Maniak

Maniac si půjčuje od Gondryho, Kaufmana, Gilliama a Wachowských, ale i přes seriálovou stopáž nedosahuje hloubky ani jednoho z jejich děl. Chybí mu jasná vize, která by všechny ty hravé prvky spojila do smysluplného celku. Je málo divný na skutečný surrealistický bizár a zároveň moc roztříštěný na to, aby nabídl nějaký společenský komentář nebo dal všem postavám uspokojující vývoj. Naštěstí hlavní duo zůstává zajímavé po celou dobu a Hill se Stoneovou si tu střihli opravdu nezvyklé role. Je to roztomilé a plné pěkných nápadů, ale bohužel jsem si z toho dokázal odnést jen povrchní potěšení ze stylu a netradičního vyprávění. To je na seriál, který se zabývá psychickými nemocemi, traumaty a otázkou osobního štěstí, trochu málo. (11.05.2019)

Ono to má zajímavej námět i atraktivní future-retro stylizaci, ale je to tak šíleně mdlé, bez záběru a vyprázdněné, že prvních pět dílů byl porod a s dalšími pěti jsem už nehodlal ztrácet čas. Chápu, že to má odrážet vnitřní rozpoložení těch postav, ale v tom je asi ten problém. Postavy nejsou dostatečně zajímavé ani sympatické, takže mi jejich (do pátého dílu nastíněné) duševní problémy přišly nehodné další pozornosti. Ema Stone se chovala jak piča ke své mladší sestře a zkazila každej "hezkej" moment tím, že si vyfotila podpaží. Při jednom takovém zbytečném projevu zákeřnosti měla nehodu a její sestra zemřela. Ona se trápí a pomocí nějaké drogy se do toho okamžiku navrací, čímž se opakovaně vystavuje traumatu...blablabla. Neni to dobře vykonstruované. Vůbec jsem do toho nebyl zainteresovaný, což je problém, pokud mám investovat 6,5 hodin. Pamatovat si budu hlavně pod bradou houpající se lalok Johana Hilla (zhubl). (30.05.2020)

Maniak je zo súdka veľmi divných sci-fi sérií reznutých humorom, surrealizmom a neuchopiteľnosťou, ako napríklad Mrs. Davies. Tá ma však vďaka tomu, že bola ešte o jeden výrazný stupeň divnejšia a nepochopiteľnejšia upútala o niečo viac. Ale skutočne len o chlp. Áno, ak by to dostal na starosť Gondry alebo Jonze, seriál by zrejme upútal väčšou odviazanosťou viac ľudí, avšak tam, kde Fukunaga nestíha, zastupujú ho áčkoví herci. Je pravdepodobné, že na druhé pozretie človek docení viacero detailov a aj samotný celok, avšak osobne sa k nemu asi už nevrátim. (01.02.2024)

Další záležitost, které jsem se přes rok úspěšně vyhýbal a je naplněná nádechem jakési zvláštní poezie a pozitivismu a přitom pojednává o současnosti a zlomených, osamělých, smutných jedincích (v tomhle mi to připomnělo 'Her' s Phoenixem). Fukunaga z toho vykouzlil takovou příjemnou záležitost, fantaskní a v momentech ujetou (hodně jsem se bavil všema postavama vědců - Justin Theroux a Dr. Azumi byla něco), ale přitom ne přepálenou nebo matoucí... i přes zápletku a věci, kterými se zabírá 'Maniac' nikdy nesklouzává do černočerných vod deprese. Michel Gondry any1? (02.01.2020)

Dobře. Krapet víc přilepšuji, ale má to svůj důvod. :D Začátek je poměrně na diváka pomalý a krapet divný. Občas se tam vyskytují prvky, které vám připadají dost ujetý, ale postupně tato minisérie nabírá takovou hloubku, že si ty hlavní protagonisty zamilujete (především postavu Emmy Stone ale i ostatní si oblíbíte). Závěrečné rozuzlení je strašně dojemný. I slza ukápla a to se mi moc nestává. :D Z toho důvodu to musím vyzdvihnout a rád si to někdy i znova zopakuji. (06.09.2022)