Tui shou
Pushing Hands
Obsahy(1)
Debut dnes velmi slavného režiséra Anga Leeho je komediálním pohledem na střet západní a asijské kultury. Učitel tai-či Mr. Chu se z Číny přistěhuje za svým synem do Spojených států. Okamžitě se však jeho životní styl dostane do konfliktu s pohodlím, na které si zvykla jeho snacha, neurotická spisovatelka. Mr. Chu se tak musí rozhodnout najít si své vlastní bydlení a začít znovu žít sám pro sebe. Situační humor a zároveň důraz na rodinné hodnoty jsou největší devízou filmu. Ang Lee se totiž vyhnul celé řadě klišé, která podobné schéma příběhu nabízí. (Filmasia)
(viac)Recenzie (21)
Netuším, zda šlo o komedii, já jsem vnímala rodinné drama stárnoucího muže, který přijel za svým jediným synem a doufal v klidné stáří.. Střet rozdílných kultur (jiných hodnot, jiného smýšlení, jiné výchovy) je tu vyobrazen zdařilým způsobem a musím přiznat, že pan Chu mi byl sympatický.. Každopádně pozoruhodná věcička k zamyšlení... Ang Lee - Svatební hostina, Rozum a cit, Ledová bouře, Jízda s ďáblem - stojí za to vidět.. ()
„Abychom mohli studovat vnitřní síly, usilujeme o ušlechtilejší stav bytí.“ Z tchaj-wanské kinematografie jsem dosud skoro nic neviděl a jako úplný neznalec jakýchsi tai chi cviků jsem se v prvních minutách málem začal domnívat, že mě čeká něco jako předchůdce Hranice ovládání. :o) Úvodní scény beze slov mě ovšem okamžitě vtáhly, navíc poutavým způsobem představily hlavní postavu mistra Chu, velice příjemného svérázného „dědka“ z daleké exotické ciziny, kterého jsem si brzy celkem oblíbil. Neznám ani tvorbu Ange Leeho a ač už tady v debutu je vidět, že jeho šlépěje budou často kráčet směrem do Spojených států a to jak tematicky, tak k závěru (ve scéně z vězenské cely) už i stylem, kde na můj vkus zbytečně začne brnkat na strunu patosu, jedná se o velmi příjemnou záležitost na téma střetu kultur, odhlečenou v správné míře jemným humorem. Téma dnes už možná ve filmové tvorbě dosti zprofanované, přesto mi tenhle kousek pozitivně celkem padl do noty. Scéna konfliktu s restauračním personálem v umyvárce byla obzvlášť zajímavá, nakolik se pro našince může jevit jakoby z žánru sci-fi/fantasy. [80%] ()
„Člověk by neměl na nic poutat tvé srdce..." V té konfrontaci čínské a americké kultury, kterou tento snímek nabízí, mě asi nejvíce zaujalo sledovat ono silné (oboustranné) rodinné pouto mezi otcem a synem. Krásně byly na tomto totiž demonstrovány odlišné hodnoty a odlišné pojetí výchovy v obou světech. Některé pasáže mi tedy asi tolik nesedly (viz zejména bojová scéna z restaurace, kde "dědek myl nádobí, která mi přišla poněkud přehnaně vyhrocená), ale celkově to na první seznámení s tchajwanskou tvorbou vůbec nedopadlo špatně. ()
Vyrůstal jsem ve víře, že by se měl, člověk postarat o své rodiče ... tak jak se oni, starali o něj. Film primárne nie je o strete dvoch kultúr, ide tu hlavne o generačné spolunažívanie, ktoré si vyžaduje veľkú dávku trpezlivosti, ohľaduplnosti a pochopenia z oboch strán. A tiež o starnutí ako takom, nebyť nikomu na obtiaž. ()
Musím říci, že filmografii režiséra Ang Leeho nemám vůbec prozkoumanou. O to více mě překvapil jeho debutní snímek. Střet dvou kulturních světů je protkán jemnou ironií s humornými vsuvkami a hlavně lidskostí. Otec a syn. Stáří a mládí. Otec, který dokonale ovládá Tai Chi se přestěhuje za svým synem do Ameriky, kde žije i s jeho ženou, která je neurotická spisovatelka a se svým vnukem. Nemůže si zvyknout na jiný způsob života a v tu chvíli se začíná odehrávat dramatický a chvílemi velmi úsměvný příběh. Trochu se zde míchá i politika, kdy se čínský komunismus střetává s americkým imperialismem. Zejména scéna v restaurační kuchyni, kde otec Chu umývá nádobí má silnou dramatičnost. A co znamená význam názvu snímku "Tlačit rukama" si pozorný divák určitě užije a vryje do paměti. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (7)
- Tchajwanský filmař Ang Lee v roce 1984 absolvoval Tisch School of the Arts na Newyorské univerzitě, ale od té doby se mu nedařilo najít uplatnění a pracoval téměř na plný úvazek jako otec v domácnosti. Během šestiletého mezidobí se po přečtení wuxia románu „Jianghu qixia zhuan“ začal zajímat o bojová umění, konkrétně o tai chi. Lee nejprve rozvíjel myšlenku filmu o starém muži a staré ženě, kteří se do sebe zamilují před očima svých dětí, ale scénář začal psát až poté, co se dozvěděl o soutěži na scénář, kterou pořádal tchajwanský vládní informační úřad. Lee začal psát v únoru 1990, když cvičil tai-či na nedaleké komunitní škole. Koncem března odevzdal scénář k filmu Tlačit rukama spolu se scénářem k filmu The Wedding Banquet (1993), který již měl napsaný. Jeho scénáře se umístily na prvním a druhém místě. (classic)
- Název filmu odkazuje na trénink tlačení rukou, který je součástí dědečkovy sestavy tai chi. Tlačení rukou je cvičení dvou osob, které učí studenty tai chi ustupovat tváří v tvář hrubé síle. Učitelé tai chi byli v Číně během kulturní revoluce pronásledováni a dědečkova rodina se v důsledku toho rozpadla. Před několika lety poslal svého syna na Západ, a když mohl, přijel za rodinou s očekáváním, že naváže tam, kde skončili, ale nebyl připraven na zcela odlišnou atmosféru Západu. „Tlačení rukou“ tak naráží na proces adaptace na kulturní šok, který tradiční učitel pociťuje při stěhování do Spojených států. (classic)
- Společnost Good Machine původně odhadovala, že natáčení filmu bude trvat tři týdny, ale na Leeovo naléhání James Schamus a Ted Hope změnili dobu natáčení na čtyři týdny. Před začátkem natáčení strávil štáb dva týdny přípravami a zkouškami. V den natáčení štáb připravil stůl a kadidlo a uspořádal gongový obřad, v němž Lee pokračoval i ve svých budoucích projektech. (classic)
Súvisiace novinky
Filmasia uvede nový film Anga Lee
Třetí ročník Filmasie (www.filmasia.cz), festivalu asijských filmů v Praze, promítne nový film Anga Leeho Touha, opatrnost (Lust, Caution). Původem tchajwanský režisér (mj. Zkrocená hora, Tygr a drak… (viac)
Reklama