Ryanova dcera

Hluboký snímek, který se slavným Leanovým eposům podobá nejen svou délkou. Neobyčejně silný, pravdivý příběh ženy, která následovala svoji lásku v době a v místě, které na to nebyly připravené. Sarah Miles, jež se zklamala v manželství, které pro ní nebylo, ač si ho vysnila. Robert Mitchum, jako snad nejsmutnější postava, která nenese na celé tragédii ani špetku viny. Christopher Jones, kterého zmrzačila válka - fyzicky i psychicky; jenž v sobě však nalezl dostatek místa na lásku. A samozřejmě deus ex machina v podobě místního blázna Johna Millse - postava, spojující jak nemilosrdnou, tak úsměvnou ironii lidských osudů, jako z Boschových apokalyptických obrazů. Úchvatné scénerie západoirského pobřeží v kontrastu s drobnými nádherami přírody i lásky - lesní milování. Výjimečné kompozice - major poprvé na scéně a setkání dvou tak odlišných mrzáků. A vrcholný prožitek lásky provedený takřka jako ono Hemingwayovo zemětřesení slasti. David Lean, můj režisérský bůh, se opět vznesl ještě do vyšších nebeských sfér. (08.01.2006)

Ryanova dcéra asi nepatrí medzi obľúbené vianočné klasiky medzi obyvateľmi zeleného ostrova... Deň po novej verzii Ďaleko od hlučného davu vidím presne opačný prístup k historickej látke. V tom prvom prípade sa scenár snažil košatý dej čo najviac zhustiť do kratšej stopáže, v tom druhom naopak scenár naťahuje jednoduchý príbeh na tri hodiny. Dôvod je aj v tom, že Lean sa občas zabudne a usúdi, že natáča prírodopisný dokument. Nakoniec ale sú to práve tieto zábery, ktoré z filmu robia slušný zážitok a k tomu vyhrotená posledná hodinka. Kontrast nádhernej prírody a škaredých (v zmysle povahovom, ale koniec koncov aj fyzickom) ľudí už nemohol byť väčší. (27.08.2018)

Jak se zde mnozí vyjadřují, tak jde opět o hluboké drama, kde se postavy postupně vyvíjí, ale já jsem ho dala na víckrát a to by se nemělo stát. Stopáž je neúměrně dlouhá a tentokrát se mně přes snahu režiséra jít do větší hloubky všech postav a děje, nepodařilo proniknout tak, jak bych chtěla a to přikládám skutečně přepálené stopáži. Souhlasím s uživatelem Aki a Laik_60. (15.06.2017)

Po epicke trilogii masterpiecu (The Bridge on The River Kwai, Lawrence Of Arabia a Dr. Zivago) se David Lean na jiz starsi kolena uklidnil a odjel do Irska natocit nejakou tu politickou romantiku. Z jeho predchozich eposu mu ale zustala ta rozmachlost, takze opet stopaz pres 3h a tentokrat to rozhodne neprospiva. Prvni hodina je spise otravny rozjezd v hnusnem irskem prostredi, druha hodina je super, tentokrat v moc peknem irskem prostredi (a to se to odehrava stale na tom samem miste!) a posledni hodina je naprosto zbytecne dlouhy dojezd, vlastne ve chvili kdy si myslite, ze uz je konec, tak se pekne uklidnete, ceka vas jeste 1 hodina navic. Navic ta romantika je opet cela nejak Leanovsky zvrtla, kdy zena miluje sveho skveleho muze, ale podvede ho hned s prvnim frajerem, ktereho potka a prijde ji to uplne v poradku. 5/10 (06.07.2012)

Snáď to mohlo byť kratšie, ale ak to má byť majsterštyk, tak do obligátnej filmovej hodiny a pol by sa nevošli všetky tie veľkolepé zábery, úchvatné scény, krutosť prenikajúca aj z veľmi vzdialenej vojny a pomalý vývoj postáv. Od naivity k poznaniu života u nevinnej dievčiny, alebo u diváka od zavrhnutia osoby k jej pochopeniu. Zimomriavky nemávam pri filme často, ale pri stretnutí trojice v hostinci som ich mal. Posledná polhodina naberie nesmierny spád a byť v takom tempe celý film, neváhal by som s piatimi hviezdami. –––– Rosie, nehýčkej si svá přání. Zbavit se jich nemůžeš, ale nehýčkej je! Nebo, to mi věř, dostaneš, co si přeješ. (27.08.2018)