Traja veteráni

Asi jediná pohádka, kde se mluví o cigaretách s vembloudem. Nejspíš právě na tomhle jsem se naučil vnímat kinematografii. Pokud tomu říkáte pohádka, nesmíte si představit laciné namalované kulisy, moralizující scénář a herce, kteří se to snaží mít co nejrychleji za sebou. Adaptace Werichovy povídky (tomu se vážně nedá říkat pohádka), která měla pro autora velký význam coby jakési životní i literární resumé, se ujali Lipský se Svěrákem. Zfilmování je celkem pietní a tam, kde se od předlohy v detailech odchyluje, je to jen ku prospěchu věci (přidání spousty vynikajících a zcela nedětských gagů, jako ten s celníkem, a bitevních scén). Samozřejmě velkou úlohu hraje skvělá atmosféra, výborné, jaksi mimočasově surrealistické prostředí Evropy na přelomu 18. a 19. století (taky si pamatujete tu scénu, kde nos, změněný v jakéhosi hada, proplouvá Evropou?), a především postavy, které jsou (což je v pohádkách naprostá výjimka) psychologicky promyšlené, jednoznačně motivované, inteligentně jednající a především mistrně zahrané. Trochu to kazí divné písničky, ale dají se přežít. Nejspíš nejinteligentnější česká pohádka. Salcburk....tam jsem taky nebyl... (17.09.2008)

Na Třech veteránech mi odjakživa z některých věcí trnou zuby, ale není jednoduché je pojmenovat. Nejspíš to bude souviset s tím, jak si Svěrák na Werichovu lyrickou a docela temnou povídku navěsil své lidové humory a proklamativní „moudra“ zjednodušená až k úplnému vyprázdnění (on je rozdíl mít srdce a nenudit se navzdory chudobě a krachům, anebo jásavě vykřikovat, že jedno vadí a druhé ne), a pak taky s pocitem jakéhosi zálibného alibistického rochnění v malosti, lenosti, křiváctví a stádnosti „těch druhých“. A je to snad jediný film, kde jindy precizní Čepek podle mě hraje hluboko pod své možnosti. (29.08.2015)

Nesmrtelný příběh, nesmrtelná trojice Rudolf Hrušínský - Petr Čepek - Josef Somr, co víc k tomu dodávat. Výborná pohádka obdařená skvělou zápletkou, humorem i hereckými výkony, které vás neomrzí ani, když se na to podíváte už po Xté. Jako malý jsem jim záviděl ty jejich kouzelné předměty, ale nejvíc mě vždy dostal strom frňákovník a následné trampoty nosánku princezny Bosany. (04.04.2018)

Polopatická pohádková fraška jakoby z dílny Járy da Cimrmana. 1) Pohádka pro dospělé nebo pro děti? Děti cimrmanovský humor asi moc nechápou. Dospělé patrně nenadchne polopatická naivita mravních ponaučení, kterými Werich, ani Svěrák s Lipským nešetřili. 2) Film zaměstnal tvůrčí špičky tehdejší doby - od cimrmanů, Lasici a Satinského, Hrušínského, Somra, skladatele Uhlíře až po Jana Švankmajera, a je to vidět. Typicky cimrmanovské pojetí a vtipy jsou vskutku nesmrtelné. 3) Přesto však to není film, který bych si pouštěl opakovaně nebo u kterého bych seděl pribitý na židli. Ani neumím přesně vyjádřit, proč. (08.08.2009)

Na tomhle filmu jsem v podstatě vyrůstal a už ani nespočítám, kolikrát jsem si ho pouštěl na staré dobré VHS. Ono jen sledovat pány Hrušínského, Čepka a Somra je pořád obrovský zážitek, navíc za doprovodu nestárnoucí písničky "Není nutno" a s typickým Svěrákovským humorem, který nemá v českých komediích obdoby. Princezna se mi sice nikdy moc nelíbila, ale ten frňák měla vážně parádní.. (25.12.2012)