Rozum a cit

Expresivní Rozum a cit potřebuje rozum a cit pro úplné pochopení a vychutnání. Jsem si vědom velkého kvanta pozitiv (citlivá režie, nádherná hudba, skvělí herci a nadupaný scénář) ale takovou porci hluchých míst, aby divák pohledal! To je jediný a zároveň největší zápor, který mi zkrátka nedovoluje jít s hodnocením výše. Je také možné, že romanticko-historické filmy nejsou pro mě, soudě podle Valmonta a Pýchy a předsudku. Snad mě Ang Lee ohromí něčím jiným. (02.06.2011)

"Vzdy jen odevzdanost a smireni se situaci, vzdy jen obezretost, cest a povinnost. Kde je srdce?" To je motto celeho filmu. A mozna proto me to neoslovilo tolik jako Pycha a predsudek. Chybi mi tam nejake emoce, nejake napeti, nejake ciny. Tedy az na poslednich dvacet minut, ktere mnou trochu pohnuly. Muzske osazenstvo bylo vyborme (zvlast Alan Rickman a Hugh Laurie), ale to zenske mi nejak nesedlo (vcetne vedlejsich postav, ktere mi byly snad jeste vic nesympaticke nez ty hlavni). Ovsem dobove prostredi skvele. (16.05.2011)

Onehdá ma to chytilo ďaleko viac. Včera som si to pustila, lebo nič iné v telke nebolo. A veru tiež si myslím, že Pýcha a predsudok má ďaleko navrch. Grantovi takéto postavy veľmi sedia, pred rokmi ma Winslet neskutočne očarila svojou krásou a veru aj po rokoch mi prišla vo filme nádherná. Thompson tradične taká ako býva. Hudba, réžia, kostýmy, výprava a muzika na pochvalu, ale na koho som sa nemohla vynadívať bol Rickman. Toho by som aj ja chcela. (21.12.2013)

Kde začít? Možná tím, že kostýmní historická dramata/romance se jen málokdy strefí do mého vkusu. Příliš mnoho nic neříkajících scén, utahané dialogy, mizerné tempo, ženy a dívky sevřené přísnými zákony etikety s touhou po té skutečné lásce. Prostě mě opačné pohlaví, jehož kvality se odvíjely od schopnosti hry na klavír a vyšívání a vytříbeného chování, se vším tím štěbetáním a nekonečnými klepy, neoslovilo. Kladem filmu jsou bezesporu herecké výkony (Thompson, Winslet, Rickman), ale alespoň pro mě je to tak jediné, na co si snad někdy vzpomenu. A Anga Lee mám raději v korunách stromů.. (16.01.2011)

-"For there is nothing lost but may be found if sought." Tak ve svém současném rozpoložení zjišťuji, že mě velmi silně uráží, jakým způsobem tenhle film definuje rozum a cit, respektive co to znamená být rozumná a co citlivá. V tomto případě nemůžu srovnávat s knížkou, protože jsem ji nečetla, ale občas opravdu nemůžu pochopit, co to ta Emma napsala a co tím zamýšlela, co zůstalo z původní předlohy, co mělo být moderní interpretací a co jí možná v době vzniku filmu bylo, ale dnes po dvaceti letech už není. Navzdory tomu definování v názvu mi postava Kate Winslet připadala extrémně necitelná, zejména co se týče chování ke své sestře. Hugh Grant se mi do kostýmní role příliš nehodí, Hugh Laurie byl zase překvapivě trefný (a srdíčkový), a při zraněném úsměvu Alana Rickmana mi padaly slzičky - ačkoliv nemůžu skousnout, že poslední záběr filmu je na něj rozhazujícího peníze do davu. Docela mi nesedělo trvání filmu v porovnání s tím, jak neosobní mi od svých tvůrců připadal. Já Anga Leeho (tedy jeho filmy) zkrátka nemám příliš ráda, tohle prostě vypadá jako výtvor najatého nezainvestovaného režiséra a klidně by jím mohl být kdokoliv jiný. Možná i proto vyznívá to poselství tak jalové. (05.10.2015)