Svet pod bombami: Od Guernicy po Hirošimu

Bombardovat nebo ne? Na jedné straně ničení strategických cílů, na druhé smrt nevinných lidí a množství osobních tragédií. Autoři snímku se spíše zastávají bombardovaných německých a japonských obyvatel, ale chybí tu připomenutí, kdo byl iniciátorem války a kdo vesele bombardoval Londýn nebo Pearl Harbor. A je k diskuzi, do jaké míry litovat mnohdy zfanatizovaný dav, z nichž si mnozí nepřáli nic jiného než vítězství a smrt nepřátel - zvláště Japonci byli tímto typičtí, stejně jako Němci spáchali na zajatcích a obyvatelích okupovaných území (tzv. "Sféra společné prosperity") množství zvěrstev, za která se nikdy neomluvili a dějepis o druhé světové válce se japonské děti učí na dvou stránkách knížky, které popisují Japonsko jako oběť agresora... Nu, nechci tady vynášet černobílé soudy, ale s tímto dokumentem mám prostě trochu problém. (03.08.2018)

V druhé části dokumentu, v jednom z mnoha okamžiků, kdy se vypravěč zajíká opovržením nad zbytečným vražděním německých civilistů krutými spojenci, zazní výrok, že Stalin bombardování nedůvěřoval a raději obětoval miliony vlastních vojáků, jako by to byl Stalinův humanismus, nikoliv neschopnost, či prostá absence strategických bombardérů v ruské armádě. Američané raději zničili Hirošimu a Nagasaki, než aby umožnili ruským tankům připsat si podíl za porážku Japonska. Tady si tvůrci už ani nehrají na objektivitu tím, že by aspoň okrajově zmínili argumenty pro bombardování, vázání a ničení německého letectva nad Německem a sebevražedný fanatismus Japonců. Nechce se mi věřit, že tohle natočili Francouzi. (23.07.2018)

Luxusní dokument, jehož zaměření jsem nikde jinde v podobné formě neviděl. Ano, spousta uplakánků tu kolem sebe nenávistně kope, protože si v dokumentu dovolují očerňovat i Američany a Angličany. Pravda, vyhráli nám válku a kdo ví, jak by to tu bez nich dopadlo. Ale tohle je historie, takhle to prostě bylo a v tomhle dokumentu nejde o to, kdo byl horší (to je snad všem jasné), ale rozvíjí se tu vztah masivního využití bombardování a civilního obyvatelstva. První díl byl zaměřen spíš na Německo a bylo jasné, že druhý díl bude klást důraz na spojence, jelikož v poslední etapě války už Německo mlelo z posledního, co se týče letectva. Ne, není to Oliver Stone, který vše vidí jednostranně, tady ukazují realitu z obou stran a bez příkras. Díky spojencům za to, že nás z toho svinstva vyhrabali, ale každá válka přináší takové hrůzy jako obrovské ztráty na civilní obyvatelstvu. Já nevidím důvod, proč neukázat, jak to bylo. Vždycky to tak je a bude, válka nikdy nebyla hezká záležitost, zločinů se dopouštěly všechny armády a jak můžeme pozorovat ze zpráv a dokumentů, děje se to i v současné době a nikdo tomu prostě nezabrání. (06.08.2018)

Kritický pohľad na históriu bombardovania. Čo iné by sa dalo čakať od Francúzov, keďže tí nikoho takto vo veľkom nebombardovali. Dokument s takou citlivou témou by mohol byť viac objektívnejší, ak by bol vyrobený v koprodukcii (alebo aspoň v spolupráci so zúčastnenými stranami, dokazujú to napr. niektoré francúzsko - kanadské dokumenty). Tento je vyrobený jedným človekom. Napriek tomu z pohľadu nie bombardujúcich ale bombardovaných sa na to dalo pozrieť a hlavne potešil obrazový materiál ktorý spolu so strihom pozdvihli dokument na vyššiu úroveň. 60% (28.07.2018)

V druhé části se toto dílko dosti razantně zvrhlo v trapný a tendenční revanšistický kvazidokument. Vrchol všeho byla poznámka o tom, že kamikaze si alespoň "zvolili vlastní cestu" a dehonestování Američanů za použití atomových bomb v Japonsku z úst žabožroutů, kteří sami zcela bezcitně rozjebali Alžírskou poušť a atoly Mururoa a Fangataufa. Tfujtajxl, Francouzi by se měli stydět... V závěrečných titulcích mi už jen chybělo jméno Oliver Stone. (23.07.2018)