Marcela a Jiří (E02)

Čistočistá deprese - od začátku do konce. Jediným světlým bodem je právě Tomáš, kterému ze celého srdce držím palce! Tady je jasně vidět, že když je snaha, tak jde všechno. Bohužel ale po všech ranách osudu, Marcela už není schopná v sobě najít sílu se sebou něco udělat. Což se jí na druhou stranu nelze divit..... (24.07.2020)

Větší a horší ztráta, než je tragická smrt vlastního dítěte, neexistuje. V případě Marcely je tedy v podstatě pochopitelné, že se dostala do psychiatrické léčebny, spadla na úplné dno, začala hrát automaty atp. Až na to, že měla doma ještě jedno dítě! Toho kluka je mi strašně líto, už od mala byl evidentně na druhé koleji kvůli ADHD, které v té době nebylo diagnostikováno a nebylo správně léčeno. Jeho matka to řešit neuměla. A po smrti Ivany to byl úplný marast. Kolik mu bože bylo, když musel hospodařit doma sám, poté co jeho matka skončila poprvé v léčebně? Patnáct? Žádná dlouhodobá podpora ani v době jeho nehody a pobytu v Kladrubech.... Držím mu palce, ať má navzdory podmínkám v dětství a genetické výbavě dobrý a spokojený život. Když bude stále natolik srovnaný a odhodlaný, jako se jevil v dokumentu, podaří se mu to. Teď k Heleně Třeštíkové. Jak už jsem psala v jiné recenzi, v žánru dokumentu už podle mě nejde jít výš. Dny, týdny, roky, desetiletí mravenčí práce, osobní angažovanosti, bez níž to nejde. Drobnosti bych samozřejmě vytkla. Určitou stylizaci, aby seděla do obrazu (to lze pochopit), nicméně zamlčení dluhové pasti Marcely kvůli automatům (za 2 roky téměř 1 milion korun dluhů) už asi úplně za hlavu hodit nelze. Syn něco málo řekl, Marcely se na to přímo nikdo nezeptal. (11.01.2018)

Mám rád dokumenty, jakékoli. Ale Ufff, z tohoto mám dost depku. Musím si pustit nějakou muziku a trochu to rozdýchat a bude líp. Člověk si někdy říká, že život stojí za xxxxx, ale když tohle vidí, tak.... Říká se, že cizího neštěstí potěší. No nevím jak koho. Možná někoho, kdo na to má povahu. Mě to osobně nepotěší a hodí spíš do depky, ale pak přijde myšLenka, že jsou na tom jiní hůř než já, než my... Takže já bych to rčení poupravil, že "Cizího neštěstí po chvíli může nabít k boji s vlastním životem, problémy atd". A to bychom si z toho asi měli vzít, pokud máme nějaké trable. A to máme všichni. Všude je něco. ..... Do předchozích generací vidět nebylo, ale od svatby Marcely měla ta rodina hodně špatné karty. Snad to aspoň Tomáš nakonec bude hrat s lepšími. Proč se do osudu rodiny stále plete něco špatného s vlakem, tramvají...? Už před neštěstím dcery Marcela řekla, že by někdy skočila pod vlak. Bylo to tam asi nějak v rodině tolikrát řečeno, že se to pak vyplnilo dceři, o bývalém manželovi Jiřím nebylo přesně jasné, co měl za úraz, že přišel o nohu atd. Nedivil bych se, kdyby něco s vlakem apod.... Jak jsem si říkal, že si Třeštíková pěkně vybrala minule zajímavou docela úspěšnou rodinou s podnikavým a aktivním Pavlem a tanečně nadanou Růženkou, celkem pozitivní konec po rozchodu a život s jinými partnery, tak tady to byl úplně opačně.... Prostě osud, povaha člověka, okolnosti a okolí.... a nakonec z toho prostě asi nejde nebo jde strašně těžko odejít a něco změnit. (11.01.2018)

Madam Třeštíková určitě zaslouží absolutorium za nápad a výdrž. Ale u tohohle dílu už mi hodně chybí snaha jít hlouběji a že bylo spoustu možností... Přijde mi, že v prvních dílech se víc ptala a pídila se po vizích. Tady už na to dost rezignuje. Pokud jde o paní Marcelu, tak to je smutnej příběh. Můžem se dohadovat do jaké míry je to důsledek tragédie let minulých a psychické nemoci a do jaké si za to může sama. Ale řekl bych, že dost sympatií ztratila. Překvapil syn, který se aspoň snaží, ikdyž to není žádný vědátor a to se cení. Poučný je taky to jak peníze prostě štěstí nezajistí, když paní Marcela evidentně nenaložila s milodary věřejnosti zrovna nejlíp. Minimálně tomuhle se určitě HT měla věnovat víc. P.S. Konečně jsem si potvrdil, že se mi nezdálo když jsem ve Strašnicích paní Marcelu párkrát zahlédl... (11.01.2018)

Začína sa zopakovaním posledných udalostí a už po pár mesiacoch to viditeľne nie je tá Marcela, ako bola, nech už predtým bola akákoľvek. Prekvapuje Tomáš, ktorý sa zo všetkých dostal asi do najlepšej pohody, v rámci možností svojho rodinného prostredia. Ale životný masaker pokračuje. Až človeku napadajú myšlienky, že každý kto okúsi život s Marcelou, zažije stret s koľajovým vozidlom. Síce z roku 2012, ale ten billboard s Babišom tam sadol dokonale: „Věnujte chvilku budoucnosti našich dětí.“ Palec hore bystrému oku kameramana. A všetky hviezdy hore režisérke za profesionálne odvedenú prácu a výdrž s týmto príbehom, ktorý je ťažké sledovať na obrazovke, nieto ešte v blízkom kontakte. –––– Jednoho dne mi dojde trpělivost a zešílím třeba z toho. Ze všech problémů. Já už chci prostě klid. Já jsem si taky za svůj život, i když jsem mladej, tak jsem si přežil dost. Chci se v klidu vyučit, pokuď mi to půjde. Chci v klidu pracovat, v klidu žít. –––– Hele, Tomášek odjíždí. Tomášek ti jede pryč. Ahoj. Zamávej ocáskem. Tomášek se stěhuje. (11.01.2018)