Pre pár dolárov naviac

Rok 1965 byl pro světovou kinematografii naproto zásadní. Sergio Leone totiž rok po svém "zastřelovacím" westernovém debutu přihodil dalších pár dolarů navíc a odstartoval tím svou dlouhou řadu "nadfilmů". Ano, je to sice ve stínu následujících dvou snímků, ale i tak jde o počin jednoduše dokonalý. I Ennio je na svém tvůrčím vrcholu a to co jeho hudba dokáže udělat s již tak perfektní scénou je naprosto nepopsatelné. Kupříkladu takový "hodinkový" duel v rozbořeném kostele... Navíc se krom obyčejně dobře povedlo obsazení. O hlavním duu se netřeba zmiňovat, ale opomíjet fenomenálního Gian Mariu Volantého v roli El India by byl hřích. Jeden z TĚCH snímků co se prostě musí vidět. Adios. (03.02.2008)

"Na vás, pánové, je vypsaná taková odměna, že mě napadlo se k vám připojit při vaší další loupeži. A pak vás předat spravedlnosti." Pěkná střílečka. Na Leoneho zvyklosti poměrně svižná, přesto stále atmosferická a ani na chvíli nenudící. Prostě Monco a Mortimer proti 14 pistolníkům. To zní férově a vyrovnaně. Nicméně férový to moc není, o podrazy není nouze a střelba do klobouků je hrozně zábavná. Stejně tak i zapalování sirky o hrb padoucha. Oba lovci lidí jsou prostě sympaťáci a mě určitě nebude vadit, když se spolu ještě někdy potkáme. Třeba na pohřbu El India. (26.11.2021)

"Where life had no value, death, sometimes, had its price. That is why the bounty killers appeared." Po velkém úspěchu "Pro hrst dolarů" si S. Leone získal oprávěnou důvěru producentů, kteří mu věnovali dostatečně velké finanční prostředky k tomu, aby se v prvním pokračování dolarové trilogie mohl pořádně předvést a uplatnit svůj mimořádný vizuální talent v celém jeho rozsahu. Leone nabízenou příležitost pochopitelně využil beze zbytku. "Pro pár dolarů navíc" svou rozmáchlostí a jistou režií, která uchvacuje jak v detailech, tak v panoramatických záběrech, zdaleka překonává úvodní část volné trilogie, a kvalitativně vzestupnou tendencí všech složek filmu - Morriconeho hudbu nevyjímaje - předznamenává vrchol celé série, jímž je snímek "Hodný, zlý a ošklivý". Vedle bezchybných Eastwooda a Van Cleefa, mi to podobně jako v případě mého komentáře k "Pro hrst dolarů" nedá a zmíním zde opět skvělého G. M. Volontého, jenž v postavě učebnicově vyšinutého (jakoby pod neustálým vlivem omamných látek jednajícího) šéfa lupičské bandy podává excelentní výkon. (20.11.2004)

Rozhodně jeden z nejlepších westernů, který jsem kdy viděla. Westerny sice nepatří zrovna k mému nejoblíbenějšímu žánru, ale to se netýká spojení Leone - Eastwood. Romantika tu nemá co pohledávat, místo ní drsní chlapy, zásobník s pořádnou pistolí a balík dolarů. A o hustou atmosféru (podtrhnutou opakujícím se hudebním motivem - mimochodem naprosto skvělým) je postaráno. Film má poměrně dlouhou stopáž 130 minut, mně ale přitom přišlo, že až příliš rychle uběhl. Shrnuto a podtrženo : filmový zážitek, na který se nezapomíná. (20.11.2004)

Morriconeho z hlavy těžko vyhnatelná melodie kapesních hodinek (La resa dei conti), ikonické kamerové záběry, 27 tisíc dolarů v mrtvolách a Gian Maria Volonté, jenž si jako ukázkový psychopat El Indio ukradl minimálně jednu třetinu filmu pro sebe. Leoneho "Al dente" western se rozjíždí pozvolna, aby vás nakonec mazáckým závěrem vcucl jak Makarón špagetku. Pan Mistr zkrátka uměl.. „Any trouble, boy? - No, old man. Thought I was havin´ trouble with my adding. It´s all right now..“ (18.10.2010)