Svet pod bombami: Od Guernicy po Hirošimu

Obrazově skvěle působící dokument je žel natočen dosti tendenčně až manipulativně. Je samozřejmě pravda, že plošné bombardování bylo z vojenského hlediska poměrně neúčinné, nemluvě o tom že tohle bezprecedentní ničení postihlo miliony nevinných lidí, zničilo nesmírný počet cenných historických staveb i výtvarných děl a opravdu tu není složité mluvit o válečných zločinech, dokument ovšem zároveň zamlčuje či minimálně nezdůrazňuje mnohá další fakta, protože se prostě nehodí do "vypravěčova narativu". Stačí zminit například neskutečně tuhé boje o Okinawu, fakt že SSSR vstoupilo do války s Japonskem až 8. srpna 1945 a to právě na naléhání spojenců atp atd. Skutečně objektivní dokument by nutně musel vyznít daleko méně jednoznačně. Historikové či vojenští teoretikové dodnes neumí na otázky po úspěšnosti bombardování za druhé světové války jednoznačně odpovědět, autor dokumentu v tom má ovšem "naprosto jasno". To samo o sobě o mnohém vypovídá... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: flanker.27, Mallinali, A.D.1959 (01.08.2018)

Kritický pohľad na históriu bombardovania. Čo iné by sa dalo čakať od Francúzov, keďže tí nikoho takto vo veľkom nebombardovali. Dokument s takou citlivou témou by mohol byť viac objektívnejší, ak by bol vyrobený v koprodukcii (alebo aspoň v spolupráci so zúčastnenými stranami, dokazujú to napr. niektoré francúzsko - kanadské dokumenty). Tento je vyrobený jedným človekom. Napriek tomu z pohľadu nie bombardujúcich ale bombardovaných sa na to dalo pozrieť a hlavne potešil obrazový materiál ktorý spolu so strihom pozdvihli dokument na vyššiu úroveň. 60% (28.07.2018)

Luxusní dokument, jehož zaměření jsem nikde jinde v podobné formě neviděl. Ano, spousta uplakánků tu kolem sebe nenávistně kope, protože si v dokumentu dovolují očerňovat i Američany a Angličany. Pravda, vyhráli nám válku a kdo ví, jak by to tu bez nich dopadlo. Ale tohle je historie, takhle to prostě bylo a v tomhle dokumentu nejde o to, kdo byl horší (to je snad všem jasné), ale rozvíjí se tu vztah masivního využití bombardování a civilního obyvatelstva. První díl byl zaměřen spíš na Německo a bylo jasné, že druhý díl bude klást důraz na spojence, jelikož v poslední etapě války už Německo mlelo z posledního, co se týče letectva. Ne, není to Oliver Stone, který vše vidí jednostranně, tady ukazují realitu z obou stran a bez příkras. Díky spojencům za to, že nás z toho svinstva vyhrabali, ale každá válka přináší takové hrůzy jako obrovské ztráty na civilní obyvatelstvu. Já nevidím důvod, proč neukázat, jak to bylo. Vždycky to tak je a bude, válka nikdy nebyla hezká záležitost, zločinů se dopouštěly všechny armády a jak můžeme pozorovat ze zpráv a dokumentů, děje se to i v současné době a nikdo tomu prostě nezabrání. (06.08.2018)

Raději bez hodnocení. Natočené je to výborně a především použitý obrazový materiál je zajímavý. Bohužel, záměr celého dokumentu je přinejmenším rozporuplný. Asi nikdo nepochybuje o tom, že bombardování je strašné a tragické. A mohli bysme polemizovat, do jaké míry bylo za druhé světové války oprávněné. Pokrokoví francouzští autoři mají ovšem od začátku jasno. A především druhá část se doslova zvrhává do podlé protibritské a protiamerické pacifistické propagandy, ve které se stříhaly a pečlivě vybíraly zdroje a citace tak, aby se jí dalo za pravdu. (28.07.2018)

V druhé části dokumentu, v jednom z mnoha okamžiků, kdy se vypravěč zajíká opovržením nad zbytečným vražděním německých civilistů krutými spojenci, zazní výrok, že Stalin bombardování nedůvěřoval a raději obětoval miliony vlastních vojáků, jako by to byl Stalinův humanismus, nikoliv neschopnost, či prostá absence strategických bombardérů v ruské armádě. Američané raději zničili Hirošimu a Nagasaki, než aby umožnili ruským tankům připsat si podíl za porážku Japonska. Tady si tvůrci už ani nehrají na objektivitu tím, že by aspoň okrajově zmínili argumenty pro bombardování, vázání a ničení německého letectva nad Německem a sebevražedný fanatismus Japonců. Nechce se mi věřit, že tohle natočili Francouzi. (23.07.2018)