho. Dlouho mě žádný jiný film tak nepobavil a i po druhé projekci nejdu s hodnocením dolů. 90% (13.04.2019)

Současná společenská objednávka je z toho bohužel cítit až příliš, ale naštěstí je to prostě dobrej film. V průběhu jsem si dělal srandu, že je to typická Oscarovka. Černej pianista a že by třeba mohl bejt ještě teplej....o pár minut později... Nehledě na tyto "povinné" atributy je to prostě fajn lidskej příběh s vynikajícími herci. Viggo Mortensen se sice na Itala vůbec nehodí, ale bavil mě i tak. A to jméno Tony Držka je super. (24.02.2019)