Cobra Kai

Tvůrci se zamýšlí podle jakých pravidel má smysl žít a nesnažit se vidět svět černobíle. Ukazují stupiditu osmdesátkového popu, ale zároveň čerpají z jeho stylovosti a touze být excentrický a vše přehánějící. Daniel a Johnny se snaží do teenagerů principy osmdesátek vštípit. Ti ale zjišťují že se podle nich nedá žít. (03.12.2020)

Co je pro mě nejvíce s podivem je fakt, že si původního Karate Kida vlastně ani nepamatuji, natož abych byl fanouškem. Tento sequel mě však přesto naprosto dostal a považuji ho za jeden z nejlepších seriálů poslední doby, kde i neznalost původního díla vůbec nevadí. Málokterému dílu se podaří perfektně vybalancovat a vytěžit jak sentiment osmdesátek, tak moderní prvky současných seriálů. Snažil jsem se přijít na to, proč se mi seriál tak líbí, potažmo proč je tak dobrý: nostalgie samotná již dnes nestačí. Tvůrci však prozíravě, ba moudře začlenili několik stěžejních prvků. Zaprvé, zaměřili se rovnoměrně jak na starou generaci tak na nově příchozí, čímž efektivně přilákali v podstatě všechny majoritní divácké skupiny. Dále tu zafungoval humor, který se nebojí si dělat srandu z originálu i z dnešní, někdy dusivé, politické korektnosti (zvlášť z pohledu postav starší generace). Karate jako takové doznalo zlepšení, i když bitky ála Daredevil nečekejte. Mistrovský tah však byl zaměřit se tentokrát na Johnnyho (William Zabku) jako nového protagonistu. Má jednoznačně největší charisma i herecké vlohy (zvlášť očima hraje výborně) a svoji roli ztrápeného senseie zvládá s bravurou. Vlastně celý cast je na jedničku, navrátivší se oduševnělý Macchio má také své kouzlo a mladá garda má talent. Když si Johnny v prvním díle poprvé nandal černou čelenku a zaujmul bojovou pozici, načež se objevilo stylové logo Cobra Kai, zažil jsem cosi podobného nirváně. (29.09.2020)

Jsem teprve na zacatku, ale ten hype okolo nelhal: nenapada me moc moznosti, jak jinak a lip dneska dustojne, ale pritom zabavne navazat na celou serii filmu Karate Kid a soucasne zachovat jeji originalni poetiku, vcetne tech roztomilych klise. Tady jste hned jako doma, at uz jste teenager (otestovano na vlastnich detech, ktere se samy pridaly ke sledovani, reagovaly otazkama a na chvili odlozily mobily), nebo rodic - boomer, u kteryho se nostalgie a vzpominky misi s pochopenim pro soucasne osudy i myslenkovy pochody hlavnich hrdinu - ty jsou sice ukazany polopate, ale s ironii, jez odkazuje uplne presne na neuralgicky body nejen samotnyho Karate Kid, nybrz cele spolecne generacni zkusenosti konce 80. a zacatku 90. let. (30.08.2020)

Danielsan není akční hrdina, neumí a ani se nesnaží předstírat, že ovládá karate (o to víc je znát, když zaskakuje doublér), ale o to vůbec nejde, seriál se veze na vlně kultu a jde mu to moc dobře. UPDATE. 1. série je hodně fajn, 2. série už trochu polevuje, ale pořád dobrý, 3. je masakrální nostalgická pecka (04.11.2018)

80.léta stále žijou a Ralph se Zabkou jsou pořád sympaťáci. Není na TV scéně v současnosti jiný seriál (zejména jeho 1.série), který by tak vkusně a chytře pracoval s NOSTALGIÍ, jako právě Cobra Kai. Ale i bez ní je to pořád skvěle odvyprávěný příběh, který stojí na svých nohách, dílem jako absolutní osmdesátkové béčko a zároveň jako depresivní (ale přesto svým způsobem vtipná) sebereflexe mužů středního věku. Pro mě nejpříjemnější seriálové překvapení posledních let, a to se mi původně do něho vůbec nechtělo. (15.09.2020)