OughJay

Ačkoliv tenhle snímek mnozí řaděj kvalitou pod Hodný, zlý a ošklivý, já ho mám radši. Byl to první western s Eastwoodem, kterej jsem viděl a neskutečně mi učaroval. Monco, s tou věčně zachmuřenou tváří C. Eastwooda pokuřujícího doutníky jeden za druhym, se pro mě stal legendou. Pozadu nezůstali ani G. M. Volonté a Lee Van Cleef. Všichni jakoby byli pro tenhle western stvořený. Další významnej aspekt je hudba. Ennio Morricone vykouzlil opravdovej klenot mezi soundtracky, kam se hrabe Zimmer nebo Williams... Díky hudbě se ponoříte do toho filmu ještě hloubějc, ta hudba dodává filmu další rozměr a nebojim se říct, že bez ní by byl tenhle film poloviční. Leone měl prostě čuch absolutně na všechno, to se musí nechat... :)

Musel jsem Lebowskiho vidět třikrát, abych ho ocenil natolik, kolik si zaslouží. Teď už na něj nedám dopustit. Obyčejnej film o obyčejnym člověku, kterýmu vymáchaj hlavu v hajzlu a pochčijou mu tepych. A i když je Lebowski nejlínější člověk na světě, tohle ho prostě nemůže nechat chladnym, obzvlášť když má kamaráda, co si zažil Vietnam. Pro někoho ukecaná nuda, pro spoustu lidí kult. Jenže Coenům a Bridgesovi přines tenhle film nehynoucí slávu, takže na něm asi něco bude, ne?

Fakt dlouho jsem čekal na film, kterej bude takhle výjimečnej... Miluju ty filmy, který se musej vychutnat, kde má svůj důvod každej záběr kamery, každý slovo a i každý mlčení... Přesně to je Drive. Už od začátku mě to nadchlo a jen jsem se modlil aby to nepokazil konec. Nepokazil. Gosling se vyšvihnul mezi hvězdy a Drive je pro mě filmem roku, naprosto jednoznačně.

Jeden z tý kapely v tomhle filmu řek, že mu jejich hudba přijde divná. Měl jsem to s Doors uplně stejný - hodně dlouho jsem se jim úmyslně vyhejbal, protože jsem to nepovažoval za něco, co by pro mě bylo poslouchatelný. Jenže od toho jsou tady takovýhle filmy, díky kterejm se tý hudbě dostanete pod kůži a spatříte jí i z jinýho úhlu... Vidět jak ty písničky vznikaly, jaká při tom byla nespoutaná atmosféra a k tomu, nebo spíš předevšim, vidět život z pohledu Jima Morissona, kterýho tady v životní roli (doslova) zahrál Val Kilmer. Ten chlap viděl všechno z druhýho břehu. Dneska se od tohohle světa dokáže odpoutat málokdo, on to dokázal a snažil se svůj pohled na věc zprostředkovat ostatním ve svejch písničkách. Má můj obdiv. Je to jeden z nejlepších hudebních filmů, který jsem měl možnost vidět, ne-li vůbec nejlepší. Velkej podíl má na tom taky určitě Oliver Stone, kterej mě překvapuje čim dál víc. No, musí bejt fajn žít jako Morrison... :)

Takřka geniální dílo a jeden z nejlepších animáků posledních let. Začínám Wesu Andersonovi vcelku přicházet na chuť. Nebojí se natočit nekonvenční film oproštěnej od všelijaký monumentální akce či hollywoodských klišé a neláká na herecký hvězdy, byť se v jeho filmech objevují, nýbrž na senzační prostoduchý humor. Liščí rodinku si nejde neoblíbit a příběhů z jejího zvířecího světa bych byl schopen vstřebat mnohem mnohem víc. :) Mr. Fox: [Mr. Fox, Ash, Kris, and Kylie are on a motorcycle, and Mr. Fox refers to a quadruped wolf at the edge of a snowy forest] "I don't think he speaks English or Latin." Mr. Fox: [loudly, to the wolf] "Pensez-vous que l'hiver sera rude?" Mr. Fox: [aside] "I'm asking if he thinks we're in for a hard winter."

Už když na mě poprvé zasvítilo Slunce, tak jsem tak trochu změknul. Boyle natočil křišťálově čistý sci-fi s nepřekonatelnou atmosférou, kde jsem si lebedil u každýho jednoho záběru. Uznávám, že zápletka s Ikarem 2 byla čistě hollywoodská a ve výsledku ten jeho téměř nesmrtelnej kapitán trochu kazí dojem, ale jinak nejde nic vytknout. Psychologie postav byla na jedničku s hvězdičkou a zapůsobila o to víc, že všichni herci si to tu vyjeli. Třeba takovej Evans předved podle mě svůj životní výkon a pozadu nezůstal ani zakřiknutej hrdina Cillian Murphy. Při záběrech z observatoře se doslova tajil dech, jako kdybych se k tomu Slunci přibližoval s nima. Sunshine je prostě srdcovka, takový filmy nevznikaj každej den...