Svet pod bombami: Od Guernicy po Hirošimu
(TV film)-
Historie bombardování. Od Guernicy k Hirošimě
(viac)
Historie bombardování. Od Guernicy k Hirošimě
Le Monde sous les bombes, de Guernica à Hiroshima
Bombing War: From Guernica to Hiroshima
Réžia:
Emmanuel BlanchardObsahy(1)
Dokumentárny film o histórii vzdušného bombardovania v 20. storočí. (RTVS)
Recenzie (16)
V druhé části dokumentu, v jednom z mnoha okamžiků, kdy se vypravěč zajíká opovržením nad zbytečným vražděním německých civilistů krutými spojenci, zazní výrok, že Stalin bombardování nedůvěřoval a raději obětoval miliony vlastních vojáků, jako by to byl Stalinův humanismus, nikoliv neschopnost, či prostá absence strategických bombardérů v ruské armádě. Američané raději zničili Hirošimu a Nagasaki, než aby umožnili ruským tankům připsat si podíl za porážku Japonska. Tady si tvůrci už ani nehrají na objektivitu tím, že by aspoň okrajově zmínili argumenty pro bombardování, vázání a ničení německého letectva nad Německem a sebevražedný fanatismus Japonců. Nechce se mi věřit, že tohle natočili Francouzi. ()
Jak praví v komentáři uživatel A.D.1959. Obrazový materiál je vynikající, jak je v případě nových francouzských dokumentů běžné (např. Apokalypsa: Druhá světová válka). Komentář je však slabší. Mně osobně chybí větší pokrytí vzniku samotné myšlenky bombardování, dokument také úplně vynechává první světovou válku, která by do úvodu patřila. Stejně tak bych očekával, že padnou jména meziválečných teoretiků plošného bombardování jako Billy Mitchell a Giulio Douhet. Jinak ovšem slušný dokument, který stojí za vidění. Po druhém díle: aj, to se vyrojilo potrefených :). Nemusím s hodnocením dokumentu ve všem souhlasit, ale i pokud úplně pominu morální otázku plošného bombardování civilních cílů, pravdivé je však tvrzení, že tato strategie uplatňována za druhé světové války (a též později v Korei a Vietnamu), nebyla účinná ve smyslu zásadního snížení válečné výroby či donucení protivníka k bezpodmínečné kapitulaci. Německá výroba neklesala, naopak stoupala (byť s použitím otrocké práce vězňů), japonská klesala především díky téměř úplnému odříznutí od zdrojů surovin americkými ponorkami, a pokud jde o kapitulaci, ta mohla přijít o celý měsíc dříve. ()
V druhé části se toto dílko dosti razantně zvrhlo v trapný a tendenční revanšistický kvazidokument. Vrchol všeho byla poznámka o tom, že kamikaze si alespoň "zvolili vlastní cestu" a dehonestování Američanů za použití atomových bomb v Japonsku z úst žabožroutů, kteří sami zcela bezcitně rozjebali Alžírskou poušť a atoly Mururoa a Fangataufa. Tfujtajxl, Francouzi by se měli stydět... V závěrečných titulcích mi už jen chybělo jméno Oliver Stone. ()
Historicky dokument říká samé známé věci, ale je to hezká přehledovka. A diváka ty hrůzy moc nešetří. ()
Obrazově skvěle působící dokument je žel natočen dosti tendenčně až manipulativně. Je samozřejmě pravda, že plošné bombardování bylo z vojenského hlediska poměrně neúčinné, nemluvě o tom že tohle bezprecedentní ničení postihlo miliony nevinných lidí, zničilo nesmírný počet cenných historických staveb i výtvarných děl a opravdu tu není složité mluvit o válečných zločinech, dokument ovšem zároveň zamlčuje či minimálně nezdůrazňuje mnohá další fakta, protože se prostě nehodí do "vypravěčova narativu". Stačí zminit například neskutečně tuhé boje o Okinawu, fakt že SSSR vstoupilo do války s Japonskem až 8. srpna 1945 a to právě na naléhání spojenců atp atd. Skutečně objektivní dokument by nutně musel vyznít daleko méně jednoznačně. Historikové či vojenští teoretikové dodnes neumí na otázky po úspěšnosti bombardování za druhé světové války jednoznačně odpovědět, autor dokumentu v tom má ovšem "naprosto jasno". To samo o sobě o mnohém vypovídá... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: flanker.27, Mallinali, A.D.1959 ()
Doufám že tyto hrůzy jednou budou muzejní sbírkou... ()
Kritický pohľad na históriu bombardovania. Čo iné by sa dalo čakať od Francúzov, keďže tí nikoho takto vo veľkom nebombardovali. Dokument s takou citlivou témou by mohol byť viac objektívnejší, ak by bol vyrobený v koprodukcii (alebo aspoň v spolupráci so zúčastnenými stranami, dokazujú to napr. niektoré francúzsko - kanadské dokumenty). Tento je vyrobený jedným človekom. Napriek tomu z pohľadu nie bombardujúcich ale bombardovaných sa na to dalo pozrieť a hlavne potešil obrazový materiál ktorý spolu so strihom pozdvihli dokument na vyššiu úroveň. 60% ()
Není nad francouzský dokument, kde největší hajzli jsou ti, co za ně vybojovali druhou světovou válku. Aneb Angličani a Američani jsou svině a my, chudáci Francouzi, jsme to museli všechno vydržet. To je asi jako když Rusáci natočili Velkou vlasteneckou válku nebo sérii o revolucionářích, kde Zinověv, Bucharin a Trockij vypadají jako fajn strejcové. No a teď ještě pochvala Stalina, jaký to byl borec, že bombardování neuznával a vše vybojoval dům od domu. To mě poser. Ani tu jednu tomu nedám a měním na odpad. ()
No, to jsem nečekal. Vizuálně skvělé, obsahově dílem originální (např. americký seznam míst v Itálii, která se nesměla bombardovat), ale spíše rozpačité jako Vica Kerekes po zmenšení poprsí. Nemůžu se zbavit dojmu, že toho moralizování bylo příliš, někteří lidé byli obviňování za důsledky rozhodnutí, které tehdy nemohli vědět, že se důsledky zaměňovaly za příčinu a že se často zatoulala informace, která ten revanšistický přístup dost kazí. Stalin nebombardoval Německo prostě proto, že na to neměl vhodná letadla (čtyřmotorová). Humanismus by v tom hledal leda adept na kanonenfutr. Bombardování civilistů v Evropě opravdu bylo morálně i výsledkově k ničemu, ale byl to jednak způsob symbolické odplaty, neboť s tím začali (a neskončili) Němci, dále způsob vázání protivnikovych sil a taky se věřilo, že Němci pak sami povstanou. Že to nevyšlo je věc jiná. A vyjít Valkýra, nevím o čem by frantíci točili. Navíc měli štěstí, že se po většinu doby nevědělo o Osvětimi a spol. No a ta atomovka, to už vůbec neberu. Úplně se ignorovalo, že Japonci předtím bojovali do posledního muže a že kamikadze byl naprostý kulturní šok, který vyslal zprávu o ochotě Japonců ke kapitulaci a jejich vztahu k lidskému životu. Rasismus americký byl pak reakcí na rasismus a strašlivé zacházení s vojáky i civilisty ze strany Japonska. Akce a reakce. Zvlášť, když útoku na Pearl Harbor aktivně pomáhali japonští kolaboranti žijící v USA. No a nakonec to, že atomovka nemusela být, že Japonci to chtěli zabalit i bez toho. Martin Kovář, největší český znalec historie Anglosféry, tvrdí opak. Že byli v USA opravdu zděšeni, že by museli krvavě bojovat do posledního Japonce (na dobytém území skoro všichni civilisti bojovali nebo páchali harakiri), i když samozřejmě ten dojem na Sověty v tom hrál taky roli, tady šlo i o budoucnost. A já bych asi radši věřil jemu, než dokumentu, ve kterém jsou japonští fanatici považováni za oběti a Winston s americkými prezidenty prakticky za válečné zločince. A jak přebývá obviňování spojenců, tak zase chybí teoretické základy bombardování nebo zkušenosti z první světové atd. Jindy frantíky chválím, ale tady to asi prošlo sítem nějaké divné ideologie a neodbornýma rukama. Bohužel. ()
Bombardovat nebo ne? Na jedné straně ničení strategických cílů, na druhé smrt nevinných lidí a množství osobních tragédií. Autoři snímku se spíše zastávají bombardovaných německých a japonských obyvatel, ale chybí tu připomenutí, kdo byl iniciátorem války a kdo vesele bombardoval Londýn nebo Pearl Harbor. A je k diskuzi, do jaké míry litovat mnohdy zfanatizovaný dav, z nichž si mnozí nepřáli nic jiného než vítězství a smrt nepřátel - zvláště Japonci byli tímto typičtí, stejně jako Němci spáchali na zajatcích a obyvatelích okupovaných území (tzv. "Sféra společné prosperity") množství zvěrstev, za která se nikdy neomluvili a dějepis o druhé světové válce se japonské děti učí na dvou stránkách knížky, které popisují Japonsko jako oběť agresora... Nu, nechci tady vynášet černobílé soudy, ale s tímto dokumentem mám prostě trochu problém. ()
Pár slov o počátcích, pak se rovnou skočí na Druhou světovou válku. Chybí mi více informací k času mezitím. Jinak velmi zajímavý mrazivě děsivý dokument. Zatím shlednutý jen první díl. ()
Děsivý jiný pohled na to co jsme si navzájem spáchali. Velmi zajímavé, od začátku do konce. ()
Raději bez hodnocení. Natočené je to výborně a především použitý obrazový materiál je zajímavý. Bohužel, záměr celého dokumentu je přinejmenším rozporuplný. Asi nikdo nepochybuje o tom, že bombardování je strašné a tragické. A mohli bysme polemizovat, do jaké míry bylo za druhé světové války oprávněné. Pokrokoví francouzští autoři mají ovšem od začátku jasno. A především druhá část se doslova zvrhává do podlé protibritské a protiamerické pacifistické propagandy, ve které se stříhaly a pečlivě vybíraly zdroje a citace tak, aby se jí dalo za pravdu. ()
Obrazovo unikátne kvalitný dobový dokument , sprievodný komentár a uhol pohľadu na tragiku bombardovania už neviem akosi spracovať mám pocit nemalej fabulácie príčiny a následku a podania faktov dosť jednostranným pohľadom až za hranicou demagógie. ()
Luxusní dokument, jehož zaměření jsem nikde jinde v podobné formě neviděl. Ano, spousta uplakánků tu kolem sebe nenávistně kope, protože si v dokumentu dovolují očerňovat i Američany a Angličany. Pravda, vyhráli nám válku a kdo ví, jak by to tu bez nich dopadlo. Ale tohle je historie, takhle to prostě bylo a v tomhle dokumentu nejde o to, kdo byl horší (to je snad všem jasné), ale rozvíjí se tu vztah masivního využití bombardování a civilního obyvatelstva. První díl byl zaměřen spíš na Německo a bylo jasné, že druhý díl bude klást důraz na spojence, jelikož v poslední etapě války už Německo mlelo z posledního, co se týče letectva. Ne, není to Oliver Stone, který vše vidí jednostranně, tady ukazují realitu z obou stran a bez příkras. Díky spojencům za to, že nás z toho svinstva vyhrabali, ale každá válka přináší takové hrůzy jako obrovské ztráty na civilní obyvatelstvu. Já nevidím důvod, proč neukázat, jak to bylo. Vždycky to tak je a bude, válka nikdy nebyla hezká záležitost, zločinů se dopouštěly všechny armády a jak můžeme pozorovat ze zpráv a dokumentů, děje se to i v současné době a nikdo tomu prostě nezabrání. ()
Koukám, koukám... a najednou se mě čím dál víc zdá, že dokument je svým vyzněním proti GB a USA dost tendenčním... Říkám si, to mohli natočit snad jen Francouzi... kouknu a hle je to tak. Ono po bitvě je každý generálem a Francouzi jsou ti "praví" na hodnocení 2. sv. války. Kdyby stejně "hrdinně" jako oni bojovali Britové a Američané, tak minimálně na Big Benu vlaje Hakenkreuz a my bychom v lepším případě klepali kosu někde za Uralem. Když si člověk představí, co zažili Američané na Okinawě, tak představa pozemní operace v Japonsku musela být děsivá. Ale pokrokoví dokumentaristé by evidentně uvítali těžké ztráty ve vlastních řadách...to je humánní. On by hlavně Německo a Japonsko nikdo nebombardoval, kdyby před tím nezačali s tím vším... ()