Tui shou
Pushing Hands
Obsahy(1)
Debut dnes velmi slavného režiséra Anga Leeho je komediálním pohledem na střet západní a asijské kultury. Učitel tai-či Mr. Chu se z Číny přistěhuje za svým synem do Spojených států. Okamžitě se však jeho životní styl dostane do konfliktu s pohodlím, na které si zvykla jeho snacha, neurotická spisovatelka. Mr. Chu se tak musí rozhodnout najít si své vlastní bydlení a začít znovu žít sám pro sebe. Situační humor a zároveň důraz na rodinné hodnoty jsou největší devízou filmu. Ang Lee se totiž vyhnul celé řadě klišé, která podobné schéma příběhu nabízí. (Filmasia)
(viac)Recenzie (21)
Nosný a silný námět zničila Leeova fascinace hollywoodskými dramaty. Já jsem už od něj jako děcko viděl Hulka, ale jednak si z něj moc nepamatuji a taky si myslím, že zrovna tohle není ten film, podle kterého by se dala dostatečně posoudit jeho filmografie. Z Tlačit rukama ale ano a je až fascinující, jak moc je už ve svém debutu ovlivněný hollywoodskou kinematografií a jak moc se jí chce přiblížit. Odpozoroval si ji pěkně - je zde přesně načasované, kdy má přijít drobný odlehčující vtípek, kdy zase vážný zvrat, nebo smutná scéna, nebo napínavá dramatická akce... V tomhle je Ang Lee dost důkladný a krásně by se na to dala aplikovat čtyřaktová metoda Kristin Thompsonové, ale bohužel si s touto fascinací vzal nejen zkratkovitou "psychologii" postav, ale také patetičnost. A tak celá ústřední zápletka sice není úplně předvídatelná a ani bez přirozeně funkčních scén, ale i tak je její manipulování s divákem až moc znatelné a nekompenzuje to složitějšími charaktery postav, jelikož je tu u každého jasné, jak se jeho vztah k ostatním časem promění. Nehledě na to, že se změna stane bez hlubšího opodstatnění a samotné finále není moc propojené. A děcka nebo ex-maoistická kamarádka jsou jen do počtu. Pak je tu taky pár zajímavých postřehů ze života cizinců v USA, kteří opustili svoji zemi a s novou se stále nemohou vypořádat, ale i přes tento fakt mi Tlačit rukama přišlo jako typické hollywoodské drama, které sice není hollywoodské a ani s větším rozpočtem, ale pocity z něj mám úplně stejné jak kdyby bylo. A jelikož tyhle pocity u mě často nevyjdou na výš než průměr, budu to taky jako průměr brát. Sice s pár pěknými scénami a pak několika zvláštními (třeba ta v restauraci, kdy se z toho na chvíli stane superhrdinský film), ale tento typ filmů prostě není ten, co by mě dokázal výrazněji zasáhnout. 3* ()
Netuším, zda šlo o komedii, já jsem vnímala rodinné drama stárnoucího muže, který přijel za svým jediným synem a doufal v klidné stáří.. Střet rozdílných kultur (jiných hodnot, jiného smýšlení, jiné výchovy) je tu vyobrazen zdařilým způsobem a musím přiznat, že pan Chu mi byl sympatický.. Každopádně pozoruhodná věcička k zamyšlení... Ang Lee - Svatební hostina, Rozum a cit, Ledová bouře, Jízda s ďáblem - stojí za to vidět.. ()
Malé velké rodinné drama si bere na mušku soužití více generací. Jde tady i o střet americké kultury s čínskou, která je zvyklá na společný život dospělých dětí se starými rodiči v jedné domácnosti. Oba manželé i dědeček dělají co mohou, ale je pro ně obtížné, si vzájemně porozumět Každý z těch tří měl v něčem pravdu, a neměla jsem problém, nalézt pochopení a sympatie pro každého z nich. S tím, jak nakonec svoji situaci vyřešili, jsem byla spokojena, akorát ta akce dědeček versus bojová přesila v restauraci mi přišla poněkud přehnaná Jako by se režisér obával, že rodinné drama samotné nebude divákům stačit. ()
Pozoruhodný debut tchajwanského režiséra, který je v současnosti znám spíš díky filmům s typicky americkou resp. evropskou tématikou (Rozum a cit, Ledová bouře, Hulk...). Jednak jde o vděčné téma kontrastu dvou odlišných kultur (pan Chu se na stará kolena přestěhuje za svým synem do USA, který se oženil se snad až příliš typickou Američankou) a pak také o velmi netradiční martial ars film. Tematizovaným bojovým uměním je zde tai či, které snad proto, že bývá spojováno s pomalým tempem a se stářím (přestože existují i velmi dynamické školy), není příliš často v centru filmařské pozornosti. Ang Lee tento stereotypní pohled podporuje volbou ústředního hrdiny (starý pan Chu – mistr tai či) i pomalým tempem filmu, kde je více prostoru věnováno „duchovní“ stránce tai či než bojovým scénám (i když i na ty dojde). Režisér se k žánru martial ars filmu vrátil v roce 2000, kdy svým filmem Tygr a drak (Wo hu cang long) povýšil a pro mnohé diváky i objevil subžánr wire fu filmů. Zajímavý je i životní příběh představitele hlavní role. Pan Lung se jako mladík přidal ke Kuomintangu, po vítězství komunistů uprchl do Tchaj-wanu, kde se přes armádní divadelní kroužek dostal k herectví. Hrál především v televizních filmech a seriálech. Na počátku 90. let vzkřísil jeho kariéru právě Ang Lee. Sihung Lung hrál ve všech jeho asijských filmech. Naposled těsně před svou smrtí právě ve filmu Tygr a drak. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (7)
- Hlavní roli pana Chu ztvárnil Sihung Lung, tchajwanský filmový, televizní a divadelní herec. V době obsazení byl již v hereckém důchodu, ale scénář se mu natolik líbil, že se z něj vrátil a zahrál si hlavní roli. Stal se jedním z častých Leeových spolupracovníků a následně hrál ve filmech Svatební hostina (1993), Jíst, pít, muž, žena (1994) a Tygr a drak (2000). (classic)
- Film byl celý natočen v New Yorku a stal se tak prvním tchajwanským filmem, který byl celý natočen ve Spojených státech. Sídlem Chu (Sihung Lung) byl dům v severní čtvrti Riverdale v Bronxu. Ang Lee si vyžádal, aby měl dům velmi velká okna, aby mohl fotografovat interiér zvenčí. Protože dům nebyl vybaven žádným nábytkem, štáb převezl nábytek z Manhattanu, ale Ang nebyl spokojen. Ang si na plac nastěhoval vlastní nábytek, který byl později zničen ve scéně, kdy Alex (Bozhao Wang) demoluje kuchyň. Některé z obrazů použitých jako rekvizity v domě věnoval produkci Angův přítel umělec. Během natáčení byl jeden takový obraz odcizen. (classic)
- Tchajwanský filmař Ang Lee v roce 1984 absolvoval Tisch School of the Arts na Newyorské univerzitě, ale od té doby se mu nedařilo najít uplatnění a pracoval téměř na plný úvazek jako otec v domácnosti. Během šestiletého mezidobí se po přečtení wuxia románu „Jianghu qixia zhuan“ začal zajímat o bojová umění, konkrétně o tai chi. Lee nejprve rozvíjel myšlenku filmu o starém muži a staré ženě, kteří se do sebe zamilují před očima svých dětí, ale scénář začal psát až poté, co se dozvěděl o soutěži na scénář, kterou pořádal tchajwanský vládní informační úřad. Lee začal psát v únoru 1990, když cvičil tai-či na nedaleké komunitní škole. Koncem března odevzdal scénář k filmu Tlačit rukama spolu se scénářem k filmu The Wedding Banquet (1993), který již měl napsaný. Jeho scénáře se umístily na prvním a druhém místě. (classic)
Súvisiace novinky
Filmasia uvede nový film Anga Lee
Třetí ročník Filmasie (www.filmasia.cz), festivalu asijských filmů v Praze, promítne nový film Anga Leeho Touha, opatrnost (Lust, Caution). Původem tchajwanský režisér (mj. Zkrocená hora, Tygr a drak… (viac)
Ústredný a čínsky, a k tomu i kompletne dedkovský a ozajstne sympaticky poňatý protagonista - Majster Chu - sa vzápätí akosi neustále pokúšal asimilovať v novom prostredí, pričom mu boli naopak do cesty kladené i mnohé prekážky, ktoré si vskutku asi príliš teda ani [sprvoti] nezamiloval: I.) Rečová bariéra, i keď povedzme, že sa zrovna dohovoril so svojim synom Alexom, vrátane i vnuka Jeremyho - po mandarínsky; za to ale trebárs so svojou nevestou - Martou - akousi obzvlášť úzkoprsou a kariérnou spisovateľkou - sa zase po anglicky vôbec nedohovoril; II.) ďalej rovnako som zaznamenal i akýsi odlišný stret kultúr, ako nasledujúcu prekážku, keďže porovnávať čínsku a americkú, resp. v tomto prípade akúsi new-yorskú kultúru na počiatku 90. rokov XX. storočia v podobe napríklad i aktuálneho rozmachu »video revolúcie,« a to konkrétne s tradične čínskejším, duchovnejším myslením/mentalitou/cítením, tak v tom určite bádať i nejaké podstatnejšie zakonzervované rozdiely, ktoré sa snažila hlavná postava intenzívnym spôsobom vyvážiť i pomocou cvičenia Tai Chi, akejsi «meditácie v pohybe,» no i napriek tomu sa zrejme stále nejednalo o zažehnanie napätých situácií medzi nimi, keďže sa do samého popredia postupne tlačilo; III.) spolunažívanie viacgeneračných príslušníkov v spoločnej domácnosti, t.j. starý otec na strane jednej, zatiaľ čo mladá, čínsko-americká rodinka na strane druhej, keď sa zvykne azda úplne i klasicky hovorievať: „že skrátka mladí chcú bývať sami,” tak vtedy sa už v podstate začínali celkovo rysovať i určité rozbroje v blížiacej sa forme disharmonických vzťahov, ktoré by mohli byť napokon priamo zapríčinenými; IV.) naprosto nezvratným procesom starnutia v rámci celkového ponímania; najmä to najviac takto pociťovala - rovesníčka tohto protagonistu, pritom ani on sám na tom nebol asi inakšie; V.) keď v záverečnej fáze nastával určitý zvrat v zmysle toho poznania, že si dotyčný hlavný hrdina naostatok aspoňže vyskúšal, aké je to vlastne osamostatniť sa...? A práve v tom čase bolo dianie vyšperkované autentickejšou atmosférou s akýmsi povznášajúcim účinkom v poslednom zábere. • Taiwanský režisér - ANG LEE - úspešne debutoval na poli hraného, celovečerného filmu presne vtedy, keď mal približne toľko rokov, koľko mám ja v tomto momente; dokonca ešte bol i o pár mesiacov mladším, no zasa nie najmladším v danom odvetví, pretože priam najideálnejšie je začať s režírovaním titulov okolo tridsiateho roku života, keď ale nikdy nie je neskoro s úvodným začatím, ktoré netreba príliš dlho odkladať na neurčito → vezmite si, že britský filmár Ridley Scott, začínal AŽ kdesi na prahu štyridsiatky s titulnými Súpermi. • Na chvíľu sa predsa zastavím i k ústrednému čínsko-taiwanskému predstaviteľovi v podaní Sihunga Lunga, ktorý ako teraz pozerám, si zahral vo viacerých tituloch; no tentoraz pravdepodobne vytvoril hádam i jednu z maximálne zapamätania hodných postáv, ktorá vám tak rýchlo z pamätí rozhodne nevzíde ► Zapíšem si niekam, že tento špecifický debut ma pomerne dosť oslovil... () (menej) (viac)