Citera_Mor

"Paříž je nejkrásnější za deště." Pominu-li zbytečně dlouhé úvodní záběry Paříže, pak musím konstatovat, že mě film nadchl, však teprve na druhé zhlédnutí. Způsob, jakým jsou ztvrárněni surrealisté, zvláště pak Dalí, mě naprosto dostal. Snoubenka rozmazlená furie, nosorožci, podezření z nekalostí, Hemingway s rváčskými choutky, detektiv v renesanci... Geniální, co víc dodat. Nikdy jsem Woodyho Allena nemusela, ale Půlnoc v Paříži si mě získala.

Pomalý rozjezd mě málem odradil od sledování. Ale je dobře, že jen málem. Rakovina je vážné téma, ale Hattie Dalton se ho chopil statečně. Způsob, jakým se černý britský humor střídá s vážností je zarážející (v dobrém slova smyslu). V jednu chvíli jsem se smála, v druhou mi běhal mráz po zádech. Nikdy jsem u filmu nebrečela, pak jsem si pustila Third Star. Zhruba od 50. minuty jsem sledovala se zatajeným dechem a pak to šlo z kopce. Nejdříve jen slzy na krajíčku a najednou jsem musela film stopnout, jak mi tekly proudem. Ještě dlouho poté, co jsem film odsledovala, jsem se jen při vzpomínce na poslední scénu v moři téměř rozbrečela. Excelentní! Pět hvězd je pro mě v tomto případě málo.

Jak se sranda může rychle změnit v masové šílenství a kopu problémů. Das Experiment pro lidi se slabším žaludkem. Dobré vykreslení problému i gradace příběhu. Nemůžu se však zbavit pocitu oploštělosti některých postav.