InJo

Do cca 13. série možná nejlepší komediální seriál všech dob (genialitu a dokonalost některých dílů jsem doteď nerozchodil). Originální a bláznivé zápletky, specifická animace, absolutně kultovní postavy (od Homera přes Nelsona až po fenomenálního skrčka a věčného otloukánka Hanse Molemana) a hlavně naprosto úžasný styl humoru, který obvykle lavíruje někde na pomezí milé parodie, trefné satiry a nádherně absurdní černé komedie. Celoživotní láska, z níž (doufám!) nikdy nevyrostu. 90 % (symbolických 10 % strhávám za neschopnost skončit v nejlepším, která tenhle poklad bohužel stále více kvalitativně rozmělňuje)

Neskutečně napínavý, naprosto strhující a možná vůbec nejlepší dramatický seriál, jaký jsem kdy sledoval. Plný výborných herců a nečekaných, dech beroucích zvratů. Kiefer Sutherland je jako nekompromisní agent protiteroristického oddělení Jack Bauer prostě neuvěřitelný (za tuto roli získal i Zlatý glóbus) a někteří záporáci jsou tak lahůdkoví, že při takřka každém jejich objevení se na scéně vám naskočí husí kůže a téměř přestanete dýchat (ti úplně nejlepší se zatím objevili ve třetí a hlavně v páté sezóně). Rychlým tempem, temnou atmosférou, výraznými charaktery, památnými momenty, sympatickou mírou nekompromisnosti, sebevědomým zpracováním - tím vším si mě tahle kultovní seriálová kombinace politických intrik, špionážních hrátek a akčně-thrillerového rámce postupně zcela získala. Ve svém ranku stále absolutní špička, na čemž téměř nic nemění ani některé kvalitativní výkyvy převážně v pozdějších řadách. S01: 85 %; S02: 85 %; S03: 90 %; S04: 100 %; S05: 100 %; S06: 85 %; S07: 75 %; S08: 85 %

KOMENTÁŘ OBSAHUJE DROBNÉ SPOILERY KE VŠEM SÉRIÍM! ___ Nečekaně šťavnatá pecka plná brutality, krve (byť pouze digitální), slušné (převážně arénové) akce (zpočátku hodně ve stylu Snyderovy 300, což některým divákům asi nesedne), dekadence (velká míra nahoty, sexu a vulgarity v dialozích), intrik, zajímavých postav (mimo Spartaka stojí ještě za zmínku například jeho charizmatický konkurent Crixus, nevyzpytatelný a podlý kariérista Batiatus, či respekt vzbuzující trenér gladiátorů Doctore) a stále se zlepšujícího děje. Excelentní seriálová droga, jejíž scénáristé i režiséři jakoby si s každým dalším dílem byli jistější v podání své vize (ubývá komiksových cákanců krve a dalších pozlátek ve prospěch kulervoucího příběhu), díky čemuž jsou emoce čím dál tím silnější, stejně jako divákova závislost a nedočkavost po následujících epizodách (slastné finále navnadí na druhou sérii úplně nehorázně). Zkrátka starověk krutý, prohnilý, amorální a především zábavný jako snad nikdy předtím! Oproti "ŘÍMU" je to možná tak trochu béčko, ale mě osobně počáteční osudy thráckého otroka a gladiátora, který se rozhodl ukázat zkaženým Římanům, zač je toho useknutý loket, bavily a uchvacovaly neporovnatelně víc... S01: 100 % ___ Problém druhé sezóny není ani tak v (nezbytném) přeobsazení titulní postavy (McIntyre je možná ještě charismatičtější než byl Andy Whitfield), jako spíš v neucelenosti hlavního příběhu - rozpadá se tak na několik menších, z nichž skutečné grády mají jen dva (velkolepá záchranná a vyvražďovací akce v pátém dílu a závěrečné dvě epizody, v nichž probíhají zpravidla strhující střety s Glaberovou armádou). A jistá potíž je i se samotným Spartakem, který jakoby zde přestal být ústředním tahounem a stal se jen jednou z mnoha postav - a bohužel jednou z těch méně zajímavých. Kvůli tomu se trochu ze seriálu vytrácí primární podstata Spartakova příběhu... Akční scény jsou víceméně na stejné úrovni jako v předchozích dvou sériích (KREV A PÍSEK a BOHOVÉ ARÉNY, btw POMSTA dějově navazuje i na tento prequel!), a opět platí, že zpomalovačky jsou využívány až příliš často... Zábavu v neakčních scénách opět zajišťují především intriky mezi záporáky (Ashur je opět nebývale slizký, vývoj vztahů mezi Glaberem, Ilythií a Lucretií je dopředu jen těžko čitelný) a různorodé konflikty mezi vzbouřenými otroky (Oenomaus/Gannicus, Crixus/Agron atd.). S02: 80 % ___ Závěrečná řada je naštěstí skoro stejně skvělá jako první. Má podobně dobrý tah na bránu, je v ní minimum zbytečných podzápletek a postav a ze Spartaka je znovu ten pravý ikonický borec, který budí patřičný respekt a je před svými pronásledovateli takřka neustále o krok napřed. Největší devízou VÁLKY ZATRACENÝCH je dle mého ale výborně napsané (příjemně komplexní a nejednoznačné), zahrané a zejména využité trio nových záporáků. Hodně mě bavil smysluplně se vyostřující vztah frajírkovitého Caesara s Tiberiem, Crassovým snaživým, ale nepříliš schopným (a později i nepěkně zákeřným) synem. No a samotný Crassus je horký kandidát na nejlepšího padoucha celého seriálu. Jednak velmi dobrý bojovník (viz hned první díl sezóny), a ještě lepší válečný stratég (navíc ve srovnání s Batiatem, Glaberem či Ashurem je to i o dost méně zákeřná svině). V podání bezchybného Simona Merrellse je Crassus skutečně charismatický "big boss" a je tak Spartakovi naprosto ideálním soupeřem (jejich společné scény, kterých je ovšem bohužel jen pár, mají obrovský emocionální náboj). Z jednotlivých dílů nejvíce vynikají asi poslední tři. V nich jde (vzhledem k blížícímu se konci) už hodně do tuhého - probíhají v nich velké bitvy (alespoň na televizní poměry), umírají stěžejní postavy atd. No a finální epizodu osobně řadím mezi to nejsilnější, co mi televizní tvorba kdy nabídla - jeden velký nářez, ať už jde o velkolepou a napínavou akci, nebo o emoce. SPARTAKUS zkrátka skončil v nejlepším. Díky za to! S03: 90 %

Aktuálně nejlepší a největší fantasy seriál všech dob, a to i s přihlédnutím ke všem případným pochybením (a že jich za těch skoro 10 let rozhodně nebylo málo). Hra o trůny je především fascinující a neuvěřitelně rozsáhlý, rozmanitý a náramně promyšlený fikční svět, v němž se odehrává dost možná nejepičtější a nejkošatější příběh, s jakým jsem měl dosud tu čest se setkat. Genialita, jíž musí oplývat George R. R. Martin, autor knižních předloh, je pro mě jen těžko představitelná, protože aby jeden člověk (s)tvořil něco takhle unikátního, originálního, nebývale monstrózního a významově bohatého (to obsažené množství všelijakých témat, motivů, narážek, odkazů a inspirací se možná ani nedá spočítat), to se prostě jen tak nevidí... "Tradiční" fantasy to sice připomíná jen okrajově (iracionální prvky rozhodně mají své místo, ale ani náhodou nehrajou prim), jinak je to spíš takové (ne)klasicky rozmáchlé drsné (někdy skoro až sadistické) a dospěle pojaté kvazihistorické drama s desítkami postav (z nichž většina touží buď po moci a majetku nebo po pomstě a spravedlnosti), intrik, politikaření a lákavě se rozjíždějících dějových linií. Stylem i celkovou kvalitou by se tenhle seriálový megahit dal vzdáleně přirovnat například k TUDOROVCŮM či ŘÍMU (což je určitě dobrá vizitka), ovšem s dodatkem, že tyto seriály mají ve srovnání s tímto v každém ohledu asi tak 10x menší měřítko. :) Je to plnokrevný, hluboký, poutavý a neustále se vyvíjející a gradující výpravný megaepos, v němž se nešetří působivými dialogy, silnými a nečekanými situacemi, uzemňujícími zvraty, nesmlouvavým zacházením s výborně vykreslenými postavami (u mě zatím vedou čestný a oddaný rytíř Ned, jeho čím dál tím charismatičtější syn Robb a neodolatelný pragmatik Tyrion) a na němž je velice snadné si vypěstovat značnou závislost. Občas se sice možná mluví až moc, ale vem to čert, když všechno ostatní vychází tvůrcům na jedničku (odvážnost a nekorektnost některých scén mě až zarážela). A navíc to úžasně majestátní intro... Zkrátka - zapomeňte na uslintanou Narnii, na epičnost a osudovost si až příliš okatě hrajícího Pottera a jim podobné, protože tohle je hard epic fantasy pro (odrostlejší) labužníky. S01: 90 %; S02: 90; S03: 85 %; S04: 90 %; S05: 85 %; S06: 85 %; S07: 70 %; S08: 70 %

Z mého pohledu takřka ideální "chlapská" zábava. Sympaticky drsné (a na nic "velkého" si nehrající) akční drama s cool hlavním (anti)hrdinou (jenž mi charismatem trochu asociuje M. Fassbendera) a skvělými (a hodně rozmanitými) hardcore záporáky v čele s výborným Ulrichem Thomsenem (a jeho lahůdkovým "podržtaškou", jehož bych za bodyguarda bral okamžitě). Pomalu žádný díl se neobejde bez kvalitní (a většinou velmi brutální a krvavé) akce a šťavnaté soulože. I jako celek to má velmi slušné tempo a spád a snad o žádné epizodě se nedá říct, že by byla zhola zbytečná. S01: 80 %; S02: 80 %; S03: 90 %; S04: 80 %

Komentář se vztahuje k 2.-5. sérii: Bodie & Doyle meet Bond meets Rambo meets 24. Skvělá akční zábava se sympatickou ústřední dvojicí elitních vojáků (Sullivan Stapleton si toho svého drsňáckého frajírka, který s velkou chutí vobtáhne každou sukni v dohledu, strašně dává) bojujících s teroristy a šmejdy všeho typu (a zpravidla ve velmi atraktivních lokacích). Solidní zápletky, hodně svižné tempo, patřičný dějový spád, příležitostný ostřejší zvrat a v neposlední řadě (pravidelně dávkovaná) dobře natočená akce, při níž se municí a explozemi opravdu nešetří. Celkový bodycount je úctyhodný a kvalitní záporáci (islámští radikálové, bývalí členové IRA, ruští mafiáni apod.) taky určitě nechybí. S02: 80 %; S03: 80 %; S04: 80 %; S05: 80 %

Nejdrsnější krimi seriál, jaký jsem kdy viděl. Vedle tohohle jsou všechny ty vystajlované CSI série jenom slaboučký čajíček pro citlivky. Nejvíce fascinující je, že s přibývajícími sériemi kvalita neupadá, ale spíše stoupá (od příchodu druhé nejlepší postavy v podání Foresta Whitakera v páté sezóně se z do té doby "pouze" výborného stane bezmála jedinečný 'badcop' nářez, jenž vývojem událostí, charakterů a vztahů mezi nimi v těch nejsilnějších a nejvypjatějších chvílích doslova bere dech). Když už jsem se zmínil o druhé nejlepší postavě, asi by bylo fér, abych řekl, která je tou prvou. Je to samozřejmě ta hlavní - Vic Mackey, šéf zásahovky (patrně životní role Michaela Chiklise). V historii televizních seriálů dozajista existuje jen málo natolik fascinujících 'týpků'. Člověk, kterého obdivujete kvůli jeho vysoce nadprůměrné (a velmi často projevované) inteligenci a nefalšovanému drsňáctví (takový respekt budí opravdu málokdo), a současně jím opovrhujete kvůli jeho několika neprominutelným činům a celkově amorálnímu smýšlení (před sebou i před ostatními je schopný si obhájit i sebevětší špinavost), které však není ani omylem snadno zařaditelné a definovatelné. Například je dost těžké poznat, jestli mu je vůbec něco svaté (kromě jeho samého) a zda má alespoň nějaké svědomí. V obou případech bych sice nakonec odpověděl kladně (a vím proč, ale raději zde nebudu nic konkrétního prozrazovat), ale je to vážně docela složité posoudit (ovšem je celkem zábavné a podnětné nad tím přemýšlet). Tímhle velebením komplexnosti a zajímavosti ústřední role rozhodně nechci jakkoliv naznačovat, že by zbylé osazenstvo seriálu nebylo dostatečně výživné - je tomu totiž přesně naopak. Snad každý, kdo tu má patřičný prostor k zanechání silnějšího dojmu, svou příležitost náležitě využil (to platí hlavně pro představitele Dutche, Shanea a z vedlejších postav např. pro Antwona Mitchella). Ale i tak nad všemi ostatními Vic nepřehlédnutelně ční... Takhle skvěle napsaný a zahraný (a velmi cool) antihrdina se totiž hned tak nevidí, natož v seriálu. S01-S03: 80 %, S04: 90 %, S05: 100 %, S06: 90 %, S07: 100 %

Formálně, scénáristicky i herecky vytříbená psychoanalytická procedurální detektivka první jakosti. Bude-li tenhle Lovec vražedných myšlenek nadále růst i v dalších sériích (věřím, že ano), mohl by se stát suverénně nejlepším seriálem (nejen) o sériových vrazích všech dob. S01: 80 %; S02: 90 %

Naprosto zasloužený novodobý český seriálový kult. Svérázný a jedinečný hořkosladký obraz současné české společnosti, který si nebere servítky s nikým a s ničím, a progresivní, moderní a dojemná "romantická" komedie v jednom. Super postavy (Luďan, Eda, Franta, kněz) a mraky božích hlášek ("Vy kokote, ty vole!"). Dílo, na nějž tenhle národ čekal možná i pár dekád... Dycky Most!

Karate Kid: The Legacy. Nejpříjemnější seriálové překvapení roku. Nechápu, jak někoho vůbec mohlo napadnout natočit seriálové pokračování Karate Kida po třiceti letech. A už tuplem nechápu, jak se to mohlo tak povést! Zabkův stárnoucí Johnny Lawrence je přesně ten typ zábavného cool losera, kterého nejde nemít rád (hlavně kvůli jeho humpolácké 80's povaze, která si s dnešní dobou příliš netyká). Kupodivu to ale vůbec nestojí jen na něm - snad všechny postavy (i ty vyloženě okrajové) tu mají své místo a dokáží být velmi zábavné a různými způsoby sympatické. Abych se tu zbytečně zdlouhavě nevykecával - Cobra Kai je nejlepší současný "rodinný" seriál, který velmi dobře ukazuje, jak mohou křivdy minulosti i po mnoha letech plodit a přiživovat křivdy nové (a leckdy mnohem hlubší, osudovější a tragičtější). Současně je to možná nejlepší současný teenagerovský seriál, kde se kromě obligátních lásek a zrad nečekaně působivě a uvěřitelně tematizují dnešní podoby šikany mezi dětmi a mládeží. A nakonec je to asi nejlepší seriál s tematikou bojových umění. To je ale spíš kvůli chabé konkurenci, a proto, že karate (a s ním spjatá filosofie) zde ani omylem není ústředním motivem, ale je pouze jedním z mnoha. S01: 85 %; S02: 85 %; S03: 85 %; S04: 80 %; S05: 80 %