Srdečný pozdrav zo zemegule

I z dnešního pohledu dokonalá satira tehdejšího způsobu života, z něhož jsme si do současnosti přenesli snad jen to nejhorší. Plné vtipných a tragikomických, někdy spíše tragických postřehů o naší slavné civilizaci, a plné dokonalých hlášek (Jen nudle ne, Ukradli mi auto, Vesmír je zakřiven takto, My tady normálně zahýbáme, Jsem křišťálová studánka, napij se ze mne, Nemáte sirky, pane doktore?, Sedm miliard v prdeli...). Režisér Oldřich Lipský prostě uměl, dokázal těm filmům dát určitou nadsazenou atmosféru a udržel je koncepčně od začátku do konce. Například u jeho posledního filmu, který nedokončil, je velmi zřetelně poznat ta tlustá čára, kde Lipský skončil, a kde Podskalský nedokázal úspěšně navázat. Plus zde nesmíme zapomenout na dokonalé dokumentující Jiránkovy animace. (07.12.2014)

Na smetisku pristane mimozemská loď maskovaná za smetný kontajner a z neho vylezú dve rozkošne debilné kreatúry v oblekoch aby tu skúmali pozemský život. Návštevníci z kozmu spôsobujú chaos všade kam vkročia, chlastajú saponát a keď dostanú pracovný záchvat tak vykopú kanál, ale ukazuje sa že ľudia na zemi sú v skutočnosti omnoho väčší exoti ako párik naivných ufónov ktorí skúmajú či je čakan ovládaný na diaľku z centrály. Pretechnizovaný les s vypchatou kukajúcou veveričkou a medveďmi vo fronte na jedlo, alebo vedátorský pomätenci na medzinárodnom sympóziu o vesmíre jasne dokazujú že kto je skutočný mimoň. Alebo tá scéna keď santusák hodí do automatu gombíka a vyjde odtiaľ fľaša rumu priviazaná na reťazi, he-he. Lasica a Satinský sú v najlepšej forme a trieskajú úžasné sprostosti na čele so "zatracenou skurvenou robotou". Nádherná debilina, vždy som to žral. (05.06.2013)

Po dlouhé době jsem se na to podíval a zase se mi naskytnul jiný pohled. Nevím, jestli bych se dokázal dívat na jinou dvojici, než je Satinský a Lasica. Pokud už se na to podíváte, rozhodně si počkejte na poslední třetinu. Břežkovou a Kretschmerovou s nechutně vybroušeným pražským přízvukem a ještě nechutnějším smíchem si prostě nesmíte nechat ujít. Asi nejlepší byl divotvorný mechanický les s jedinečným komunikačním zařízením HITACHI. A nečekal jsem, že i přes současnou dobu zde byla zmíněna i postava prof. Cimrmana. Nabízí se otázka, kdy tento nedoceněný velikán zemřel... (18.03.2012)

Je to půvabná lehká satira na lidskou společnost. Na společnost, která je zaměřena k hromadění věcí, takzvaná konzumní společnost. Na společnost, která si nedokáže vážit svého přírodního přirozeného prostředí a vše se snaží přetvářet k obrazu svému. Na společnost, která má tendenci vše automatizovat a standardizovat. Na společnost, která považuje práci za smysl života, protože za ní dostává peníze, za které může hromadit další věci. Na společnost, která práci nesnáší, protože je to protivná povinnost. Na společnost, která velmi nerada mezi sebe přijímá někoho, kdo se nějak odlišuje. Rozhodně to není tak bláznivé a legrační, jako jeho dřívejší filmy. Ale mimozemšťan A (Milan Lasica) a mimozemšťan B (Július Satinský) krásně hravě a ironicky pozorují a komentují život lidí, který je tak nepochopitelný a krásný v maličkostech a svou naivním pozorovatelstvím a zkoumáním neustále komplikují život doktoru Jánskému (Jiří Menzel). (22.12.2009)

"Jestliže ve vesmíru platí stejné zákony jako na Zemi, pak by eventuální obyvatelé jiných planet museli zákonitě zblbnout jako my." V tomto filmu ožil svět Vladimíra Jiránka, do té doby známý jen z kreslených vtipů a filmů. Město je jedno velké sídliště, automaty vydávají jídlo a pití všeho druhu, obří skládka dělí město od přírodní rezervace s pevnou otevírací dobou, v níž za peníze zurčí automatická křišťálová studánka a medvědi stojí frontu na jídlo. Opravdu dobré, navíc když ústřední postavy hrají Milan Lasica a Július Satinský. Typický Jiránkův humor se dobře doplňuje s Lipského bláznivinami... Jen to bývalo mohlo být kratší, aby zmizelo pár hluchých scén. Tři a půl. (23.01.2015)