Green Book

Poutavý film o americkém rasismu doby, kdy ještě platily zákony Jima Crowa, kdy se JFK teprve snažil (jižanským republikánům i demokratům navzdory) protlačit Kongresem svůj revoluční zákon o občanských právech (což se podařilo až LBJ rok po atentátu na JFK) a kdy se pomalu rostoucí střední třída Afroameričanů raději začala přiklánět k individualistickému automobilismu, než by podstupovala ponižující segregaci v hromadných prostředcích. Příběh bohatého černošského virtuóza a jeho bílého buranského řidiče sice sleduje poměrně průhledné moralistní schéma a film občas balancuje na hraně (morálního) kýče, vždycky to ale nějak ustojí na té "správné" straně, takže mi výsledek v tomto ohledu vůbec nevadí. Film přesvědčivě přibližuje atmosféru doby a střet diametrálně odlišných kultur & tříd; neomezuje se na umělou binárnost rasismu, ale poukazuje na obecnější problém předsudečnosti a zápasu o lidskou důstojnost. V postavě Dr. Shirleye (skvělý Maharshala Ali - můj favorit na Oscara za vedlejší roli) vidíme člověka stísněného rasismem (a pokrytectvím) bílých i šikanou pro jinakost (ať už si pod tím představíme cokoli - vzdělání, povahové vlastnosti, sexuální orientaci apod.) ze strany černých. Že je toto téma aktuální i 56 let od Shirleyho koncertního turné po americkém Jihu je myslím zřejmé např. po letmém nahlédnutí do statistik, které potvrzují rostoucí trend počtu rasově motivovaných zločinů. A vlastně se stačí rozhlédnout kolem a poslouchat... (True story, Česko, 2018: "Co tam dělá ten čmoud?!" zeptal se pohoršeně při pohledu na skupinovou školní fotku, na níž je mj. učitelka tmavé pleti, spořádaný otec dvou dětí a nositel PhD v technickém oboru, který působí v akademickém prostředí. A toto "čmoudění" slýchávám až nezdravě často a od spousty dalších lidí... End of true story). (07.02.2019)

Obyčejný film o dvou naprosto rozdílných lidech, které okolnosti svedou dohromady a musí spolu pár týdnů vyjít. Kromě vážných scén se i sem tam tasmějete. Oba herci se svých rolí zhostili skvěle a zahráli to přirozeně, ústřední duo má tak díky nim skvělou dynamiku. Vůbec jsem se u toho nestihla nudit. Tady je příklad toho, jak se film o rasismu dá natočit s grácií a že se ani nemusí moc tlačit na pilu. 4* (30.01.2019)

Zábavné, vtipné a atmosféra 60.let jako by přímo dýchala z plátna. K filmu jsem původně vzhledem k Oscarům přistupoval s despektem ale musím pokorně uznat, že jde v mých očích nakonec o zaslouženého vítěze s brilantním hereckým výkonem Mahershala Aliho. Dlouho mě žádný jiný film tak nepobavil a i po druhé projekci nejdu s hodnocením dolů. 90% (13.04.2019)

„OČEKÁVÁTE, ŽE PRO VÁS BUDE PRÁCE PRO ČERNOCHA PROBLEMATICKÁ?...“ /// Italská komunita v N.Y., Bronx, čmoudi a USA šedesátejch let. Teda hlavně „rasistickej“ jih. Tam má totiž namířeno Dr. Don Shirley, na klavírní turné. A bodyguarda mu dělá Tony „Zobano“, obdařenej schopností potírat problémy. Sice čmoudy moc nemusí, ale potřebuje prachy… Ftipnej námět. Vůbec, toho vtipu, na to, jak je to vážný téma, je tady celkem dost. Mezi Mortensenem a Alim chemie funguje parádně, a dialogy mezi „vobyčejným“ Italem a inteligentním černochem vytvářejí podobnou náladu, jako třeba ty v Nedotknutelných, ke kterejm má film pocitově blíž, než k nějakejm Osobním strážcům. Navíc se mi líbí, ta idea, která platila už za Hitlera - chceš se pomstít rasistům? V něčem vynikni! (Taková rada pro cigány…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy inspirovaný skutečností. 2.) O existenci Zelený knihy jsem neměl tucha. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. (23.02.2019)

Jméno Peter Farrelly mohlo svádět k dojmu, že Mahershala a Viggo budou neobvyklá siamská dvojčata, která na jihu zažívají buranská dobrodružství založená na kontrastu, primitivitě a vyměšování, ale předsudky jsou od toho, aby se bořily.. Roadmovie postavené na pozitivních pocitech, uvolněnosti, s kterou je podáno i téma rasové segregace a především projevu ústředního dua, mezi kterým nefungovala chemie, ale přímo fyzika, protože obě ozubená kola Ali i Mortensen do sebe zapadla tak, že to soukolí bromance o samotě a přátelství dala do pohybu s naprostou lehkostí. Nejlépe to jde poznat na závěru, který se očekávaným vánočním klišé šikovně vyhnul, aniž by na ně zanevřel a vy víte, že za těch osm týdnů si navzájem dali to, co už jim nikdo až do konce života nemůže vzít. Slova jako kalkul, plochost a politická korektnost tentokrát nestačí na srdce a důstojnost. A pokud máte něco proti tomu, sežere vás s barbecue omáčkou Tony Lip a zbytky hodí na cestu veverkám.. (26.02.2019)