Tiesňové volanie

Minimalistické drama prakticky zaměřené pouze na hlavní postavu, ze které divák hodinu a půl vůbec nespustí oči a skrz kterou je mu zprostředkováván veškerý děj a promluvy všech vedlejších postav. Příběh je založen pouze na dialozích hlavního hrdiny přes telefonní linku a dokonale to vystačuje - žádná krev, žádná akce, žádné efekty (dokážu si představit, jak rychle si tento snímek na sebe vydělá). Koncept tedy rozhodně oceňuji, nicméně ve scénáři se nachází i pár nelogických děr a ke konci se neubráníme ani jednomu opravdu ohranému filmovému klišé, což mi zážitek z tohoto snímku mírně pošramotilo. Stále však k tvůrcům chovám obdiv, že se jim povedlo zas jednou zrealizovat projekt podle rčení: „Za málo peněz hodně muziky.“ [KVIFF 2018] (06.07.2018)

Krimi odohrávajúca sa uzatvorenom priestore služobne. Prijímajú sa v nej núdzové hovory pre policajtov. Aktérov prípadu unesenej ženy po celý čas divák neuvidí. Počuť len striedme krátke vety kolegov spoza susedných núdzových liniek v kancelárii, no najmä hlasy volajúcich z telefónov. Telefónne hlasy obetí rôznych patálií, ich rodinných príslušníkov, službokonajúcich policajtov, známych. Emočné prežívanie vidieť len na tvári policajta a cítiť z prežívania viet volajúcimi. K prípadu na diaľku sa postupne pripája osobná dráma službokonajúceho policajta na núdzovej linke, ktorý má ísť pred súd. Postupne sa obe kauzy prelínajú. Nechýba prekvapenie. Netradičná forma automaticky negeneruje nadpriemernú drámu. Skôr takú na jedno pozretie. A vďaka zvolenej forme by stačilo hádam aj jedno počutie. Pretože toto je ideálny formát pre dobrú rozhlasovú drámu. (09.07.2020)

Velmi zajímavé pojetí u kterého do poslední chvíle nevíte na čem jste, jelikož jediné co po celou dobu filmu sledujete, je jen a pouze policista Asger na tísňové lince, jehož snaha i bezmocnost udělat cokoliv více, při pomoci ženě, která mu zavolá s prosbou o pomoc je velmi omezená a nezbývá mu nic jiného než důvěřovat ostatním. (08.11.2018)

Několik úvodních minut mi subjektivně přišlo poměrně nezáživných a zvažoval jsem, jestli mám skutečně chuť vidět film, v němž si hlavní postava stále "jen" s někým volá (podobně jako např. v Noční jízdě). Pak se ale děj do mě náhle zasekl svým ostrým drápkem a nepustil až do konce - nedýchal jsem u toho napětím, hltal dění na plátně a byl zcela konsternován, čeho jsem byl svědkem (zvláště ten finální moment, kdy se člověk dozví, že... ale ne, to prostě nejde vyzradit předem). Neskutečná věc, která mě psychicky zcela zničila - razance toho snímku je zcela ohromující. Okřídlené "méně je více" se zde nejspíše ověřilo dokonale - přišlo mi fascinující, s jak málem si ten film vystačí (a to dokonce do té míry, až mi vlastně obrazová stránka přišla zbytečná - připadal jsem si v kině téměř jako u poslechu rozhlasové hry; na film by tak teoreticky mohli i nevidomí diváci, pokud by ovšem ovládali dánštinu - český dabing si zde dost dobře - kvůli velké náročnosti - představit neumím). Na filmu mi asi trochu vadila jen "přehnaná angažovanost" hlavní postavy - přišla mi nevěrohodná (a částečně i jako klišé, neboť jeho služební horlivost, jdoucí pravděpodobně nad rámec jeho pracovních povinností, nepřekvapivě kontrastuje s chováním jeho kolegů, kteří si chtějí jen odkroutit to svoje a jít domů - člověk si zde nemůže nevzpomenout na ty mraky filmů o idealistických policajtech, kteří bojují s nezájmem svého okolí). (17.06.2018)

Má to osobitú atmosféru, solídny námet, no samotný príbeh, je doslova posiaty absolútne nelogickými, absurdnými vložkami, akoby realita s fantáziou, ani len netušili, že majú mať nejaké hranice. "Den skyldige" je za vlasy pritiahnutým filmom, ktorý funguje len na základe myšlienky a špecifického spracovania za 5 €. Takýmto spôsobom, by konal, no najmä KOMUNIKOVAL, len absolútny idiot, alebo žandár bez akýchkoľvek skúseností, pričom v tejto mašinérii, plnej ultra ofenzívnych atakov na mozog diváka, nie je zapletený len samotný "telefonista", ale aj jeho blízke okolie. A to sa nám od úvodu snažia nahovoriť, že je "Asger" ostrieľaným článkom vo Verejnej Bezpečnosti. Ja sa ospravedlňujem (!), no vzhľadom na osobné skúsenosti s daným zamestnaním, je tento snímok, absolútna, nereálna kokotina, ktorá síce skutočne baví, no nie je hodná, akejkoľvek vážnej myšlienky. (04.11.2018)