Léto 84

Asi jsem čekal (respektive doufal), že to bude lepší. Obsazení je veskrze nesympatické (obzvláště ten špekoun mě tam sral neskutečně), nemá to v podstatě žádnou atmosféru (a třeba soundtrack je vyloženě strašně mdlý a nevýrazný), i tempo je dost rozvleklé a určitě by to sneslo trochu zkrácení a rychlejší spád, a vlastně to ani není napínavé, protože je od začátku jasné, že Davey má pravdu - jinak by ten film nedával smysl. Na malou chvíli mě ovšem napadlo, že by bylo docela zábavné, kdyby tím sériovým vrahem teenagerů byla Daveyho vysněná krasotinka Nikki (u které jsem celou dobu doufal, že aspoň něco ukáže - marně). Jinak policajti jsou zde klasický neschopný kreténi jako v 99 % všech filmů, což mi zde přišlo podobně otravné jako zmíněná dějová předvídatelnost nebo ta falešná osmdesátková nostalgie, na kterou začínám být pomalu alergický. (26.12.2019)

Leto 84 je od začiatku do konca priamočiare ako to len ide, o dva menšie zvraty, ak sa tak dajú nazvať, sa ale pokúsilo. Film sa veľmi dobre pozerá vďaka tajomnej atmosfére a vzbudzovaniu dávno stratenej chuti po letnom dobrodružstve pre nás "v rokoch". Takže všetko stálo a padalo s finále, ktoré ma osobne až tak nenadchlo ako väčšinu, každopádne ma určite nesklamalo. Len dokleplo do konca to, čo sme vedeli, ale možno sme dúfali v nejaký zásadnejší zvrat na konci. Predobrazy sú jasné, tvorcovia ani nijako neskrývajú neoriginalitu, ale sústreďujú sa na to, aby už viackrát videné zvládli čo najlepšie to ide. 70% (20.03.2020)

Je leto roku 1984 a pre partiu chlapcov z Ipswichu v Oregone sa začínajú letné prázdniny. Hlava ich skupiny Davey (Graham Verchere) je nadšeným fanúšikom konšpiračných teórií a rôznych záhad, takže keď mesto zasiahne správa o tom, že sa v ňom nachádza sériový vrah, ihneď začne pátrať po možnom podozrivom. Do oka mu padne sused Wayne Mackey (Rich Sommer), lenže možnosť, že by on mohol byť sériovým vrahom, je mizivá, pretože je členom policajného zboru. To ale chlapcom neprekáža a začínajú Mackeyho sledovať. Čakajú na nich nevídané dobrodružstvá a prázdniny, na ktoré nikdy nezabudnú. - Presne túto revolúciu som mal na mysli, keď som písal komentár k druhej sérii Stranger Things. Summer of '84 je ďalším nádejným príspevkom do radu moderných hororov s tematikou osemdesiatych rokov a ako skrátenie čakania na tretiu sériu, ktoré bolo nedávno ešte predĺžené, je výborným príspevkom. Na začiatok by som trochu odsúdil mierne prehnanú stopáž a takmer absolútnu absenciu gore, ktoré bolo esenciou predchádzajúceho Splatteru Turbo Kid od tohto kreatívneho tímu, ale toto mohlo byť spôsobené tým, že tentokrát spracovali scenár od niekoho iného. Ale zase je pekné vidieť, že sú flexibilní a verím, že sequel Turbo Kid 2 bude zase plný vnútorností. Detskí hrdinovia tohto hororu sú impozantní, úplne realistickí, a aj celková štruktúra sa drží v medziach uveritelnosti, takže sa na to pozerá ešte lepšie. Na kulisy si tvorcovia dávali velký pozor, a aj keď kvôli rozpočtu nie sú také bohaté, ako inde, v rámci možností sú zvládnuté s prehladom. Na hudbe si tvorcovia dali tiež záležať, čo sa mi velmi páči a počúvalo sa to perfektne. Napätie sa miestami objaví, bola tu aj jedna nepríjemná lakačka a tvorcom sa pekne darí tvoriť hru s divákovou myslou, kedy nevie, kto tým vrahom naozaj je. Pre mňa jeden z najzábavnejších hororov tohto roku, ktorý funguje v prvej polovici takmer ako komédia, ale keď príde desivejšia druhá polovica, funguje ako horor. Najviac ma jednoznačne zaujal úvodný a záverečný monológ hlavnej postavy, ktorý mi strašne pripomínal výrok majstra Georgea A. Romera. I've always felt that the real horror is next door to us, that the scariest monsters are our neighbors. + herec z The Babysitter + herečka z Dead of Summer + herec z Scream Queens a Goosebumps + herec z iZombie (11.08.2018)

Vylepšená epizoda ze seriálu Kamarádi, která naštěstí skončí trochu jinak. Na druhou stranu jistého napětí se divák dočká několikrát a v závěru dojde i na pár kapek krve. To podříznutí je fakt opatrné. Slušná kamera, průměrná šlapací muzika (jakoby se nedalo vybrat z roku 1984 nějakou fajnovou kapelu) a hlavní hrdina na ránu. Závěr sice potěšil, ale z průměrné zábavy snímek stejně nevytáhl. (29.10.2018)

Tak mám za sebou další snímek ve kterém si připomínáme nostalgii amerických osmdesátých let, který svým počátečním vzezřením může tak trochu připomínat dějovou linku mého oblíbeného filmu z již zmiňovaných osmdesátých let s názvem Stůj při mně (1986). Protože tu máme partičku mladistvých teenagerů ve které nemůže samozřejmě chybět jeden buřtíček do kterého se okolí naváží a taktéž tu máme začátek prázdnin a nudící se mládež, která chce zažít nějaké to dobrodružství nejlépe kriminálního charakteru. A tady ta podobnost s trhákem od Stephena Kinga končí, jelikož zde se do partičky nezralých paniců vetře sexy blondýna a začnou řešit záhadu ztrácejících se dětí v okolí. Vrchní dětskej Sherlock, kterej je chytrej jak rádio vymyslí plán, jak nachytat a ověřit totožnost hlavního podezřelého. Ale neuvědomí si jeden důležitej fakt a to je to, že když bude dráždit hada bosou nohou, že si to toho ten had nevšimne a že si to nechá líbit. Chyba lávky, pan mučitel se pěkně nasere a vychutná si všímavou mládež jak se patří a v letním počasí si je dá jako předkrm k hlavnímu chodu s hranolkama a ještě si to pěkně zapije jahodovým shakem. Takovej roztomilej masakr strčí s přehledem všechny vyvražďovačky typu Vřískot hravě do kapsy a z počátečního rozjetého love story s příchutí doby bezstarostných osmdesátek odehrávájící se na předměstí amerického města se stane boj o přežití. Autoři se vykašlali na počáteční romantiku a soustředili se na hororový podtext s tajuplným nádechem a taktéž na vykreslení atmosféry osmdesátek včetně hudby. Můžeme tam slyšet řadu šlágrů z té doby jako Bananarama a jejich asi největší hit „Cruel Summer" a mnoho dalších. Také mě zaujali přesvědčivě zahrané role hlavních dětských hrdinů, ale i jejich dospělých jedinců, ale taktéž vybrání filmových lokací. I když se film odehrává v oregonském městě Ipswich, tak natáčení probíhalo v okolí kanadského města Vancouver. V posledních deseti letech se roztrhl pytel s natáčením příběhů, které se odehrávají v osmdesátkách a za to jsem vděčný, jelikož tuto dobu mám rád a připadá mi mnohem zajímavější než ta dnešní uspěchaná a ničím nezajímavá doba. Pro příklad uveďme seriál Stranger Things nebo kultovní horor z pera Stephen Kinga s názvem To (2017) a samozřejmě mnoho dalších. Za neopakovatelný zážitek a také celkem za originální příběh ve kterém si milovníci italské kuchyně užijí mnoho všudepřítomného kečupu a asi od půlky filmu budou napnuti jak struna na kytaře dávám zasloužených 90%. (18.06.2021)